rigby

Jako pocta padlým hrdinům to bylo dobré, jako film už méně. Nejedná se o nic hlubšího, než jen o pouhou střílečku určenou spíše pro hráče videoher. Neděje se tam toho zase tolik, převážně jde jen a jen o to střílení, dírky do těla a krev. Ale vše je velmi dobře natočeno. Jen po delší době to už začíná unavovat.

Příjemně natočená vzpomínka na totalitní roky a tehdejší přístup vlády k rockové kultuře. Moc se nelišil od České republiky. Výborná hudba byla pohlazením po duši a černobíle provedený film pohlazením pro oči. A ani nemusím znát dotyčné ruské skupiny. I tak jsem si to užíval.

Standartní připomínka listopadých událostí. I toho, co tomu předcházelo. I toho, co bylo poté. A to všechno ve vzpomínkách několika mých vrstevníků. K tomu archivní záběry. Nic víc, nic míň.

Sympatický road movie. Moc věcí se tam neřeší a pokud ano, tak řešení nakonec zmizí do ztracena. Jen jít za svým snem a splnit si ho. To je asi Amerika. Není to vyloženě špatný film, ale neviděl jsem na něm nic, proč bych si ho měl zapamatovat. Snad jen pro Dakotu Johnson, která je i v obyčejném oblečení prostě krásná ženská.

To je tak, když si člověk předem nepřečte, o čem vlastně film je. Těšil jsem se na příběh ze světa cyklistiky. Dostal jsem ho, ale uzavřený do čtyřech stěn, respektive vměstnaný do prostoru jednoho bytu, posléze dokonce stanu. Prostor se neustále zmenšoval, tísnilo to ze všech stran. Až do úplného zešílení. Rozumím, co tím chtěl autor říct, i způsob zpracování byl zajímavý. Ale pro mne jako pro diváka není důvod znovu na tento snímek koukat, dokonce se projevuje snaha na něj raději zapomenout. Možná trochu jiné ztvárnění by rozčarování ulehčilo.

Na nové dílo od Tarantina jsem byl moc zvědavý, zvlášť když tam hraje Brad Pitt a můj oblíbenec Leonardo diCaprio. A nemohu říct, jestli jsem zklamán nebo nadšen. Po celou dobu se totiž v podstatě neděje vůbec nic, nicméně nad celou scénou stále visí meč v podobě závěru, který je vzhledem k souvislostem očekáván. Rozuzlení nakonec přijde s velkými obavami, ale je obráceno úplně jinak, než by divák znalý historie šedesátých let čekal. A to bylo nakonec velmi příjemné, kvůli čemu si film budu pamatovat. Protože jinak by zapadl. Nicméně natočeno je to na výbornou a je radost sledovat každou scénu. A k tomu ještě nostalgické prostřihy a jako vždy skvělá hudba, kterou jsem si chvílemi pobrukoval.

Úchvatný historický film, který mě i po celou dobu bavil. I když jinak mocnářské intriky nemám rád a na podobné filmy se z tohoto důvodu raději nedívám, zde jsem byl nadšený nelaciným ztvárněním a velmi magnetizující atmosférou, která si mě během prvních minut podmanila. Skvělá podívaná, která vydržela až do konce bez jediné slabší scény. A na konci jsem výjimečně chtěl ještě pokračování.

Nenáročná oddychovka, kdy děj je zcela jasný už předem a vlastně nic nemůže překvapit. Žádné soustředění není potřeba, ale jinak je radost koukat, jak to nejen oběma hlavním protagonistům mezi sebou funguje, ale i jak si jinak celkem slabý příběh dokáže diváka podmanit. Pozná se velmi zručná práce režisérova.

Nečekal jsem žádný zázrak a také jsem se ho nedočkal. To by mi snad ani nevadilo. Scénář je tradičně velmi slabý, založený jen na pózách, prázdných slovech a siláckých gestech. Malým plusem byly občas pěkné obrázky. A tak jsem se těšil spíše na nějakou akci. Ale té jsem se dočkal jen pár minut v samotném závěru filmu. A ta byla spíše nahrazena brutálním a rychlým zabíjením, než přehlídkou svalou a akčních scén. Ale co chtít od staříka, jakým je dnes Stallone. Pro mě jednička a dvojka zůstanou nepřekonatelnými.

Na nedělní předvánoční odpoledne či podvečer je to dobrá zábava. Divák může s klidem vypnout a nechat se unášet. I takovéto filmy jsou občas potřeba. Ale nic hlubšího v tom rozhodně nehledejte. A pro větší romantiku si pusťte raději něco jiného.