Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Horor
  • Krimi

Recenze (1 353)

plakát

Tajemné okno (2004) 

"Konec je nejdůležitější část příběhu. A tenhle..." Tenhle perfektní není. Johnny Depp od Pirátů z Karibiku hraje Jacka Sparrowa, ale tady to tolik nevadí. Mort Rainey je vtipná karikatura a postupující schizoidní tiky k němu vzhledem k ději sednou. Největší hvězdou je ale John Turturro, jenž perfektně zmákl stoického zabijáka ještě před Javierem Bardemem. A k tomu konci... Možná King nevěděl, jak svázat všechny ty nahozené motivy. Možná má jenom rád Chucka Palahniuka. Každopádně zvrat, který odhalíte dlouho před jeho uvedením, je klišé, až to mlátí dveřmi. Ve výsledku sice tolik nevadí, protože finální půlhodinka je tak amorální, pulpová, ironická a prostě zábavná, že by s přehledem stačila na epizodu Tales from the Crypt, ale byl tu potenciál pro něco chytřejšího. Přesto jde ale o jednu z top adaptací Stephena Kinga, a to i co do technické stránky. Práce s kamerou je hlavně ke konci naprosto famózní. A předpokládám, že s dalšími zhlédnutími bude film jenom lepší.

plakát

Southbound (2015) 

Hororová antologie s rovnoměrnou kvalitou jednotlivých segmentů, skvělou atmosférou a hudbou, sympatickým obsazením a geniálním radiovým moderátorem Larrym Fessendenem. Do děje jste vrženi během úvodních titulků a z něj vás díky pěknému zacyklení epizod nic nevytrhne. Nejvíc se mi líbila brutální a šílená The Accident, potom zajímavě mytologický Jailbreak, za ním The Way Out And The Way In, jehož název oceníte až ve finále celého snímku, a nejmíň Siren. Ale tím "nejmíň" v tomhle případě myslím "pořád dost". Trochu mi vadilo lacinější CGI a neuspokojivé vyústění dvou kapitol. Nejsou špatná, jenom nedořečená. Ale aspoň mám o čem přemýšlet.

plakát

Pěna zabiják (1985) 

Grindhousový film, který se seknul dobou vzniku. A který český dabing posunul na úplně jiný komediální level (Jan Čenský v roli asi osmi postav), než tvůrci zamýšleli. Pěna zabiják vyvěrá ze středu země, zkouší nás ovládnout pomocí prodejců jogurtu a nejefektivnější způsob její likvidace je ji zapálit. Co na tom, že ji zrovna máte na ksichtě jak facehuggera. Jo, je to absurdní a často i nechtěně komické a připomíná to The Blob a Invazi zlodějů těl, kdyby vycházely jako rodokaps, ale je to neuvěřitelná prdel. A průmyslový agent "Mo" Rutherford a jeho sidekick "Chocolate Chip" Charlie, s pěstmi registrovanými jako smrtící zbraně, si vyloženě říkali o sérii podobně brakových hororů. Škoda, že jsme ji nedostali.

plakát

Peep Show (2003) (seriál) 

Absurdní komedie s asociálem a kokotem v hlavních rolích. Mitchellovy hlášky a vnitřní monology aplikující myšlenky diktátorů na mezilidské vztahy mě vždycky spolehlivě rozsekaly. Rozhodně jeden z top britských sitcomů. A díky first person kameře i jeden z nejzajímavějších.

plakát

Batman: Útok na Arkham (2014) 

Akční snímek, který přesně ví, čím chce být, dření PGčko a nebrání se násilí, nahotě a zabíjení hlavních postav. A jelikož je skoro celý zasazen do arkhamské cvokárny, působí mile přízemně. Škoda, že v závěru se to zlomí a finále je explozivní mainstream. Pojaponštělá animace mi přijde zbytečná a DC pro ni radši mohlo najmout toho člověka, co jim dělal přebal, ale je to svižně sestříhané a má to pár pěkných filmařských nápadů. Navíc je tu spousta odkazů na batmanovské komiksy a filmy a hráče určitě potěší zpodobnění některých postav ve stylu Arkham Asyla. Velmi svěží je pak absence potřeby cokoliv vysvětlovat. Postavy se prostě baví o věcech, co si vzájemně provedly "minule" a je to hezké mrknutí na fanoušky. Jenom hlas Marka Hamilla strašně chybí! David Ayer má co dělat, aby tohle překonal.

plakát

Dagon (2001) 

