ClintEastwood

Komiksovou předlohu jsem nikdy nečetl a šel jsem do filmu s úplně nulovou znalostí příběhu. Přesto jsem si Watchmen docela kvalitně užil. Co se týče vizuální stránky filmu, tak ta je téměř dokonalá. Pastva pro oči. Hodně zajímavé jsou i propracované postavy, hudba a klasické písně z 60. až 80. let. Už úvodní titulky (naprostá pecka) mě příjemně navnadily na nevšední filmový zážitek. Film má však i pár menších pih na kráse. Především příliš dlouhá stopáž a s tím spojených několik nudnějších pasáží je to, co by se snímku možná dalo vytknout. Jinak je ale vše na vysoké úrovni a těchto pár nedostatků nemohlo zkazit slušný dojem z pěkného filmu.

V některých scénách celkem napínavý film, který má slušnou atmosféru a několik solidních lekaček. Něco na způsob Blair Witch. Jen doufám, že čím dál častěji používaná roztřesená kamera, nenahradí klasický způsob filmování. Tento styl mi totiž vůbec nesedí a stejně jako u snímku Monstrum, mi kazí zážitek z filmu. Mnoho tvůrců se dnes tímto způsobem snaží napodobit již zmiňovanou Záhadu Blair Witch, ale nikdo nemá šanci se tomuto snímku ani přiblížit. On byl první, děsivý a svým způsobem ztvárnění i věrohodný. Jeho dnešní kopie už ale nemohou mít takový dopad jen kvůli tomu, že se použije otravná roztřesená kamera.

Dobrou noc, Jasi... Když koukám na některá zdejší hodnocení, tak nabývám dojmu, že spousta lidí tento film vůbec nepochopila. Jejich škoda. Clint Eastwood přichází po Invictus s dalším těžkým kalibrem a pohrává si s myšlenkou posmrtného života. Jeho precizní režie a krásná hudba, kterou opět sám zkomponoval, jsou spolu s hereckými výkony (Damon, De France) nejsilnější stránkou tohoto krásného příběhu tří lidí, které zasáhla tragická událost, jenž je má nakonec spojit dohromady. Například srdceryvná scéna malých dvojčat na ulici je neskutečně emotivní a to jsem ještě netušil, že druhá polovina filmu, je takových okamžiků plná. Obrovský filmový zážitek a jeden z nejsilnějších Eastwoodových snímků vůbec.

Robert De Niro a Robin Williams v krásném snímku o síle lidského ducha a mysli. Herectví obou pánů se zde dotýká dokonalosti a tolik silných scén v jednom filmu - tomu se říká slast pro milovníky dramat. V českém dabingu mluví Roberta De Nira Oldřich Vlach a Robina Williamse Pavel Soukup. Jeden by si řekl, že by si měli role prohodit, ale ono to tady skutečně funguje. A to tak, že na výbornou.

Velice zajímavý snímek, který divákovi lehce poodhaluje špinavé zákulisí některých soudních případů. Mám rád filmy z tohoto prostředí a s podobnou tématikou a když se navíc v hlavní roli rve za práva slušných lidí charismatický Al Pacino, musím hodnotit vysoko.

Mladý lupič Sonny (Al Pacino) se společně se dvěma kumpány (Cazale, Springer) pokusí vyloupit banku. Plán se však začne bortit hned na samém začátku a tak musí Sonny čím dál častěji improvizovat, až se dostává do situace, kdy není cesty nazpět. Al Pacino podává další ze svých výborných výkonů, ale film je tentokrát pouze lehce nadprůměrný. Je zde prostě příliš mnoho povídání, minimum akce a na dvouhodinovou stopáž několik hlušších míst.

Režisér (a tady i producent a scénárista) James L. Brooks, vytvořil poutavé drama o napjatém vztahu matky a dcery, které doopravdy sblíží až zákeřná nemoc. Brooks zde dokázal výborně namíchat komedii s tragédií a natočit zajímavý příběh, ve kterém září Shirley MacLaine a exceluje Jack Nicholson, který je v roli vysloužilého, volnomyšlenkářského kosmonauta - opět prvotřídní.

Styl tento film rozhodně má. Nápad je taktéž zajímavý, ale provedení pouze průměrné. Prvních dvacet minut jsou jen puberťácké výlevy do roztřesené kamery a teprve když přiletí na ulici hlava Sochy svobody, tak se konečně začne něco dít. Mladíci utíkají městem, schovávají se a občas se na půl vteřinky mihne v hustém prachu příšera, která ničí New York. Film je docela napínavý (scéna v tunelu metra) ovšem také hodně nelogický. Mladík má celý den zapnutou kameru, aniž by se mu vybila baterie, posádka přežije pád vrtulníku atd. Monstrum má asi sto metrů, ale jako film naštěstí jen něco málo přes hodinu, takže rychle uteče a pak vyšumí z hlavy.

Povedená sci-fi groteska, kde Woody Allen řádí jako Charlie Chaplin v dobách své největší slávy. Mladý Miles (Allen), se jednoho dne zastaví v nemocnici, na běžném zákroku, kde mu má být odstraněn vřed. Shodou okolností je pak ale zmrazen a probuzen v budoucnosti roku 2173. Ovesné lupínky jsou velice nezdravé, kouření tabáku se doporučuje (dokonce v nemocnicích), lékaři píchají květinám injekce, pěstuje se obří zelenina i ovoce a ani sex už není jako dřív. V roli Allenova filmového partnera, se představí mladá (a krásná) Diane Keaton a může začít velké dobrodružství, neboť oba uprchlíci, se schovávají před rukou zákona, aby jim nebyl přeměněn mozek. Allen, který se podílel na scénáři (a samozřejmě režíruje), nenechává na nikom ze 70. let minulého století nit suchou a pouští se do politických otázek, naváží se do náboženství, kultury, sexu atd. Povedený, nesmírně zábavný film.

Výtvarná stránka vypadá, jako by tento film natočil mistr Tim Burton. Vše je tak krásně černobílé, všude samá mlha, husté lesy, zapálené pochodně. Film má krásnou výpravu a navíc k němu složí hudbu Danny Elfman. Režíroval ale Joe Johnston a to velmi dobře. Vlkodlak je dobrý film, víc než dobrý. Původní černobílou klasiku jsem bohužel neviděl, ale tento snímek se mi trefil do noty. Dobře vystižená atmosféra staré Anglie působí výborně a je silnou stránkou tohoto díla. Stejně jako herecké výkony Hopkinse a Del Tora (ten se pro roli vlkodlaka snad narodil) či povedené masky. Velmi dobře zpracovaný klasický příběh, který nepostrádá napětí, pár luxusních lekaček a má i zajímavé vyústění. Snímek je navíc zabalen v moc hezkém kabátě, já jsem vážně spokojen, nenašel jsem žádné závažné minus a tak nemám důvod šetřit hvězdičky. Takhle si představuji dokonalou filmovou zábavu.