Petrus1

A já myslela, že II. světová válka byla krutá a děsivá. A jaxe tady ukazuje, byla to docela prdel. Teda aspoň v Colditzu. Němci se tu veřejně zesměšňují a jejich velitel se tomu ještě řehtá. Vězni tu mají i svůj vlastní obchůdek, pořádají veselé estrády a jejich hlavním cílem je vymyslet dokonalý útěk. Rozhodně se tu nikdo nenudí. Jíst a pít mají co, spát taky kde. Až zase bude nějaká válka a my křehké ženy budem povolány k obraně vlasti, mým prvotním úkolem bude stát se rychle důstojníkem naší skvělé armády a při nejbližší příležitosti se někde nechat zatknout nepřítelem. A pak už si budu jen v klidu válet šunky v nějaké príma důstojnické base a budu čekat, až mě nějací blázni, co se celou válku válely v zákopech na frontě, přijdou osvobodit. :-) Rozhodně se nemíním žádného útěku účastnit - klidně je pomůžu vymýšlet a realizovat, ale ven mě nikdo nedostane. Přece jen je tu možnost, že by mě někdo mohl při pokusu o útěk zastřelit - a do mě by se netrefil jen blbec. A pokud budu mít štěstí, dostanu se do multikulturního zajateckýho tábora, abych se mohla naučit cizím jazykům a třeba tam narazím i na potrhlýho Frantíka a partičku Anglánů, kteří nás budou bavit svým typickým humorem... A závěrem nezbývá než poděkovat programovým tvůrcům v ČT art, že tenhle film objevila a hodila na obrazovku.

Poprvé jsem se o existenci paní Hollandové dozvěděla v souvislosti s Hořícím keřem, kterej jsem ovšem ještě neviděla. Neviděla jsem žádnej její film. Až tento. Jenže co k němu napsat? Původně jsem to chtěla odbýt jen hodnocením a na koment se vykašlat. Jenže jednak je to Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete (a k těm se snažím vždycky něco napsat a taky použít něco z knihy pro své obohacení) a jednak jsem se až po zhlédnutí obeznámila s faktem, že to bylo natočeno podle skutečné události. Čemuž se mi nějak nechce věřit. Zdálo se mi to až příliš nemožné, aby to byla pravda - takže to pravda určitě byla. Mám kamarádku, jejíž život je obohacen všemožnými (pro mě až neskutečnými) události, že ji někdy podezřívám z toho, že mi nestoudně lže, protože na jednu osobu je to až příliš mnoho zážitků najednou. :) Takže obdobně podezřívám i Sallyho. To by člověk nevěřil, co může způsobit jeden blbej kousek neexistující kůže. Při té záchodové scéně mi ho bylo děsně líto (kdyby to nebyla kravina, řekla bych, že mě to bolelo za něho). Ale možná mé pochybnosti plynou čistě ze závisti, protože toho kluka chtěli ojet snad všichni, které potkal. Sally jako správný árijský Žid, věřící, že soudruh Stalin sesílá z hůry dětem bonbony, byl zřejmě velmi zdatný chameleon a herec. Ať už skutečnost byla jakákoliv, nemůžu si pomoct, ale přišlo mi to prostě přitažený za vlasy. Na druhé straně, pokud na Salomona budu nahlížet jako na Švejka... Každopádně moje váhavé hodnocení rozhodne až odpověď na otázku: Chci vidět příběh o předkožce ještě jednou? Ano, to chci. "Jako jediná tělesná připomínka Sallyho skutečné totožnosti se obřízka stává ve filmu silnou metaforou. Některé nápadně dvojznačné okamžiky snímku ukazují Sallyho, jak se přesmíru identifikuje s rolí, kterou hraje, a naznačují tak, že žádná skutečná totožnost ani není možná. Není překvapením, že se na konci nedočkáme žádné katarze či tragédie..."

