ClintEastwood

Režijní debut Roberta De Nira, který stojí rozhodně za pozornost a nezapře v sobě školu Martina Scorseseho. Mafiánské prostředí ve kterém vyrůstá mladý chlapec a čím dál silněji tíhne ke gangsterskému životu, přičemž se stále víc vzdaluje své rodině a otcovým představám o správné výchově - je zde vystiženo opravdu povedeně. De Niro režíruje jako zkušený mazák a nemá se za co stydět. Naopak. Nabízí podívanou, která zapůsobí, pobaví a poodkryje nám životní styl mafie i trošku jinak, než ho známe z jiných snímků s touto tématikou. Příběh z Bronxu, je pravdivá výpověď Chazze Palminteriho, který napsal předlohu a sám si střihl roli bosse Sonnyho. Film, z jehož některých scén zamrazí, film, který je autentickou podívanou a v jedné scéně vás i rozesměje (to když Sonny uklízí na toaletu jednoho hráče kostek za druhým). Pro mě osobně lepší zážitek, než Scorseseho drsní - Mafiáni.

Jeden z nejznámějších mafiánských snímků a vychvalovaný klenot Martina Scorseseho, mě bohužel nezasáhl tak, jak bych čekal a jak jsem se těšil. Trošku upozaděný je zde Robert De Niro a to hlavně na úkor Raye Liotty, který zde předvádí zřejmě svůj životní výkon (zaujal mě ještě v Zemi policajtů - kde hrál shodou okolností také De Niro), ale oba dva tentokráte strká do kapsy hajzl nad hajzly - Joe Pesci, který si svou roli pistolníka Tommyho vyloženě užívá a předvádí, jaké role mu sedí nejlépe. I když (anebo právě proto) je to bezcitná krysa, která střílí lidi do zátylku či je bodá nožem do hrudi, jde o postavu, na kterou těžko zapomenete. Scorseseho režie tentokrát nijak neohromí a tak stojí za zmínku ještě trefná hudba, která se s průběhem let stylově mění a také dobová atmosféra.

Třikrát bravo a potlesk! Neuvěřitelné. Neuvěřitelné, kam až jdou posunout hranice filmového umění i ve druhém desetiletí 21. století, kdy už se zdají být všechny kvalitní náměty vyčerpány. Warrior je jasným důkazem toho, že i dnes jde natočit film, který bude originální, drsný, akční a zároveň dojemný. Je jasné, že nejlepší scénáře píše sám život a toto je přesně ten případ. Příběh, který svede dva znesvářené bratry proti sobě do arény, kde se ranami pěstí a kopanci rozhodně nešetří. Oscarový výkon Joela Edgertona, oscarový výkon Toma Hardyho a do třetice - oscarový výkon Nicka Nolteho. Pro mě určitě, tady má Akademie vážně z čeho vybírat. Úžasná hudba Marka Ishama (Crash) a samozřejmě Beethoven a jeho Óda na radost. Skvělá režie a výborně nasnímané akční scény. Při zápasech Brendana a Tommyho jsem seděl s hlavou v dlaních a otevřenou pusou a srdce mi bušilo jako o závod - neskutečný adrenalin. Hardyho výraz, vteřinu před začátkem každého zápasu, je pro mě ztělesněním odvahy, pomsty, smutku a odhodlání a rozhodně jsem nezáviděl jeho soupeřům. Po tomto výkonu se těším ještě více na Nolanův chystaný TDKR, kde se Hardy ujme role záporáka Banea. Abych se dlouze nerozepisoval: Warrior je poutavé, citlivé drama, které vás vtáhne do děje a jeho závěrečná půlhodina zbaví slov i pravidelného tepu. Snímek s hlubokým psychologickým motivem a můj největší filmový zážitek od Černé labutě.

