ClintEastwood

Dost si vyčítám, že mi tento malý zázrak tak dlouho unikal. Tajemná záře nad Pacifikem, je poutavý snímek, ve kterém si mj. zahrají slavní otcové slavných synů - Kirk Douglas a Martin Sheen. Letadlová loď se díky záři nad hladinou oceánu, přesune časem z roku 1980 do roku 1941 a může tak v minulosti, s moderní výbavou a znalostí historie (budoucnosti) zabránit útoku Japonců na Pearl Harbor. Povedené herecké výkony, odpovídající stopáž a zdařilé efekty (hlavně v leteckých scénách) jsou zárukou kvalitní zábavy. Vynikající závěr.

Tento italský horor, je sice béčko jako hrom, ale disponuje slušnou atmosférou a připraví divákům i pořádnou porci napětí. I když je plný těch nejznámějších lekaček (ta u zrcadla je ale fakt slušná), klišé a má příšernou hudbu, jsou tady i plusy. Například vrah v atypické soví masce, místy až přehnaná brutalita (končetiny létají vzduchem) či scéna, kdy vrah aranžuje své oběti. Potěší i zajímavý závěr. Nebyl jsem nespokojen, dobře jsem se u tohoto filmu bavil.

Historický film, s lehce náboženským podtextem, určitě není můj šálek kávy. Dokonce bych ho ve svém žánrovém žebříčku zařadil až někam k samotnému konci. Ale. Jsou dva důvody, proč mě Mise tolik lákala. Ano, jistě - tím prvním je Robert De Niro a druhým nikdo jiný, než hudební mág Ennio Morricone. De Niro zde předvádí další ze svých dokonalých výkonů, na které má snad patent pouze on. Jeho přeměna by se dala nazvat - tam a zpět - a je zahrána naprosto uvěřitelně a přesvědčivě. Své si zde odehraje i Jeremy Irons v roli kněze. Morricone? To bych nosil dříví do lesa. Naprosto tradičně jeho hudba povyšuje celý film, což už dnes bývá pravidlem v případě tohoto mistra hudebních filmových skladatelů. Hned při prvních tónech mi ta melodie přišla tak známá a povědomá a to jsem viděl Misi poprvé v životě. Toto prostě dokáže jenom on. Vlhkost džungle zde dýchne přes obrazovku až do vašich obýváků a závěrečná bitevní scéna doslova dojímá. Vydařená filmová mise.

Je fascinující, že Jules Verne psal o ponorkách ještě dávno před tím, než byly vynalezeny. 20 000 mil pod mořem - je jedním z jeho nejznámějších románů a toto filmové zpracování, pod taktovkou režiséra Richarda Fleischera (Tora Tora Tora, Soylent Green, Ničitel Conan), dodnes patří k lákavé látce malých i velkých diváků. Ve filmu září James Mason, jako démony posedlý idealista, kapitán Nemo (jistá podobnost s Achabem z Bílé velryby), který ztrácí svou lidskost a stále více se pod hladinou moře odcizuje normálnímu soužití s lidmi, které už obecně zatratil. Dále je zde Kirk Douglas, jako potrhlý a věčně rebelující harpunář či Paul Lukas, coby konzervativní profesor Aronnax. Ve filmu je několik pamětihodných scén, vydařily se hlavně podmořské záběry, které vypadají jako z krásného dokumentárního filmu. Dále pak divácky vděčná bitva Nautilusu proti gigantické olihni, či Douglasův útěk z ostrova plného kanibalů. Ozdobou snímku jsou samozřejmě krásné triky - na dobu vzniku (1954) takřka neuvěřitelné, ale i dnes působivé a okouzlující. Klasika dobrodružné sci-fi.

Jeden z těch méně doceněných, ale o to lepších Hitchcockových filmů, který jede od svého začátku, až do konce, po jasně dané přímce, jenž vykresluje změny povahy dvou naprosto rozdílných osob. Osudové setkání se pro jednoho muže mění v zábavnou hru, pro druhého v noční můru. Napínavý film, který udrží diváka v pozoru a ostražitosti. Nikdo z nás by si nepřál, objevit za svými zády takového Bruna. Hitchcock se zde mj. předvedl i několika zajímavými záběry, které dokazují jeho režisérskou velikost.