Fakt nevím, jestli Ježíš miloval Hitlera, ani jestli by sám velký vůdce šoustal za čokoládu (možná kdyby byl Pitt modrooký blonďák...), ale co vím jistě, že se mi to sakra líbilo! Asi proto, že jsem k tomu přistupovala s ne příliš velkým očekáváním. Každopádně je to pro mě za poslední dobu jeden z nejlepších válečných akčňáků. Nepočítám Americkýho snipera, protože i když se mi líbil víc, nebyla to taková typická válečná vřava. Tohle byla docela řežba, ve které jsem musela klukům z tanku držet chtě nechtě palce - především při útoku na osamělýho Tigera. Ayer se rozhodně nebál nějakejch drastičtější záběrů a tak už vím, že čistit vnitřek tanku je docela hnus. Taky jsem získala informace o tom, že nepřítele je potřeba střílet, i kdyby jím bylo mimino s matčiným prsem v jedné ruce a jídelním nožem v druhé, že se nemá ptát, na co střílet - střílí se prostě na nácky a to ať už jsou evidentně živí nebo se valí na zemi a tváří se mrtvě - protože přece nejsem doktor! Postavy jsou víceméně jasný: Pitt je protřelej voják, kterej ví co a jak a celý to táhne, Peña je tu proto, že nesehnal mexickej tank, Bernthal je drsnej hnusák, Lerman je ucho, který ještě v životě nevidělo ani tank, ani válku a čeká ho drsná lekce a LaBeouf tu trousí moudra z Bible a snaží se předstírat, že je velkej kluk. Já mu to ale nežeru, protože ho furt vidím jako puberťáka a ten knírek to rozhodně nevylepšil. :-) Co mi jasný nebylo, kolik nakonec udělím válečných hvězd - nejprve jsem si říkala, že to bude pěkně stylově za každýho člena posádky jedna, ale konec to docela zabil. Ani mi tak nevadí velká závěrečná bitka - protože ta je dělaná na efekt, nečekala jsem, že by působila opravdu reálně - ale samotný závěr už přehnanej byl až moc a zbytečně. To si fakt člověk poklepe na čelo a řekne si: "Tak asi!" a začne se té nesmyslnosti smát. Rozebírat to nemá cenu, ať si každý sám vyřkne verdikt. Každopádně jsem (opět stylově) chtěla jedno železný srdce ubrat. Ale...! Ale zjistila jsem, že je to můj čtyřstý koment a tak ať nežeru, zavřu tentokrát oči...

My, kteří jsme chodili do turistickýho oddílu, ovládáme morseovku i bez zhlédnutí Titaniku a naše znalost se neomezuje jen na pouhé vyslání SOS. Evidentně ale ani tento kasovní trhák neviděli všichni Američané, takže je blikající baterka asi spíš otravuje. Ale uznávám, že holčina má krom cukrovky i dobrý nápady. Asi to zdědila po mamince, která dělá co může, aby jim zachránila život. Teda až na tu akci s plynem - ta se mi jevila jako krajně nezodpovědná. :-) Pak tu máme trojku lupičů, jejichž role a charaktery jsou jasně dané - hodnej, zlej a blbej. Spojuje je jen touha po penězích. Ty jsou ale ukryty v sejfu v naprosto nepřístupné místnosti. A protože jsou Meg a Sarah šikovný holky, dokáží se v panikárně před zlodějíčky schovat. Zdá se, že by se tam mohly tetelit tak dlouho, dokud je někdo nezačne postrádat, jenže je tu jednak diabetická dcerka a jednak nevítaní hosté, kteří čekat na nic nebudou a snaží se je z úkrytu vyhnat. Vůbec nevím, kde bych se před lupiči ukryla s děckama já. Žádnou takovou místnost nemáme. Asi se začnu v noci bát. Ale ne...nevím, kdo by u nás co hledal. Nejcennější jsou naše ratolesti, ale ty by zloději zase rychle vraceli zpátky. :-) Musím se opět (už ani nevím pokolikáté) opakovat, že Fincher má pro thrillery cit. I když film není nervy drásající a obejde se bez zásadních dějových zvratů, musím říct, že utekl jako nic a že mi celkově prostě sedl. Škoda jen toho konce, s tím si mohli Davidové dát víc práce. Bezchybným výkonem byla ovšem práce kameramanů. Tleskám.

