Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (529)

plakát

Omša (1967) 

Stejný dojem jako Hedka. V kontextu tvorby Dušana Hanáka a v souvislosti s rokem vzniku filmu - je i toto jeden z "obrazů starého světa". Stařenky a stařečkové, chátrající kostel a udívené oči zívajících dětí... A můj osobní dojem? Těším se na neděli ke sv. Gabrielovi! Strašně se těším!!!

plakát

Dítě z Marsu (2007) 

Takový prapodivný koktejl: za základ použijeme závažné téma, přilejeme (ne)přiměřenou dávku amerického nevkusu, doplníme dvěma třemi špetkami líbivého sentimentu, okořeníme hrou na Marťana, to všechno smícháme se sympatickým projevem hlavního hrdiny a dojímavým vzhledem dětského herce... a máme tu koktejl opravdu nevídané chuti! - - - Napoprvé mne tenhle film docela zaujal, ale když jsem ho (nedobrovolně) musela shlédnout podruhé, už jsem to nevydýchala tak snadno!

plakát

Tajemství Svatovítského pokladu (2011) (TV film) 

Po hrozném dokumentu http://www.csfd.cz/film/316096-vera-68/ jsme si musely spravit chuť něčím výživnějším! - - - My Češi ani nevíme, jaký poklad máme v Praze! Dokumentární film paní Kabošové nám představuje svatovítský poklad zcela jiného druhu než si většina dnešních lidí představuje: Ne schránky zlaté, stříbrné a posázené diamanty, ale ostatky svatých, jejichž zářivý, vonný pŕíklad máme na očích i dnes v naší "pokrokové, mediální době" stejně jako naši předkové ve středověku! Ale : "ZÁLEŽÍ JEN A JEN NA TOBĚ KOMU A ČEMU SE CHCEŠ KLANĚT..." Nemějme tedy zavřené oči a zavřená srdce a vnímejme zázraky, které se i dnes na přímluvy svatých dějí! (Takovým malým zázrakem je v záplavě braku i tento krátkometrážní film!) Deo gratias za něj! Deo gratias za autorku paní Kabošovou! Jakým obohacením je pro nás takový umělec! Jakou radost nám její film udělal! Bylo to krásné Tříkrálové odpoledne! PS.: Ještě nutno dodat: Oficiální text distributora je nemožný, skandální, prostě hrozný! Pokud možno nečíst! Dokument je možné shlédnout na you tube a vřele každému doporučuji: http://www.youtube.com/watch?v=dEDqwWRP05c

plakát

Lapidárium: Příběh Pražského Jezulátka (1995) (TV film) 

Velmi pěkný dokument! Přehledný, informativní, bez větších "překlepů" jako ostatně i mnohé další dokumentární filmy z tohoto cyklu. Škoda, že v prodejně v Chrámu Panny Marie Vítězné v Karmelitské ulici v Praze se distribuuje film Evžena Plítka ( http://www.csfd.cz/film/312622-prazske-jezulatko/) ze stejného roku, který však podle mého názoru nedosahuje úrovně dokumentu Jitky Pistoriusové.

plakát

Šťastné a Veselé (2005) 

Hned v úvodních sekvencích diváka přimrazí nenávistné veršovánky pronášené ústy malých školáků. Nenávist plodí válku, od nenávisti k zabíjení je jen krůček... Film se zpočátku rozbíhá tak trochu váhavě, jako by režisér nevěděl, jak do toho. A pak to z ničeho nic přijde a mráz běhá člověku po zádech: Vánoce 1914 na malém úseku fronty. Stali jsme se svědkem zázraku? Boží Lásky, která sestoupila z nebe na zem, přímo doprostřed válečné vřavy? Nenávist taje jako sníh na slunci, skotští, francouzští a němečtí vojáci, kteří ještě včera zabíjeli jeden druhého, jsou si blízko... blizoučko... jsou si opravdovými "bližními". Jsou to nesmírně dojemné a krásné okamžiky a divákovi se až dech tají a trne hrůzou, aby to nikdo z těch vojáků nezbabral, aby nepokazil to křehké vánoční kouzlo zbrklým výstřelem... Ale v tuto chvíli to zbabral sám pan režisér. Předvádí nám karikaturu biskupa dštícího nenávist; z té karikatury jako šídlo z pytle vykukuje současný velmi "módní trend" - potměšilý útok proti katolické církvi. Jenomže já vám, pane režisére, nevěřím, pro mne jste se v tu chvíli stal naprosto nedůvěryhodným. Kdybyste si totiž dal jen trochu námahy, poznal byste, že takto - v kabátu a čelem k lidu - nemohla být mše svatá v r. 1914 sloužena, dokonce ani na frontě ne! Kdybych nevěděla, že je film natočený podle skutečné události, nevěřila bych vám snad ani to!

plakát

Vianočné oblátky (1977) (TV film) 

Psal se rok 1977 a Československo tonulo v normalizační šedi a dusnu. Tak jaký by ten film mohl být? Takový, jaký je: Vánoce se vytratily, o Bohu ani zmínka, zůstaly jen ty pověry! Slováci v krásných krojích, ale coby naprostí pohané! Podivný a nepravdivý pohled! Ale alespoň jsem se donutila najít si Kukučínovu stejnojmennou povídku a přečíst si ji. Nezklamala mne. Je pěkná a doplnila mi to, co ve fimu chybí. A tak tedy za ty kroje, za nádherné pastýřské trouby a práskání bičů... no, když sundám brýle, zamhouřím oči... 3 *.

