Finskej

K celé trilogii z jedné vody načisto: báječná a nestárnoucí klasika mého dětství. Jednak je to originální nápad, pročež člověk "promine nedostatek moderních audiovizuálních efektů" (jen trouba by tohle bral jako určující měřítko), druhak to má atmosféru (a hudební, resp. zvukový doprovod je skutečně skvostný), třeťak je to komorně natočeno a přitom to i odsejpá (nejde o superoriginální zápletku, resp. že by ji to mělo mít - odehrává se to, sakra, V PRAVĚKU!) Zkrátka je to něco, co člověk v klidu pustí dětem, nemusí se (jako u spousty jiných, mládeži určených děl) bát, že by zblbly, a přitom i sám po očku kouká :-)

Když Affleck zrežíruje sám sebe, tak to jde, a ne špatně. Zajímavé je, že filmem projdou, i když v rolích vedlejších, už celkem známí nesympaťáci - záporáci ve složení Titus Welliver, Pete Postlethwaite a Chris Cooper a mám takový dojem, pokud mě zrak příliš nešálí, že se tam zas jako policajt mihl i Brent Sexton, kterému už to snad nikdo neodpáře :-)

Pohádka pro děti i dospělé. A v pohádkách se všechno na konci vysvětlí. Když se na to člověk dívá takhle, je to vlastně v pořádku a docela fajn.

Marigold to vystihl dokonale, málokdy jsem viděl něco tak inteligentního a zároveň brilantně a absurdně vtipného.

Bezchybné.

Slušně odvedené řemeslo. Jak děti, to nevím, ale ani dospělého diváka to nutně neurazí. Malý Smith překvapivě dobrý a ctitele zlatého "něco-fu/te" filmového žánru určitě pobaví několik drobných reminiscencí. Zejména ta na BS mi přišla vtipná :-)

Velice zajímavá záležitost. A musím přiznat, že na poprvé jsem to nechopil, a že mi trvalo teprve 2. až 3. shlédnutí, než jsem chápat začal... Pod první vrstvou klasického romantického, jak z omalovánky vystřiženého, příběhu (nemluvím o tom, že herci hrají a evidentně ještě hrát uměli, což dnes není už zase tak samozřejmé) se skrývá druhá, poněkud patetická a „přesahově vyšší“. To by nebylo tak špatné, ale vynikající záležitostí tento film činí fakt, že ještě dál je množství zábavného a vytříbeného humoru založeného nejen na klasickém dilematu a rozdílu „Brit x Američan“, ale i na společných věcech, kteří tito dva eventuálně sdílí či sdílet mohou. Takže výsledkem je romantický, avšak nikoliv prostoduchý (naopak, jak to tu už někdo řekl? duchaplný?) a chvílemi velice vtipný film. Samozřejmě, diváky zábavných šarád na Nově to nepobaví – chce to ne prázdnou lebznu a ne úplně vygumovaný mozek.

Prostě predátoři: neurazí - do paměti se extra nevryjí. Ale špatní nejsou a oproti zbodaným AvP vysloveně solidní film.

Konečně. Už to vypadalo, že nám pořádný trash nikdo nenatočí a budeme si zoufat u filmů, které by se rády tvářily jako trash, jen si to kazí snahou o intelekt. A tady vůbec žádná není. Tady to prostě frčí. Hurá, hurá, třikrát hurá kapitánovi.

Tak tohle je přesně jeden z „těch“ lidských filmů o lidech, které většinou bývají chodícími cukrovkami a mačkadly slz, pročež je upřímně nesnáším, jenže je to taky jeden z oné méně početné sorty těch filmů o lidech, které jsou střídmé, důstojné, a proto oproti zbytku svých příbuzných velice dobře stravitelné.