Recenze (529)
Otec vojáka (1964)
Trochu víc prvoplánovitosti, než je přijatelné, trochu moc naivního humoru, který mi neseděl. Proto jen 3* či spíš takové tři a půl. Téma slibné, ale šance zůstaly nevyužité.
Po horách, po dolách (1929)
Moje srdcová záležitost: Karel Plicka a Slovensko! - https://www.youtube.com/watch?v=l3lKobUz5-M
Sladká Charlotte (1964)
Oči Bette Davisové - kapitola sama pro sebe! Jinak jsem asi očekávala více napětí! Jako thriller bych film ale neoznačila. (Nebo že bych byla už tak otrlá?)
Šťastní to lidé: rok v tajze (2010)
Chtěla jsem jen "nakouknout", co je to za film. A zůstala jsem jako přikovaná k obrazovce... mohu psát jen v superlativech: Úsporný, stručný a plnohodnotný komentář, úchvatná příroda, neuvěřitelně odolní, otužilí, odvážní a krásní lidé (i psi!)! Fascinující způsob života; místa, kam se nikdy nepodívám a kde jsem díky Herzogově dokumentu strávila s lovci celý rok! - - - Mám pocit, že si musím vytřepat sníh, který mi zapadal za límec a ohřát si promrzlé ruce nad ohněm... a když vzhlédnu, nechce se mi ani věřit, že venku není mráz a led, ale začínající středoevropské jaro! https://www.youtube.com/watch?v=1GXR5sSVftc
Svatá země na přelomu tisíciletí (2000) (TV film)
Nevím, proč si režisér vybral za svého odborného poradce právě nechvalně známého emeritního pravoslavného vladyku Kryštofa, a ať je to způsobeno jeho odborným přispěním nebo ne, jsem z výsledku trochu zklamaná. Snad je to také ta malá plocha filmu, pouhých 17 minut, která nedovolila režii jít do hloubky a výsledkem je jakýsi povrchní "přelet" nad Svatou zemí. V první části je nabídnutý průřez evangelii a v druhé polovině se letmo dozvíme o současnosti Izraele. Není to ani cestopisný dokument, ani křesťanský dokument, ani kočka, ani pes. Obě části jsou pak slepeny dohromady závěrečnou výzvou k soužití v míru a smíření, v přátelství a v lásce na prahu nového tisíciletí, snad v duchu vševládného synkretismu? - Ta čtvrtá * je čistě soukromě: nostalgické vzpomínky na moje cesty do Svaté země.
Jak vytrhnout velrybě stoličku (1977) (TV film)
Znovu - pokolikáté už? - mne dojal příběh Anny, Vaška a Luboše a vůbec si nemyslím, že je to kýč nebo romantická pohádka, jak tu zaznělo v některých komentářích.Tenhle film, to je skutečné rodinné stříbro. Natočený takřka před 40 lety, neztratil nic ze svého půvabu a kouzla, spíš léty ještě hodně získal. Kolik se toho od té doby změnilo! Situaci svobodné matky vnímá Anna i její okolí jako zvláštní, mimořádnou. A dnes? Takřka polovina dětí se u nás rodí mimo manželství, v některých evropských zemích je to i vysoko nad 50 %. Rodinný model tehdy vypadal: máma + táta + dítě; nebylo ani zdání o tom, že by to mohly být dvě stejnopohlavní osoby + dítě - tak jak se to dnes vtlouká do hlav už těm nejmenším dětem. A takových perel by bylo možno nalézt i víc. A mne - vpředvečer Národního pochodu pro život 2015 - potěšila slova hlavní představitelky Anny: "To dítě jsem si uhájila proti všem".