plakát

Vedma (2006) 

A tak ta dívka z prokletí vysvobozena nebyla a dodnes v tom městečku poletuje a straší ostošest dál a kdo tomu nevěří, ať tam běží! - - - Tak by mohl vypadat konec tohoto příběhu, neboť zemřelá si žádala, aby za ni kněz odsloužil tři noční mše... a je rozdíl mezi modlitbou a mší, tj zpřítomněním Kristovy oběti na kříži (to rozlišují katolíci stejně jako pravoslavní a ti si dokonce na liturgii dávají pěkně záležet!). Takže, jak jste si mohli povšimnout, ty potřebné tři mše za ni nikdo neodsloužil a ani nemohl, kněz byl mrtvý! Jakž takž se za ni z donucení pomodlil vystrašený prostopášný mladík, jehož duchovní přerod od zhýralého života k zbožnosti byl tedy pořádně rychlý, jen co je pravda! - - - Zajímavý rozhovor o víře na začátku filmu... Víra jako zbraň, lépe by bylo modlitba vycházející z víry. V tomto případě se ale jednalo o magii, nikoliv o víru - čarodějnici ve filmu přemohlo světlo, kokrhání kohouta či na zemi udělaný kruh, do něhož nemohla vstoupit! A to prostředí! Ani ruské, ani americké... Ani pohádka, ani přesvědčivý příběh, dokonce ani horor ne! - Ne, tenhle film se opravdu nepovedl! Nedoporučuji! (Možná tu plytkou hororovou zábavu beru příliš vážně, ale nejsem zvyklá brát věci víry na lehkou váhu a mluvit o nich jen tak... pro pobavení.)

plakát

Kinsey (2004) odpad!

Nejspíš si vysloužím titul puritánka a ani mne to nemrzí, natož abych se za něj styděla! Jsem katolička i před televizní obrazovkou nebo monitorem. Kromě toho nemám zapotřebí si hrát na intelektuálku a sypat hvězdičky filmu, jehož cílem je oslavovat úchylného pseudovědce, polidšťovat ho a i jinak vylepšovat jeho image sentimentálními scénami, nasládlou hudbou a především lhaním a zatajováním skutečností z jeho života. Tu zářnou aureolu bojovníka za sexuální svobodu by Kinseymu ve filmu asi trochu pocuchala připomínka, že své zvrhlé sexuální výzkumy prováděl i na dětech, a to od kojeneckého věku, že chladnokrevně zaznamenával a měřil jejich reakce, jejich třes, jejich pláč a křik, ztrátu vědomí při opakovaně vyvolávaném orgasmu, že pro své výzkumy inicioval pohlavní zneužívání dětí, často i rodinnými příslušníky a další obscénnosti jeho zvrácené mysli, o nichž se nechci šířit! Dnes už je známé a potvrzené, že Kinsey své výzkumy falšoval, že jeho "statistiky" nejsou objektivní! (Mimochodem jeho vědecké bádání mi tak trochu připomíná doktora Mengeleho! To byl taky podobný "vědec"!) - - - - - - Včera (10.12.2013) jsme jásali nad tím malým vítězstvím zdravého rozumu, přirozenosti a posledních zbytků morálky v Evropském parlamentu, když neprošla zpráva Estrelové o zavádění sexuální "výchovy" od 4 let! Tahle zvrhlá snaha sexualizovat nevinné malé děti, ta je právě jedním z trpkých plodů Kinseyho "osvěty" a filmů jako je tenhle. A tak si myslete, co chcete, ale já budu volat "císař je nahý", i kdybych byla v očích kohokoliv za nemoderní, hloupou a puritánskou husu! PS.: Jako předehru k tomuto filmu doporučuji: http://www.youtube.com/watch?v=mtPUTh1BqhA&feature=share

plakát

Carmen (1983) 

Zklamání? Spíš nespokojenost. Taneční výkony i hudba zaujmou, ba strhnou. Scénář osciluje kdesi mezi novelou P. Meriméa a libretem H. Meilhaca a L. Halévyho. Chybí něžná postava Micaëly jako protiváha ke Carmen (libreto), film postrádá původní drsnost prostředí a postav - místo cikánů, pašeráků, dělnic v tabákové továrně, vojáků a zlodějů zde jsou tanečníci, překupník drog. Drama současných hrdinů je nepřesvědčivé, působí jako podruhé vyvařený čaj! V předloze je Carmen divoká a nezkrotná, svobodná cikánka, Carmen Saurova je záletná vdaná žena, která si něco začala s režisérem. Místo vášně románek, místo osudovosti znuděnost. Jsem schopna pochopit vášeň a její destruktivní dopady na životy zúčastněných, co nechápu je flirt a nevěra z nudy. A tak na mne, ať se nikdo nezlobí, tahle Carmen působí. Nepřesvědčivě působil i Antonio Gades, snad se na jeho hereckém (ne)výrazu podílelo i to, že on sám byl ve svém občanském životě 5x ženatý a 4x rozvedený. Ta poslední manželka s ním vydržela až do konce jeho života - celý rok. Vášnivá láska? Nebo spíš nestálost a poživačnost?