GigaPudding

Našlápnutý found footage, který rozumí tématům, se kterými chce točit, včetně současné popularity nejrůznějších youtube show o čemkoli, v tomto případě o cestování. Je to napínavé, velmi přirozené a taky je to i nečekaně překvapivé a v některých momentech, na rozdíl od něčeho jako Paranormal Activity, je to i strašidelné :). Překvapuje mě, že to má tak nízké hodnocení.

Autor si očividně odpovídá na otázku "Kde jsou v současnosti ve společnosti k vidění mezičlánky mezi opicí a člověkem?" právě vlastním dílem :D.

Velmi zajímavý námět s docela zajímavými postavami, akorát v poslední čtvrtině filmu už fakt nevěděli, jak to ukončit nebo vůbec nějak dál směřovat, a ani co chcou od představitelky hlavní role aby hrála, protože od druhé třetiny filmu už jednoduše vypadá jako robot, co jede na setrvačnost. Závěr prostě byl docela neuspokojivý a prázdný, ale předchozí děj v klidu přebije i pro někoho třeba rušivé pozůstatky levné produkce, například v některých chvílích podivnou práci se zvukem. Mezi nezávislými horory jde o dost kvalitní kus :).

Chtěla jsem dát třetí hvězdičku za to, že groovy, ale prostě když má film trošku náboj jen na úplném konci a celej předchozí děj je tak strašně lacinej až je to trapný, tak si to zaslouží jenom **. Ne že by to bylo vyloženě úplná nuda, ale zaprvé sází jen na krvavý scény, ovšem pořád v mantinelech filmů, co jdou do velkých kin, a za druhé sází na totálně provařený bafání, kdy nejtrapněji na tom je scéna v zatopeným sklepě. Takhle nenápaditý bafání s přibližováním, decentně hnusným makeupem a hlasitým zvukem jsem už dlouho neviděla. Navíc ten konec vypadal, že se vyvede, ale nakonec se moc nevyvedl, a sklouzl zase ke sluníčku.

Plakát slibuje nějaký slasher, ale ve skutečnosti jde o nejvíc nepochopený film na světě, pravděpodobně :). Viděla jsem ho už mockrát, ale nikdy nepřestane bavit svou úplně geniální satirou a absurdně extrémním zobrazením wallstreeťáků z osmdesátých let. Nevybavuju si žádný jiný příběh, který by dokázal tak nadčasově trefně vyjádřit povrchnost a obsesi materialismem jako tenhle. Nechodí totiž kolem horké kaše, ale jde přímo na věc právě vyhnáním všech zobrazovaných vlastností do úplných extrémů, aby ukázal tvář lidí bezmyšlenkovitě se ženoucí za jakousi iluzí vytvářenou přílišným kapitalismem, či materialismem. Svět kde vnější obraz je všechno, doslova, až nakonec nikdo neví kdo je kdo nebo kdo co řekl. Konverzace mezi lidmi se neodvíjí od tématu hovoru, ale čistě jen od toho, že sedí dobře oblečení, dobře vypadající lidé v !drahé! restauraci a mají na stole to nejdražší v nabídce, a nikdo ve skutečnosti neposlouchá o čem ostatní u stolu mluví, protože to jednoduše není podstatné. A uprostřed toho všeho je Patrick Bateman, který si tohle všechno jako jediný uvědomuje, ale uvědomuje si to jen proto, že není tak úplně v pořádku. Nebo možná není v pořádku díky tomu, že si tohle uvědomuje :D. Co je na tom ale možná ze všeho nejlepší je herecký výkon Christiana Balea, který už nikdy nedostal tak výživnou roli, ve které by mohl předvést, co všechno doopravdy dokáže zahrát, tak jako tady. Všechny detaily, zvlášť v těch nejpamátnějších scénách jako jsou vizitky nebo hip to be square, předvádí, jak neuvěřitelně hluboce tvůrci filmu a Bale obzvlášť porozuměli postavě. Stačí jen to trhnutí, když si jde do koupelny pro valium a sekeru nebo zkontrolování jestli má vpořádku vlasy po vypjaté scéně, což je mimochodem detail, který ve filmu nijak zvlášť zdůrazněný není, ale v knize mají vlasy mnohem větší prostor :D. Ve všech dalších rolích už Bale předvedl jen to, že umí hrát a je velmi zodpovědný a bere to profesionálně (a od natáčení terminátora 4 už víme, že o jeho profesionalitě není pochyb :D), ale nikde už mu ty postavy nedávaly takový prostor a takové možnosti jako Patrick Bateman. Dalo by se o tom mluvit dlouho, včetně rozebírání toho, jak je to v knize a ve filmu ne, i když právě skrze porozumění předloze se i ty vynechané části vynořují jako detaily pro lidi, kteří knihu četli, ale jednoduše prostě tohle je neuvěřitelný zážitek, geniálně vtipná a především nadčasová satira, příklad krásného zvládnutí zfilmovat poměrně složitou předlohu (kvůli tomu jak je rozkouskovaná a šílená) a nakonec příklad úžasného herectví, které pravděpodobně už Christian Bale v takové síle nikdy nebude moci předvést díky tomu jaké dostává postavy obvykle a jak nezvyklá je postava v tomhle filmu.

Vidím nosorožce!

En Sabah Nur!

Ze 121 minut je Padilha jen tak všehovšudy 15, zbytek je očividně producent, ať už to byl kdokoli. Z těch patnácti minut jsou to především první scéna, scény se Samuelem L Jacksonem a pak semtam někde, možná trošku v té přestřelce ve tmě a taky ta přestřelka v tom baru. Jinak je znát, že tohohle Robocopa producenti dost zkrouhli a všechny ty zajímavé motivy jsou tam vždycky jen tak nadhozené, aby je pak dál už nikdo neřešil. Prostě jak kdyby to měl být pilot k novýmu seriálu o Robocopovi, kdy se všechno to podstatné bude rozvíjet až v jednotlivých epizodách. Až na to, že to pilot není, takže přestože to není žádná hrůza, tak to taky není nic extra.

Nejlepší film, který nikdy nikdo neuvidí. A taky přestože je to dokumentární film o konkrétních tvůrcích konkrétního filmu, tak je taky velmi informativní ohledně toho, čím se dneska doopravdy řídí umělecká tvorba, a na co se dneska spousta lidí ve skutečnosti zaměřuje. Hlavní škoda je, že Alejandro Jodorowsky věděl úplně přesně a do detailů bez nějakých improvizací za pochodu, jak to bude vypadat, a co od toho chce, a stejně tak to věděl celý jeho tvůrčí tým. A ke všemu navíc ještě ty těžko uvěřitelné náhody, o kterých mluví během vyprávění o tom, jak to s přípravou toho filmu bylo, značí, že doopravdy úplně všechno přálo tomuto filmu, ale i tak se to nevyrovnalo obsesi penězi.

Tak jako "Nemyslíš - zaplatíš" šlo proti nedodržování dopravních předpisů a nebezpečné jízdě, tak The Tortured je skoro hodinu a půl dlouhý spot "Nemyslíš - zaplatíš" namířený proti nechození k očnímu lékaři. A i herecké výkony tomu odpovídají, i když možná naopak měli zahrát zmatený blbce a povedlo se jim to.