Ménilmontant (1926)
Prastarý příběh, nic nového pod sluncem! A přesto jsem zůstala u obrazovky jako přikovaná! Tak tomu říkám mistrovství, chapeaux bas! Mimořádný film! Vidět možno zde: https://www.youtube.com/watch?v=DHQH9DoO0gk
Poslední Habsburk na českém trůně (2002) (TV film)
Nemůžu dát 5*, protože dokument, ačkoliv je jinak velmi dobře udělaný, nám zamlčuje podstatnou informaci o posledním rakouském císaři. Nikde se tu nedozvíme, že Karel I. byl katolík, hluboce zbožný člověk, naplněný úctou a bázní Boží, který svou panovnickou úlohu viděl jako cestu následování Krista a službu lásky národům. Byl 3. 10. 2004 blahořečený. Kongregace pro kauzy svatých zkoumala celé desetiletí jeho život a došla k tomuto závěru: "Císař Karel sloužil svému lidu spravedlností a láskou. Hledal mír, pomáhal chudým, vedl duchovní život. Víra rozhodovala v jeho životě od mládí, ale především v době I. světové války a v exilu na ostrově Madeira, kde zemřel v pověsti svatosti. Císař byl vzorný křesťan, manžel, otec rodiny a panovník." Celým životem i v bolestném umírání naplňoval svoje heslo: "Veškeré mé úsilí je vždy a ve všech věcech poznávat Boží vůli a správně ji následovat." Kdyby p. Fuksa byl poctivý a nemávl rukou nad (zřejmě pro něj) takovou "maličkostí" jako je víra, nemusel dokument skončit tak poraženecky. Protože právě Karlova hluboká víra, zbožný život i smrt je to, co ze života císaře a krále Karla I. přetrvává a nám slouží k posílení a povzbuzení. - Dokonce i ateista Anatol France o něm napsal: "Císař Karel byl jediný muž v čelné pozici, který vyšel z války čestně. Byl to světec, ale nikdo ho neposlouchal. Upřímně si přál mír, a proto jím svět pohrdl. Nabízel nádhernou šanci, která byla promarněna." https://www.youtube.com/watch?v=o8SXVVH5zYM
Padesát odstínů šedi (2015)
„Pozerať pornografiu znamená podieľať sa na nej, A to je hriech. Nepomáha to budovať ľudského ducha. Veriacim chcem poukázať na to, že Boh veľmi jasne hovorí o tom, že toto nie je prijateľné správanie... V žiadnom prípade nemôžeme povedať, že sexuálne vyjadrenie podľa Božieho zámeru nemá slúžiť aj na potešenie. Ale treba si uvedomiť, že najväčšia radosť prichádza v akte sebadarovania, nie v akte sebectva. Cieľom hriechu je zámerne ničiť Boží plán a jeho vôľu pre nás, snaží sa degradovať sexualitu a vyzdvihuje zneužívanie tohto daru. Všetky hriechy sa zdajú navonok ako niečo dobré alebo dokonca príjemné, inak by ich ľudia nerobili. Je smutné vidieť, ako sa pornografia dostáva v našej spoločnosti na novú, bežne dostupnú úroveň a ako ženy, ktoré boli po storočia mužmi využívané ako sexuálne objekty, teraz toto zneužívanie vyzdvihujú", napsal Mark Seitz, biskup El Pasa. (Převzato z LifeNews Slovakia) Souhlasím se slovy biskupa Seitze, a proto se odmítám na tento film dívat. Totéž radím i jiným divákům, kterým je spása duše dražší než zvědavost a pýcha na vlastní názor.
Sexmise (1983)
Viděla jsem Sexmisi brzy po premiéře a pak ještě několikrát. Jaké to bylo zábavné dívat se na absurdní svět, do něhož se probudili oba hlavní hrdinové Max a Albert! Jaké to bylo směšné! - Obávám se, že už se těm "absurditám" nikdy víc nezasměju. Vizionářská díla k smíchu prostě moc nejsou, zvláště když ten vývoj k stále větší absurdnosti můžeme sledovat na vlastní oči: gender, LGBT, teď už LGBTIQ lobby, sexualizace dětí od mateřských školek, eutanázie, dokonce i eutanázie dětí bez souhlasu rodičů, potraty dětí, děti "vyráběné" z genetického materiálu tří rodičů... A místo smíchu je mi do pláče!