Marci

Víno nejméně povedené, nejvíce schematické a nejméně vtipné. Natočeno podle novely komunistického spisovatele Jana Kozáka Svatý Michal. Film měl plnit osvětovou činnost v rámci "Poučení z krizového vývoje".

Podle mého názoru jde o seriál, na který se díváte, když nechcete nad ničím přemýšlet. Nejedná se o žádné veledílo, ale mě se na něj koukalo dobře. Viděla jsem jen první dvě řady, z časových důvodů jsem už neviděla řadu třetí, ale myslím, že tu byly i dobré a vynikající herecké výkony (Nárožný, Bareš, Bohdalová, Jirásková, Steimarová). A že budu odsuzovat seriál jenom kvůli tomu, že tam hraje Kateřina Brožová? To ne.

Pro mě nejlepší český seriál všech dob - skvělým scénářem počínaje, vynikajícím hereckým obsazením a režií konče. Schopnost postihnout rozmanitost lidských charakterů a prostředí - to byla Dietlova největší devíza. Životní role nejen Ladislava Chudíka, ale vlastně všech zúčastněných herců v titulních postavách. Všichni byli skvělí, nejraději jsem však měla doktorku Fastovou Dany Medřické.

No tak tahle inscenace, to bylo něco pro mě. Ústřední trojice Cibulková-Štěpnička-Chramostová předvádí herecký koncert. Drsný venkov, osamocení hrdinové hledající a po dlouhé strastiplné cestě nacházející jeden druhého. Film o tom, že štěstí lze nalézt, kdy je vůbec nečekáte a pochopení a solidaritu u toho, u koho jej už nehledáte.

Knížku jsem nečetla, viděla jsem pouze film. Celkový dojem? Slátanina. Čekala jsem od toho něco serióznějšího, možná nastolení nějakých závažnějších, provokativních otázek, čekala jsem zkrátka moc. Asi není v pořádku, když u vážně myšlených scén je člověku spíš do smíchu a hrdinové příběhu představovaní špičkovými herci jsou nevěrohodní. Nechápu, že katolická církev má tak malou důvěru ve své věřící, aby jim vysvětlovala a "správně nastavila zrcadlo" tohoto filmu. Nestojí za to se tím vůbec zabývat.

Tenhle film mám raději čím dál tím víc. Zraje jak víno. Snaží se s nadhledem vyprávět o šílené době, přátelství, odvaze, zradě, zbabělosti, lidských slabostech a lásce všeho druhu. A zejména oceňuju, že žádná, opravdu žádná z postav ve filmu není ani černá ani bílá - možná až na Františka Radoslava Brzobohatého, který tu podal životní výkon v živoucí postavě sedláka, pro kterého je spjatost s půdou a čest životním heslem. Vynikající výkony tu ale podali všichni zúčastnění - ať už je to Vlastimil Brodský, Drahomíra Hofmanová, Vladimír Menšík, Ilja Prachař, Václav Babka nebo Waldemar Matuška. Všichni i v těch drobnějších rolích byli nezapomenutelní.

Hollywoodská verze. Nevadí mi, ráda si ji pustím i opakovaně, ale mohlo z toho být víc. Možná delší stopáž, možná jiný výběr titulní představitelky, případně jiný způsob sestřihu... Joan Fontaine byla příliš hezká a poddajná a spíš mi připomínala krásnou panenku. Janu si představuju energičtější. Rochester Orsona Wellese měl pro postavu Rochestera potřebné charisma, myslím, že na roli se dobře hodil. Přesto mi mezi oběma hrdiny chybělo větší jiskření, abych se dostala s hodnocením minimálně o hvězdičku výš.

Strhující film. Příjemný svou přirozeností a absencí teatrálních gest. V paměti mám skvělé výkony zejména Andie MacDowel a Adriena Brodyho. Myslím, že i reálie byly zachyceny naprosto věrně.

To byly časy - začátkem 90. let u nás začal běžet tenhle legendární seriál. Zakázaná láska mezi mladou dívkou a knězem, sňatek s nemilovaným mužem, utajované dítě... Všechno je to vlastně červená knihovna, ale nějak to funguje. Sice se na to dneska dívám trochu s nostalgií a úsměvem na rtech, pořád ale ráda.

Česká adaptace se povedla. Dala by se jí vyčíst chudší výprava (tou ale neoplývaly ani v té době současné anglické verze). Příběh nepostrádá tajemství, napětí a temnou atmosféru. Obsazení Jany Martou Vančurovou bylo šťastné. Dala postavě prostotu i půvab, sílu a pevný charakter. Na Rochestera Jana Kačera jsem si sice trochu zvykala, ale i on se zhostil své role skvěle. Jediný trochu rušivý moment - podle mého názoru v rozporu s knihou - byl ten, kdy se Jana vrací k panu Rochesterovi, a když ho vidí slepého a zmrzačeného, na chvíli uteče ven a rozpláče se. Co ale bylo zase ve filmu navíc a dělalo ho opravdu poetickým, bylo použití veršů Victora Huga, které recituje Jana ("Proč, nemáte-li mi co říci, se držíte mě pod paží, proč mámíte mě dál svou lící, jež dech i králům vyráží".....). Bylo by docela dobré, kdyby Česká televize v rámci uvolňování svých archivních věcí na DVD vydala i tenhle titul.