No, co dodat k prequelu legendárního filmu z roku 1982? Snad, že to není takový propadák jako spousta dnešních remakeů. Ale že bych se jako velký fanoušek původního snímku nějak tetelil blahem, to zrovna ne. Ledová atmosféra originálu je ta tam (snad s výjimkou tzv. plombové scény, kdy je cítit určité napětí), stejně ta tam jsou i charismatičtí hlavní představitelé, kteří se zde divákovi pletou, nestačí mu zalézt pod kůži a ničím si ho prakticky nezískají, tudíž jim nemůže držet palce, popřípadě je litovat. Věc útočí skoro stejně často jako FC Barcelona, s tím rozdílem, že její útoky nejsou nijak zvlášť opodstatněné a promyšlené (opět srovnávám s geniálním Carpenterovým klenotem, kde mimozemský tvor útočí tehdy, když je zahnán do kouta anebo je to naprosto nevyhnutelně nutné pro jeho další existenci). Kamera - většina scén je příliš tmavých a tím trochu nepřehledných, což kazí výsledný dojem filmu. Ale nechci jen kritizovat, možná po další projekci změním názor, protože jako oddychovka to není vůbec zlé. A to je právě ono, VĚC nemá být film na oddych, ale ultimátní horor. Carpenter je zkrátka jenom jeden. Edit 5/2022: Po mnoha letech a druhé projekci na CS Horror, přidávám ještě jednu hvězdičku, protože tentokrát se mi film líbil o dost víc (za původním komentářem si však stojím).

Velice stylový snímek Guse Van Santa, ve kterém září malý velký muž, Sean Penn, jako homosexuální politický kandidát, který chce upozornit na předsudky, problémy a s tím spojenou averzi či agresivitu k menšinám v USA 70. let. Film je pěkně natočený a zrežírovaný, takový polodokumentární styl, který ukazuje životní etapu Harveyho Milka - která skončí tragédií. Penn i James Franco hrají moc dobře a i když je ve filmu toho líbání osob stejného pohlaví až příliš, dá se to docela v pohodě vydržet. Van Santův osobitý snímek, podbarvený jako vždy kvalitní hudbou Dannyho Elfmana. Silný počin, který má však hlušší místa a jisté rezervy, hlavně co se děje týká.

Film, který mě zbavil slov. Tradičně geniální režie mistra Spielberga, skvělý herecký výkon malého Osmenta, trefná hudba dvorního skladatele Johna Williamse, medvídek Teddy a super triky, jsou ihned po krásném PŘÍBĚHU, tím nejlákavějším na tomto působivém sci-fi filmu. Režisér vždy v pravou chvíli utne dávkování cukrové vaty tak, aby děj nepůsobil účelně a navoněně, ale v závěru nám naservíruje hned dvojitou porci a myslím si, že dojal většinu diváků, včetně mě. Nádherný film a nejsrdceryvnější Steven Spielberg. Ale ne kýčovitý či sladkobolný. Luxus.

Řekni heslo! - Posílá mě Disney. Tolik hlášek a gagů v kouzelném snímku úžasného Roberta Zemeckise, který posouvá dál a dál hranice animovaného filmu a míchá žánry s takovou lehkostí a originalitou, že to bere dech. Animovaní hrdinové (Kreslouni) se výborně doplňují s těmi skutečnými a předvádějí se ve stominutové show, určené pro opravdu široké publikum. Z kreslených postaviček samozřejmě exceluje Králík Roger (objeví se i hostující hvězdy, jako Bugs Bunny či Mickey Mouse) a z hereckého obsazení opravdových herců pak Bob Hoskins a démonický Christopher Lloyd. Výborná Zemeckisova podívaná, která jen potvrzuje jeho výsostné postavení mezi hollywoodskými režiséry. A soundtrack Alana Silvestriho, je opět prvotřídní (několikrát jsem se přistihl, že nakrátko přestávám sledovat děj a kochám se pouze hudbou, silně mi evokující Predátora). Pokud to byl Zemeckisův a Spielbergův experiment, tak se doopravdy povedl. Krásný film a nádherně vytvořený svět.

