Patw

Tak a máme tu konec. Reprodrozd zapískal naposled a opravdu to stálo za to. U filmu jsem se rozhodně nenudil ani minutu, pomalé části mi dávaly smysl, povídání do sebe zapadalo a rychlá akce pak člověka naprosto dostala. Knihu jsem četl, věděl jsem, co bude následovat a i přesto jsem u některých momentů zažil překvapení, nadšení a nejednou jsem se silně zapíral na své sedačce v kinosále. Síla vzdoru nepostrádá atmosféru, napětí, akci i hru na city - vše po čem divák touží zde dostane v podání skvělých výkonů od Jennifer Lawrence či Julianne Moore, jejíž finále bylo až přehrávané a přesto k její postavě uvěřitelné. Viděno ve 3D verzi a rozhodně se mi to líbilo. Bál jsem se, že bude 3D zbytečné, a ne, že by nebylo, ale i tak jsem spokojený a vlastně mile překvapený, že to 3D zvládli líp jak jiné snímky. Fanoušek této frančízy nemůže z kniha odcházet nespokojený.

Seriál American Horror Story se mi rychle dostal pod kůži, a vlastně mě to dost bolí dávat této sérii tak nízké hodnocení, ale nemohu si pomoci. Naprosto mě sledování AHS touto sérií přestalo bavit. Moc jsem od této série neočekával abych nebyl právě zklamaný, ale ve finále je to pro mě stejně utrpení, které jsem při předchozích sérií nezažil. Jakoby se rozhodlo u kulatého stolu, že Hotel bude o nechutnostech, krvi, sexu, krev, sex, nechutnost, krev, sex... a tak stále dokola. Kde je ta atmosféra předchozích sérií? Ještě se mi nestalo abych zapomněl, že vlastně před pár dny se vysílal nový díl, nebo abych se do nějakého seriálu musel tak moc nutit jako do Hotelu. Takže se nutit přestávám. Počkám si, třeba se mi na Hotel nálada vrátí ale pro teď je pro mě Hotel u ledu a vlastně mě nezajímá (nebo je mi to fuk), co bude dál.

Pro Chelsea Handler není prostě nic tabu. Cíl alá 'za každou cenu šokovat a snažit se tak rozesmát publikum' si dala určitě i před tímto turné ale ono to prostě skvěle funguje. Pravda, pět hvězd je hlavně díky tomu, že jsem tuto show zažil na vlastní oči/uši a to člověka přeci jen pohltí víc než jen koukat na záznam (je to jako s koncertem - při sledování DVD před televizí asi také neskáčete jako lidi v první řadě). Ale Chelsea v této své roli prostě nepůsobí nucená, naopak na nic si nehraje a divák, co ji zná z její show a jiných stand upů ví, že ona prostě takováhle je. Vtipy fungují, hluchá místa nejsou a celý stand up do sebe promyšleně zapadá od první až do poslední minutu. Nemohu dát jinak jak pět hvězd.

Tento počin opravdu ocení nejen (ale především) fanoušci pořadu Saturday Night Live. Ne jen, že se zde objeví staří i mladí známí z pořadu SNL, ale především kvůli samotnému ději, který je opravdu... jiný. Ze začátku se to ještě jakžtakž drží na uzdě ovšem od třetí epizody se to rozjede na plné pecky, a člověk neví jistě jestli se smát nebo si zakrýt oči a dělat, že to neviděl. Ovšem kouzlo toho všeho je v oné naivitě, zpracování a jisté síle, že tu aktuální epizodu prostě divák dojede do konce a ještě bude mít chuť na další a další epizody.

Kvalitní knižní podklad není zárukou úspěšného filmu. Na film Dark Places jsem se opravdu těšil, kniha se mi líbila a Charlize Theron jsem si v poslední době oblíbil, ale musím přiznat, že mě při sledování mé nadšení opustilo. Veškeré napětí, temná atmosféra a těžkost tématu jakoby z děje vyprchala při jeho přepisování z knihy na scénář. Od dobré herečky můžete očekávat dobré hraní ale pokud jí nedáte kvalitní scénář ona z toho víc neudělá. Zdálo se mi, že film hned ze začátku šlape na plyn, zbytečně se žene kupředu. Možná si Gilles Paquet-Brenner řekl, že nemůže věnovat moc času tomu co se děje Libby v hlavě protože to by se na plátno přenášelo těžce, ale vše urychlit, hodit Libby bez přípravy hned do vody mi také smysl nedávalo. Rozhodě je filmová Libby více nepříjemná než ta knižní, která si přeci jen jisté sympatie čtenáře zajistí. V tomto případě je chyba na straně scénáristy a režiséra a právě tak je z Dark Places průměrný film, který se sice snaží ale o to hůř to vypadá.

