Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Akční
  • Pohádka

Recenze (303)

plakát

Druhá strana mince (2009) 

Drama z poválečné doby, které vás rozesměje, ale nesklouzne k ufňukané sebelítosti, jak se to často stává u českých filmů. Hlavními složkami celková atmosféry té nejisté doby je opatrnost a strach. Největšími přednostmi filmu jsou černobílá kamera a brilantní Agata Buzek v hlavní roli. Její Sabina je ukázková šedá myš, která nemůže narazit na chlapa. Je skvělá, hraje i nosními dírkami. Leč i ona musí převzít zodpovědnost za vlastní život a razance, s níž to udělá, mne šokovala. Moc se mi líbila i Krystyna Janda v roli její matky, která si ví se vším rady. Marcin Dorocinski měl zajímavou dvojroli. Konec sice moc neseděl ke zbytku filmu, ale alespoň nám objasnil, co se s postavami stalo dál. Mě se to líbilo.

plakát

Farma zvířat (1954) 

Na kreslenou pohádku člověka až moc často mrazí v zádech.. Animace je úžasná, charaktery jsou čitelné na první pohled, příběh v základě nezměněn. Jen se mi nelíbí, co filmaři udělali s tím koncem! Chápu proč, ale nelíbí se mi to. 71. ze 1001

plakát

Kristian (1939) 

Klasika nejklasikovatější. S věkem sice trochu utrpěla, ale stále zůstává šarmantní Oldřich Nový v roztomilé dvojroli, lišácká Adina Mandlová a neuvěřitelně uťáplá Nataša Gollová v roli Mařenky, jejíž jedinou životní radostí je hraní domina. Skvost, jaký už dneska nikdo nemůže natočit.

plakát

Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949) 

Film, který generace mých rodičů a prarodičů důvěrně zná, ale pro tu mojí je španělskou vesnicí. Další skvost od Martina Friče (jak on to jen dělal?). Zápletka banální. Chudá dívka, která umí krásně zpívat (excelentní Hana Vítová s neuvěřitelnou výslovností) chce uspět ve městě, ale potká bohatého průmyslníka (pan „jájsemcharisma“ Oldřich Nový). Zamilují se do sebe, avšak on jí tají svoji totožnost. Mezitím dívka potkává chudého houslistu (roztomile psí Zdeněk Dítě), který ji bezmezně obdivuje a nechá ji u sebe bydlet. V podobném duchu je celý film. Utahuje si ze žánrových klišé, ale zároveň je neochvějně naplňuje. Geniální počin, smála jsem se jak blázen.

plakát

Štvanice (1966) 

Drama, které je zároveň vtipné i dojemné. Nenápadný film, ve kterém se ale sejde perfektní trio Brando, Fonda a Redford a pod taktovkou Arthura Penna rozehrají partii, na kterou se nezapomíná. Marlon Brando je coby šerif výbornou kombinací odměřenosti a autority, Jane Fonda působí půvabně v roli místní krásky mezi dvěma muži a Robert Redford je neodolatelný jako uprchlý vězeň. Jako chlap se mi teda moc nelíbí, ale zde a ve Vzpomínkách na Afriku mu to sluší :). Ve filmu je krásně zobrazen latentní rasismus, tak typický pro americkou společnost před několika desítkami let. Jak večer graduje, je jasné, že alkohol + pistole + nuda + nejhorší lidské vlastnosti dávají dohromady smrtící směs. Atmosféru filmu znamenitě podtrhuje hudba Johna Barryho. Mám jedinou výtku: film by mohl být lepší, kdyby byl o 10- 15 minut kratší, takhle na mne některé scény působily zbytečně „rozkecaně.“

plakát

Maléna (2000) 