Já měla Tajemnou řeku vždycky zafixovanou jako napínavý thriller, ze kterýho si pamatuju hlavně ten začátek, který mi naháněl husí kůži a pak to, že najdou mrtvou holku. Zbytek mi za léta, co jsem to neviděla, nějak úplně zmizel z paměti. Teď jsem si na ten film vzpomněla a řekla si, že bych mohla zjistit, jak to s tím znásilněným klukem a zavražděnou holkou vlastně je. Docela mě zarazilo, že jsem ten film nikde neměla. V dnešní době už to naštěstí není problém a vše jsem rychle napravila a pustila se do toho. Po dokoukání musím říct, že jsem byla trochu zklamaná - čekala jsem od toho trochu víc. Vlastně ani nevím co, ale prostě jsem to měla spojený s lepším pocitem. Pennovi ta role sedla jak prdel na hrnec. Nemůžu si pomoct, ale na drobný vzteklý gangstery mi skvěle sedí. Nevím sice, jestli má italský předky, ale nedivila bych se... Bacon taky dobrý, ale Robbins mi trochu vadil. Nevím proč, ale prostě to tak je. A ta jeho manželka, s tím jejím unylým výrazem, už mě vyloženě srala. Co se týká konce, jsem taky docela na rozpacích. To, že mýliti se, je lidské a chybka se občas vloudí, mi přišlo docela dobré, avšak samotný důvod, proč ta holka umřela, mi přišel trochu nesmyslný - vývojem příběhu se zdálo, že ten důvod bude docela dobrý, ale nakonec se ukáže... a to vlastně asi bylo to překvapení. :-) Každopádně své hodnocení o hvězdu zvednu za ten první dojem, který jsem měla - asi jsem se v tom dřív tak nerejpala a nepřemýšlela o tom. Teď mě ale napadlo, jestli se mi nezamotaly dva filmy dohromady - tím druhým by mohli být každopádně Spáči. U mě je prostě možný všechno. Asi si ho budu muset taky připomenout...