Jsou jenom dvě možnosti: Buď to Stuart Gordon a Brian Yuzna mysleli vážně, nebo ne. Ale nevím, která je správná. Dagon je to nečekaně věrná adaptace Lovecraftova Stínu na Innsmouthem (když tedy pominu změněná či zpřeházená jména a fakt, že Innsmouth odplul do Španělska), výhra to není. Herci jsou s výjimkou Francisca Rabala banda ochotníků, CGI směšné, pronásledovatelé hlavního hrdiny fungují jako AIčka ze starých Splinter Cellů a scenáristovi logika vůbec nic neříká. Přesto jsou tu ale sekvence s dobrou atmosférou, ucházející masky a kostýmy, dostatečně monumentální hudební motiv, tísnivé lokace a v pohodě gore. Lépe to sestříhat a měli bychom pěkné béčko. Takhle to není dost špatné, aby to bylo zábavné, ani dost dobré, aby to bylo zábavné a létá to po sinusoidě od oukej televizního hororu ke stupidní slátanině. Ale ta hudba je vážně dobrá...

plakát

Batman a fantom (1993) 

A Nolan se může jít klouzat. Dospělý snímek s důrazem na dramatickou minulost a psychologii hlavního hrdiny, sofistikovaným detektivním rámcem a respektem ke komiksovým kořenům. A spoustou drsné akce. K tomu poctivá ruční animace, goticky pokřivený vizuál, monumentální hudba jako od Dannyho Elfmana a děsivě šílený Jokerův smích, do něhož dal Mark Hamill všechno. Místo od konkurence by DC mělo čerpat inspiraci pro svůj superhrdinský vesmír z vlastního archivu. Velká spokojenost.

plakát

Necronomicon (1993) 

Hororová antologie inspirovaná povídkami H.P. Lovecrafta, která je kvalitativně překvapivě vyrovnaná, byť stylisticky nekonzistentní. A trpí vážným nedostatkem Jeffreyho Combse. Úvodní segment The Drowned odkazuje na Stín nad Innsmouthem a Krysy ve zdech a pomalejším tempem a snovou atmosférou zachycuje ducha předlohy nejlépe. Plus pěkné nasvícení, chapadla, lehké CGI, jež se pořád drží. V akčním vyvrcholení vidím spíš Roberta Howarda, ale nemám nic proti. The Cold vychází z Chladného vzduchu, a přestože mu dodává podstatně brakovější omáčku, je tady nejvěrnější adaptací. Šílení vědci jsou divácky vděčné téma a efekt roztání těla připomíná Dobyvatele ztracené archy. Ve Whispers najdete elementy Šepotu v temnotách, ale vlastně si Yuzna jenom natočil torture porno. Zábavné a maniakální, ale pořád torture porno. Mnohem víc se mi od něj líbila The Library – sekvence rámující ostatní. Jeffrey Combs hraje Lovecrafta, který studuje Necronomicon a bojuje s monstry. Škoda, že je tahle pasáž tak krátká. I když možná proto je tak zábavná. Lepší než originální Tales from the Crypt, horší než Creepshow. Ale ne o moc.

plakát

Útěk z New Yorku (1981) 

"Call me Snake." Groteskní dystopie, která plytký děj vyvažuje skvělou atmosférou a výborně zvoleným obsazením. I když on zase tolik vyvažovat nepotřebuje, protože v něm nakrásně vyniká pokleslost charakterů a o tu tady jde především. Ti dobří se uchylují ke špatným prostředkům, ti špatní pro sebe chtějí lepší podmínky a ten v prezidentském křesle je všechny mrdá do prdele. A pak je tu ultimátní antihrdina Snake Plissken, který mrdá vaši válku i vašeho prezidenta. Ve vedlejších rolích září Carpenterovy stálice Donald Pleasence, Adrienne Barbeau a Tom Atkins, plus vždy výborný Lee Van Cleef. V té hlavní minimalistický Kurt Russell. Potřebujete víc?

plakát

Hellraiser (1987) 

Poctivý splatter z mysli, pera a režie člověka, který z násilí udělal funkční příběhovou mechaniku. Barker si umí pohlídat dějové linie, které pak náležitě rezonují. Legenda o hlavolamu otvírajícím dveře do zásvětí, které může být stejným dílem nebe i peklo, záleží na vašich choutkách, je poutavá a Cenobité jsou jedni z nejzajímavějších záporáků v žánru. Jejich lídr Doug Bradley navíc disponuje takovým charismatem, že až zamrzí, jak omezený prostor si urval. Pak je tu ale ještě démonický Sean Chapman a to je taky těžká liga. Zasloužená klasika.