erazmus

Kdyby film obsahoval o polovinu méně bitev, bylo by to za pět hvězd.

Sálem zněl hlasitý smích, mručení nesouhlasu a odmítavé vzdechy. Tvůrci vykradli ikony fantazy, sci-fi, Bradavice, Burtona, Leoneho a kdoví koho dalšího...

Námět filmu je velmi zajímavý: "Jaké je to vlastně v počítači?" Bohužel jeho potenciál není vůbec vytěžený tak, jako třeba v seriálu ReBoot a celý děj filmu je až přímočaře nudný, prvoplánovitý a plný klišé. To je umocněno tím, že ze začátku filmu se nám snaží tvůrci představit programy jako entity chovající se přesně podle jim daných pravidel a funkcí. V průběhu filmu se z nich ale stávají bytosti, které se chovají jako normální lidé. Tento fakt je v naprostém rozporu s prostředím, což asi nejvíc bije do očí, když se Tron s Yori začnou líbat. Proč by se měli dva programy líbat? Jak by mezi nimi mohlo vůbec vzniknout něco takového jako přitažlivost? O nesmyslnosti takového svazku ani nemluvím. Jedinou devizou filmu se tedy stává jeho vizuální zpracování a dnes i základ znalostí pro film TRON: Legacy.