Herr_Flick

Jako oáza v poušti při současné vysílací přestávce před šestnáctou sezónou. Lahůdka, jasných 100%

Na to se můžeš dívat furt (akorát Rocky tam zrovna být nemusel)

Stanley jako filmový Jules Verne slušivým pomalým tempem servíruje vizuální bombu (jsou filmy, které ani po mnoha letech neztratí takřka nic ze svého kouzla a baví dnes stejně jako před desítkami let a je fakt, že kvalitní film by měl odolat i zubu času. Space Odyssey dle mého názoru z dnešního pohledu objektivně hodnotit nelze).

♠ ♥ ♦ ♣ Je to poznat, když to dělá někdo, kdo tomu rozumí. Poctu jménům jako Amarillo Slim, Doyle Brunson, Johnny Chan kazí jen ten nešikovný konec s hrozným ruským Malkovichem. Ve srovnání se Stallonem ale stejně vede na celé čáře. Jen víc takových… 70% ♠ ♥ ♦ ♣

A příště chlápek jezdící na jezevčíkovi a stejně si z toho někdo pustí do gatí.

První věc, kterou si v duchu řeknete: „Proboha proč to všechno musí být tak kýčovité?!“ Jako bych se díval na Jurský park nebo Indiana Jonese, akorát je tady modrooký klučina a jeho kůň. Přitom sem se tento Stevenův rukopis vůbec nehodí. Zkrátka, i když je něco hezké, tak to neznamená, že se to hodí všude. Druhá věc, kterou si v průběhu sledování hnědákova osudu v duchu řeknete: „Bomba! Němčouři, ti dostanou vždycky pěkně nandáno!“ Ten útok kavalerie, ty kulomety v lese, ta scenérie po bitvě, to mělo být jako co? To byl špatný vtip. Na konci ani vlastně nevím, kam bych jej zařadil, pro koho má film být, protože asi nejblíže to má k romantické fantasy pohádce. Možná se zapíše do historie pro největší humbuk kolem orání pole.

Arséna mám rád i fotbal, jaký Arsenal pod jeho taktovkou předvádí. Po obsahové stránce je ale dokument dost nudný. Jen přehlídka gólů, zákroků a občasný Arsénův komentář typu: "Vyhlédl jsem si jej, je to bojovník, je to skvělý střelec." Doufal jsem, že se dozvím více z doby na přelomu tisíciletí, přitom i na na takovém youtube jsou lepší věci. 70%

Jsem velmi, velmi rád, že nejde pouze o napodobení oněch němých filmů let dvacátých. Ona jejich skutečná krása tkví v době, kdy se tyto filmy točily a bylo v nich maximum, co filmaři filmu mohli dát. Artist není jen další poctou počátkům kinematografie, je to paradoxně čerstvá myšlenka v záplavě mnohdy zbytečných filmů. Má to vtip, má to šmrnc, má to hlavu a patu, na tohle nemusíte být akademik, to se snad musí líbit každému. Padnoucí hudba, propracovaná každá scéna, každý detail, to už je jen třešnička na dortu. Já prostě nenacházím slov, přijde mi to dokonalé v každém ohledu! Geniální!

Nevím, čím si tento film získal srdce tolika místních uživatelů. Herci jsou sice dobří, ale zase nijak výjimečně. Je to onou knihou? Začátek v sirotčinci s Cainem je slušný, sentimentální konec je slušný, ale jinak během celých dvou hodin mezi nimi jsem to na pětihvězdu rozhodně neviděl. Naopak film vnímám jako roztahané tuctové romantické drama, prakticky o ničem. Takže ani tentokráte u mě Hallström nezabodoval, bohužel.

Kev Smith se nezastaví před ničím. A tenhle jeho osobitý "humor" se ne každému se líbí, na to se musí mít holt silný žaludek nebo nějaké ty rostlinky (naštěstí já mám Smithe opravdu rád). Ale... Z dnešního pohledu natočit něco v sámošce, vychrlit pár sprosťáren, nahodit černobílý screen, dát šanci novým talentům a ne hollywoodským megastar, to by zřejmě diváka neoslovilo. Prostě další béčko. Nechávám na každém, zda jej hodnotit z pohledu dnešního nebo tehdejšího. Ale... Vstoupit do světa velkého filmu takovouto kontroverzní hláškující peckou se nepodaří jen tak někomu. Já si nedovedu ani představit, jak jej svět vnímal před dvaceti lety, když já se bavil takhle (nakonec jsem si ani nevšiml, když se Flanagan objevil znova na obrazovce).