Na Hot Pursuit jsem se těšil protože jsem si byl vědom faktu, že se u sledování filmu odreaguji, usadím a prostě si vychutnám těch osmaosmdesát minut s Reese Witherspoon a Sofíou Vergarou. Film zřejmě útočí na cílovou skupinu 'fanoušci pravé blondýny & a té Kolumbijky co vtipně mluví' - (Ani si nechci představovat jak dopadla dabovaná verze filmu!) - aneb skupina, která kina moc nenaplní. Já sám jsem od film očekával, že spousta vtipů bude zaměřená právě na druhou zmiňovanou, která bude mluvit a nikdo jí přes její akcent nebude rozumět, ale ačkoliv její akcent celkově hraje svou roli zas tolik vtipů na její účet rozhodně nepadlo. Co mi na filmu opravdu vadilo byly nesmyslně dlouhé scény, které ačkoliv měly být vtipné naopak působily křečovitě. Vadily mi momenty ve kterých se ječelo, protože ječet tyto dámy rozhodně umí ale čeho je moc toho je příliš. Ovšem celkově nejde o špatnou podívanou - svůj účel to splní, divák vypne a i když se musí snažit aby se bavil nakonec pár skvělých komediálních momentů dostane.

Nevím kdy přesně se to stalo, že se žánr 'komedie' stal spíš útočištěm pro filmy s trapným humorem, nebo zda tomu tak bylo vždy jen mi trvalo to rozpoznat... Každopádně film Trainwreck má určitě co nabídnout protože ačkoliv spadá do aktuálního komediálního stylu nabízí i něco nového včetně ne tolik okoukaných tváří. Nováček ve světě filmu a zároveň scénáristka filmu Amy Schumer je záruka pobavení stejně jako její herecký kolega Bill Hader, další nepříliš známá tvář. Schumer přinesla kousek nového originálního pohledu, svěžího vánku do toho "převoněného" žánru, a naservírovala nám film, který je z části realitou dnešní doby i té Hollywoodské pohádky, klišé které do podobného filmu patří aby diváka uspokojil dřív než se vrátí zpět do reality. Jediné, co bych filmu vytkl je délka - 125 minut je opravdu dost, těch 90 minut by filmu i ději určitě slušelo víc - a fakt, že když už Amy použila vtipy ze svých stand up vystoupení neměla je upravovat protože to úpravy nejsou k lepšímu - toto dávám za vinu oné známé improvizaci na place, kterou Apatow tak rád využívá. Jinak jsem s filmem spokojený. Ne jednou jsem se opravdu zasmál od srdce a nahlas. A plus za Tildu Swinton, kterou bych vůbec nepoznal, a SNL duo Vanessu Bayer a Leslie Jones, která i do těch pár vteřin co měla dala vše. Čtyři hvězdy bez váhání.

Dospěl jsem k rozhodnutí, že házet špínu na film mi nepřijde fér. Měl bych jí házet na autorku této knižní trilogie, protože to ona si to vymyslela, napsala a světu to takto prezentuje. Naopak filmovým tvůrcům musím dát palec nahoru, protože se nebáli a film oživili (v tomto případě děj vážně oživili a z nudného kousku udělali místy velmi akční snímek) svou fantazií, kterou nenápadně vložili do všech možných projekcí, které se hlavní hrdince odehrávají jen v její hlavě zatímco je napojená na počítač. Bohužel dialogy jsou ty samé, které čtenář/divák najde v knize. Rozhoduji se zda filmu dát tři slabé hvězdy nebo dvě silné hvězdy... Teď mohu jen doufat, že filmaři oživí také třetí (a čtvrtý) film protože rozdělit knihu, která je naprosto o ničem na dva filmy je sebevražedný kousek...

První díl mě ze začátku docela bavil, ale po pár minutách mě postavy přestali bavit a herci mi nepřišli nijak sympatičtí. Nepřišlo mi to celkově tak zajímavé abych měl touhu sledovat i po pilotu.

Od tohoto filmu jsem moc neočekával. Vlastně abych pravdu řekl, tak jsem se na film podíval s tím, že "jednou to bude stačit." Nebudu lhát, když řeknu, že na tom svůj podíl mělo i obsazení - ačkoliv jsem hlavní hereckou dvojici Matthew McConaughey a Anne Hathaway - měl rád za poslední pár let se mi pěkně zprotivili. Jenže ejhle, zde jsem se mýlil a oba dva mě naopak k filmu připoutali. Samozřejmě ještě zmíním Jessicu Chastain pro kterou mám poslední dobou slabost. Film mě naprosto vtáhl do sebe a já so vychutnával každou minutu, každý záběr, každý detail cizího světa. Nakonec mi ty necelé tři hodiny přišli prostě málo a vůbec by mi nevadili, kdyby ten film byl ještě jednou tak dlouhý. Interstellar předčil má očekávání.