Dlouho předlouho jsem se filmu Nelítostný souboj vyhýbal, i když v něm figurují dvě světové hvězdy toho nejzářivějšího formátu - Robert De Niro a Al Pacino. Asi jsem tušil, že tento snímek pro mě nebude tím pravým ořechovým. A tak nějak se také stalo. Herecké výkony dvou výše zmíněných pánů, jsou totiž tou největší a bohužel i jedinou světlejší devízou filmu. Ten se jinak strašně loudá (170 minut je opravdu dost), táhne a občas působí nudnějším dojmem (hlavně tolik časté povídací pasáže). Na film, který má 89%, je 47 nejlepší a 129 nejoblíbenější na databázi, bych toho čekal trošku víc. Žádná super scéna, žádná jízda, nedokonale připravený loupežný plán. Zachraňuje to trošku povedený konec (inteligentnější zde překvapivě prohrává), který, když přivřu obě oči, posouvá film ke čtyřem hvězdám. Když film o policajtech a sympatických bankovních lupičích, tak v sestavě Keanu Reeves, Gary Busey a Patrick Swayze se svou partou maskovaných exprezidentů ve snímku Bod zlomu.

Oskar Werner, jako požárník Montag, ve sci-fi snímku Francoise Truffauta - Fahrenheit 451, kde požárníci místo hašení, požáry zakládají. Jejich zlost je vylita na nevinných knihách, které jsou zakázány a jejich držení či dokonce čtení, je těžkým zločinem. Knihy dávají lidem pocity, sny, ideály, pomáhají jim při hledání své vlastní identity a proto jsou považovány za zlo a jasnou totalitní mocí (vládou) hromadně ničeny. Postupem času Montag začne knihám opět přicházet na chuť a postaví se proti režimu. Film, který by si neměl nechat ujít žádný milovník sci-fi žánru, režiséra Truffauta, či spisovatele Raye Bradburyho, který napsal knižní předlohu. Za zmínku stojí také hudba Bernarda Herrmanna, který se opravdu vyznamenal a jeho temné tóny skvěle doplňují napínavý děj. Je otázkou, zda je závěr filmu skutečným happyendem. Lidé stejně knihy pálí, ale než tak učiní, naučí se dokonale celé jejich znění, aby už jim je nemohl nikdo vzít. Myšlenka dobrá, i když mrazivá, ale těch pár závěrečných minut, kdy se skupina lidí po lesích bifluje texty knih, trochu sráží výsledný dojem z jinak výborného filmu.

Kurt Russell se tváří dost tvrdě, má drsné hlášky, je málomluvný, ale jedná velmi rázně - silná podoba s Clintem Eastwoodem, v jeho starších akčních snímcích (aby také ne, když role byla psána Eastwoodovi přímo na tělo, ale on ji posléze odmítl). Útěk z New Yorku, je béčko jako mrakodrap, ale pro fanoušky sci-fi, Kurta Russella či Johna Carpentera - béčko sakra zábavné, opentlené slušným soundtrackem samotného režiséra pro mě tolik kultovní Věci (1982). Prostě povinnost. Děj je přímočarý a tak to mám u tohoto žánru rád. Všude hoří sudy s odpadky, lidé vylézají v noci z kanálů a hledají jídlo, městu vládne jakýsi Vévoda, který má pod palcem celý New York, všude je spousta potkanů atd. A do toho všeho musí Snake (Kurt Russell) proniknout, aby zachránil prezidenta USA a svůj vlastní život. Potěší i tradiční lekačka s probíhající postavou v pozadí, což je takový Carpenterův trademark. Ve vedlejších rolích se představí například Harry Dean Stanton (Frajer Luke, Vetřelec, Zelená míle), Lee Van Cleef (Pro pár dolarů navíc, Hodný, zlý a ošklivý) či Donald Pleasence (Halloween, THX 1138). Postapokalyptická klasika.