Finskej

Obecně nesnáším filmy (pohádky, rodinné filmy, komedie, whatever), kde vtipu a humoru má být dosahováno prostřednictvím křečovité stupidity – což se ve Sněžence a Růžence, bohužel, děje prakticky pořád. Proto je ta pohádka chvílemi prakticky pořád taková nesnesitelná.

Dosti nepovedená pohádka, ale v hercích to nevězí, ti normálně hrají. Nablblá je zápletka a dialogy.

Dlouho jsem netušil, že něco takového vůbec existuje. Mělo to tak zůstat.

Pohádka je jako pohádka průměrná a dá se na ni přesně tak koukat (na věky si ji nezapamatujete, ale času litovat nebudete), je ale zdrojem nemalé derivované zábavy. Jednak distribuční text, který - jako obvykle - prozrazuje, jak mimo jsou lidé, kteří ty texty vymýšlejí, a jak ani nevědí, o čem je vlastně vymýšlejí. A proto... Baron nezačal podezřele často dojíždět, baron ji prostě jednou potkal. Tvář si nezahalila kvůli němu/tomu, ale proto, že obecně už měla plné zuby toho, že je věčně otravována kvůli své hezké tvářičce. Nechtěla se vzdělávat v léčitelství, ale obecně prostě ráda četla. Nepřijala nové jméno Neštěstí, ale Smůla. A tak dále. No a za druhé jsou směšná měřítka některých diváků a hodnotitelů, protože "německá pohádka" ještě nic neznamená. Jak se člověk snadno přesvědčí, i Němci mají pohádky vydařené a nevydařené, asi jako je máme my. Zkrátka, pohádka ještě je, oproti lidem od distributora i některým divákům, vlastně docela v pohodě :-D

Bez Ivana Trojana by to asi moc nešlo. Naštěstí tu ale Ivan Trojan je a z celé záležitosti udělal neuvěřitelnou jízdu s řadou velice vypečených hlášek.

Jako pohádka více méně nepoužitelné, dětem pusťte něco jiného. Jako specifická fraška pro dospělé, kterou rozverně s gesty rozevlátého haura ve stylu "nakonec to v podstatě mám na háku i na špekáčku" proputuje princ Vaculík s kamarádem Kubcem, je to příjemný podkres pro nějakou činnost. Protože z hlediska scénáristického je to teda velkej, hodně velkej bizár a neuvěřitelnost. Je až nepochopitelné, že to scénárista a režisérka mohli myslet vážně.

Mno... Ehm... Jak bych to jen... Snaha se cení. A oceňuji i to, že ti, kdo pohádku "vymýšleli," evidentně viděli Stardust a evidentně se jim líbil, potažmo připadal dobrý a použitelný (protože ho vykradli, jak jen to šlo). Vrcholem višničky na dortíku jsou pak postřehy a la "koukám na českou pohádku a nikoli snahu o americký paskvil" nebo případné chvály na originalitu - to už si jeden říká, kam až vyznavače národnosti coby kvality zavede dobře mířená mýlka :-) P.S. Stardust není americký, ale americko-britský paskvil :-)

Přímočaré, milé, svižné, vtipné. Možná by se to obešlo bez několika výstupů přidané zlokomické zápordvojky, ale i ty se díky minimální účasti řečené dvojky dají přežít. Jinak pohodová pohádka. Lehce roztržitý král-intelektuál a chytrá dívka z lidu, zřejmý recept na úspěšný šťastný konec koukatelný i pro dospělé, protože ve výrazu i v dialozích nepochybně chytřejší než polovina současné (naší televizní) produkce určené pro dospělé.

Naprostá paráda, má důvěra ve schopnost lidstva natočit něco koukatelného se poněkud obnovila. Z hlediska filmařského provedení naprosto profesionální a přitom je to inteligentní, o něčem a dění historicky věrné, takže tam nemusí blábolit nějaké pseudomudrující duchaprázdné výmysly, protože mají z čeho čerpat a probíhají realistické situace. Už dlouho jsem nebyl z prvního dílu něčeho tak nadšen, uvidíme, jak to půjde dál.

Mohlo by to být mnohem, mnohem lepší, kdyby logika dávala smysl. Jenže ona nedává a to ještě o kousek víc než věci, které obvykle nedávají (smysl).