Tenhle film jsem viděla kdysi v televizi a některé scény se mi pořád vracely. Pak jsem ho díky jednomu géniovi zde na ČSFD našla a podívala se na něj znovu. Maléna je dobrý, kvalitní film. Bohužel i dost smutný. Příběh odehrávající se za války v malém italském městečku vypráví o tom, jak jsou lidé zlí, závistiví a mstiví. A také o jedné ženě, kterou všichni (muži)z města obdivovali- Maléně. Monica Belucci mi vždy přišla taková vulgární, v tomto snímku mne ale mile překvapila, působí civilně a moc nepřehrává. Další hlavní rolí je třináctiletý Renato v podání debutujícího Giuseppa Sulfara. V Renatovi se mlátí puberta s touhou po dospělosti a vše korunuje jeho obdiv k Maléně. Válka však pokračuje dál a vše nevyhnutelně spěje k nehezkému konci… SPOILER: Ještě další dny se mi před očima zjevovaly některé palčivě paradoxní scény- shromáždění na náměstí, honorující padlého hrdinu vs. chování městečka k tomu samému člověku, když se vrátil z války; Maléna, které se všichni dvoří vs. Maléna lynčovaná, které nikdo nepomůže… Já, být Malénou, bych se už do města nikdy nevrátila. Krásný film.

plakát

Hellboy (2004) 

Tohle byla střela úplně naslepo, ale kupodivu trefila svůj cíl. Na filmy tohoto typu se totiž normálně nedívám, ale když byl Hellboy v televizi a já viděla, že je tzv. červený, zkusila jsem to s ním. A nelituji :) Tenhle film je totiž zatraceně vtipný. Má i skvělou kameru a pevnou režisérskou ruku patřící člověku s téměř magickým jménem Guillermo del Toro, který se tímto filmem zapsal do paměti široké divácké veřejnosti. Ale k samotnému Hellboyovi. Jako malý byl neskutečně roztomilý, jako velký má zjev jako z béčkových hororů. Nejlepší jsou ty rohy :). A hláškuje jako o život: „Já jsem nehořlavej, ty ne!“ :) Ron Perlman si roli užíval, to je vidět. Selma Blair v roli Liz je nádherná ve své tragičnosti a rolička Karla Rodena doopravdy pobaví. Jisté výhrady jsem měla jen k poslednímu zápasu a úplnému konci. V porovnání se zbytkem filmu mi připadaly trochu odbyté a zbytečně patetické. Ale pořád, skvělá práce! „Lidi máme rádi kvůli jejich schopnostem, ale milujeme je kvůli jejich slabostem.“

plakát

Interview (2007) 

Steve Buscemi a Sienna Miller tvoří hodně nesourodý pár, ale velmi překvapivě jim to ladí. Co ladí, jejich dialogy jsou jako opravdový herecký koncert. Pro diváka je zajímavé sledovat, jak oba hrdinové jednají, jak myslí, jak se přetvařují… Buscemi znovu dokazuje, že jeho tvorba stojí za pozornost.

plakát

Mariňák (2005) 

„Nesmím tady chcípnout.“ Film o válce tak, jak vypadá. Nuda, všeobecná přetvářka, hecování a jediným adrenalinem je smrt. Mariňák zlehka naťukne i téma ideály vs. ropa, ale nijak se v tom nebabrá. Je jasné, že vojákům jde o něco jiného. I když je to film o válce, blíže má k psychologickému dramatu. Snímek je překvapivě zábavný, ale první polovina je lepší. Naštěstí tam byl Jake, na kterého je vždy radost koukat, a zachraňuje tak pětihvězdičkové ohodnocení Mariňáka. Nejlepší je, jak si někteří stěžují, že to byla nuda, a ve filmu se nic nedělo.. Prozradím vám sladké tajemství- a přesně o tom to celé bylo :) Jen by mne zajímalo čím to je, že všechny války vedou chlapi a zase jenom chlapi…

plakát

Sólokapr (2006) 

Těšila jsem se moc. Woody Allen, můj oblíbenec, s překrásnou Scarlett Johanson, kterou považuji za skvělou herečku a navrch Hugh Jackman, smrtící kombinace charismatu a božského těla. Hm… Ale čeho jsem se nedočkala? Sólokapr byl unuděný, předvídatelný příběh kvalit školní besídky. Navíc po Match Point o to větší zklamání. Atmosféra žádná, Woody hraje jako ponocný a Scarlett plachou studentku žurnalistiky v mimózních brýlích a rovnátkách nevěřím ani omylem. A duch mrtvého reportéra? To jako vážně? Nakonec zbyde pár hlášek, které jsou sice dobré, ale na celý film je to jaksi málo… „Jsi hezká, třeba ho zaujmeš. Zvlášť, jestli je to úchyl.“--- „Já ulovil pár biolososů.“