Jeden z těch méně známých Scorseseho snímků. Špinavé ulice postrádají nějaký hlubší děj či příběh jako takový. Soustředí se pouze na partu pouličních zlodějíčků, kteří jedou ve špinavých kšeftech, pořád dokola jen sedí v baru a fuckují. Za zmínku určitě stojí výkon Keitela a De Nira a kvalitní soundtrack. Pro fanoušky Martina Scorseseho asi povinnost, ale kdo si nechá tento film ujít, o nic nepřijde.

Až dodnes mě tvorba bratří Coenů nechávala převážně chladným. Nějak jsem jejich filmům nemohl přijít na chuť a stoprocentně se do nich ponořit. Vše změnil Barton Fink. Přesvědčivý výkon Johna Turturro (úplně jsem se vcítil do pozice spisovatele, který nemůže zachytit prvotní myšlenku, důležitou pro práci na scénáři) a obrovského herce Johna Goodmana. Jak výkonem, tak postavou. V tomto filmu je navíc mužem dvou tváří a to doslova. Vůbec celý snímek je plný zajímavých a hlavně tragikomických postav a možná, že i díky nim si jinak ponurý film zachovává jistou hořko sladkou příchuť.

Po úvodní půlhodině, kdy je na programu akce, Gary Oldman a drsné zúčtování s Mathildinou rodinou, se na hodinu tempo filmu zostra zpomalí (od doby, kdy Natalie Portman zazvoní u Leonových dveří) a rozběhne se opět až nějakých dvacet minut před závěrečnými titulky, což je škoda, protože akční tempo snímku slušelo. Největším zážitkem pro mě nebyl ani Jean Reno, ani skvělý Oldman, ale náctiletá budoucí odstřelovačka v zeleném bomberu. Leon je dobrý film, ale ve filmografii Luca Bessona je minimálně jeden lepší, který mě zasáhl dříve a silněji - Brutální Nikita.

Hodně nadprůměrný snímek Barryho Levinsona, který přímočaře vykresluje prožité peklo čtyř pouličních kamarádů, kteří za jednu klukovinu zaplatili hodně vysokou daň. Spáči jsou kvalitním dramatem, který je plný Hollywoodských hvězd, v čele s Robertem De Nirem a Bradem Pittem. Menší roli alkoholického advokáta, si střihl režisérův oblíbenec, nikdo jiný, než malý velký muž - Dustin Hoffman. Kvalitní retro skladby, Williamsův padnoucí doprovod (v některých sekvencích ne nepodobný Čelistem), hnusný záporák Kevin Bacon (ten chlap se pro podobné role snad narodil), nápaditá režie a fakt silný příběh. To jsou hlavní plusy filmu. Mezi malé, zanedbatelné minus patří asi trošku více se táhnoucí druhá polovina snímku, která mohla být trochu přímočařejší. Vetší tah na branku by neuškodil. Spáči jsou na rozhraní čtyř a pěti hvězd. Přikloním se k nižšímu hodnocení, ale je opravdu poctivé.

Napínavý sci-fi snímek od režiséra Šestého smyslu, který sice nemá tak šokující pointu, ale udržuje si slušnou dávku napětí a hlavně noční scény v kukuřičném poli, jsou svojí atmosférou až zdraví nebezpečné. Mel Gibson hraje dobře, střihne si zde roli ovdovělého, bývalého kněze a jeho starostlivost o své dvě malé děti, mu prostě věříte. Joaquin Phoenix mu zdárně sekunduje a rozhodně není nějakým rušivým elementem. Znamení je kvalitní a působivý snímek, který vás pohltí a po celou dobu stopáže udrží v pozornosti. Není to ovšem jen film o kruzích v kukuřici, ale především o znamení, které předá otci Hessovi (Gibson) jeho umírající žena.