Z toho filmu jsem měla noční můru ještě před jeho zhlédnutím. Ne proto, že bych se bála, ale proto, že k němu dlouho nebyly titulky a já se jala vytvořit je. I když nejsem žádný zdatný angličtinář (spíš žádný než zdatný), nějaké základy mám a se slovíčkama mi pomůže překladač. Taky je to docela krátký, takže to nebude moc velkej problém, myslela jsem si naivně. Ó, jaké bylo mé překvapení, že to taková prdel není. Docela jsem se v tom plácala, když se mluvilo o voodoo byla jsem ztracená jak v lese, z chudáka narozenýho dítěte jsem udělala potrata, protože mi bylo divný, proč by ženská brečela proto, že se její sestře narodilo dítě - vysvětlení přišlo až záhy... Abych to zkrátila, vzdala jsem to asi ve 3/4 filmu a už to nikdy nedokončila. Navíc jsem zjistila, že budu asi intelektuálně zaostalá, protože nejsem schopna hrubý překlad přetvořit v běžnou češtinu - asi mi chybí slovní zásoba nejen cizích jazyků... zatím to svádím na mateřskou demenci a doufám, že se to po zařazení do kolektivu dospělých trochu spraví. Naděje je přece vždy! :-) Takže nejen, že ze mě nikdy nebude překladatel, nikdy si nevychutnám film v originále bez titulků, ale ani se ze mě nikdy nestane zdařilý literát. Ne, že bych měla v těchto oblastech ambice, ale co kdybych po tom někdy zatoužila. Takže slibuji, že překládat už nikdy nic nebudu - za titulky děkuji Sherudan a víc než kdy předtím si práce všech překladatelů budu vážit. A své "literární" výtvory budu psát jen v podobě komentářů na čsfd. :-) Takže je pochopitelné, že se mi to bude hodně těžko hodnotit, když jsem nad tím ztratila tolik času a v klidu to celý viděla vlastně jen jednou. Ani nevím, proč se to jmenuje tak, jaxe to jmenuje, když v podstatě nikdo nikam neputuje. Zombie tam sice je, ale ne taková, jak ji znám dnes. Vlastně je to docela hezká ženská, která spíš vypadá, že trpí anorexií než že by se někomu krvelačně vrhala na mozek či jiné orgány. Tahle buď jen leží nebo se prochází. Dokonce reaguje na jednoduchý rozkazy. Mladá zdravotní sestra chce dostát svého slibu, že bude chránit lidskej život, takže se mladou paní Hollandovou snaží uzdravit i za cenu návštěvy voodoo obřadu - a to i přes to, že se zamiluje do jejího manžela a měla by se jí spíš chít zbavit. Takže je to spíš takové drama o lásce, zradě, nenávisti a snahy o záchranu staré rodiny. Docela dobře ale působí voodoo tance za zvuků bubnů a taky se mi líbil song místního pěvce. To, že zombie Jessica není děsivá moc nevadí, protože ji skvěle zastoupí Carrefour. Žádnej děs v obchoďáku to ale není, je to prostě hlídač křižovatky, kterýho já bych v noci nikde potkat nechtěla. Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete "Tourneurův snímek Putovala jsem se zombií má několik významových vrstev a ne vždy je srozumitelný. Přesto je jeho téma zřejmé: každá z hlavních postav tu baží po jediném - ovládat druhého nebo aspoň nejistě bránit sebe sama. A to prostředky sexuálními, psychologickými, společenskými nebo ekonomickými. Díky zdařilému scénáři, Tourneurově režisérskému umění i jeho mistrovské práci s náznaky zapadají tyto formy manipulace jedna do druhé a divák sleduje důkladně propracovanou analýzu represe v každém slova smyslu." Též Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete "Druhý hororový snímek Vala Lewtona a Jacquesa Tourneura I Walked with a Zombie přenáší zápletku Jany Eyrové do Karibiku... Jde o pozoruhodně tajuplný film s hudbou ve stylu kalypsa, která doplňuje pozadí příběhu ("Shame and Sorrow in the Family")... Snímek je natolik vzdálený filmu The Corpse Vanishes (1942) Bely Lugosiho, jak jen si člověk umí představit."

Tak já zas nevím. Další "úžasná" klasika, která je i Jedním z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete a která mě vůbec nechytla. Mám noirovky ráda, ale řekla bych, že tenhle lovec má do tohoto žánru dost daleko. Námět je to fajn, ale nějak to postrádá napínavou atmosféru. Žádnej hon se v podstatě nekonal. Ze začátku to vypadá, že by to dobrý mohlo být - akorát mně jako správnýmu neznabohovi ty náboženský kecy trochu lezly na nervy. Taky kdo by věřil kazateli, který má pokérovaný ruce - mluvit o kérce je v tomto případě asi dost přehnaný - jde jen o dva nápisy: hate - love, ke kterým má ovšem vymyšlený příběh pro naivky. Vlastně celej film je hlavně o naivkách. Jen bych ráda uvedla na pravou míru, že ne všechny ženský jsou tak pitomý jako zdejší osazenstvo - teda snad až na Lillian Gish v roli pěstounky. Jinak jedna horší jak druhá! A sám kazatel je snad homosexuál, protože jak jinak si mám vyložit jeho chování o svatební noci. Ženský tělo je prej chrám stvoření a mateřství a má rodit děti a ne uspokojovat chtíč mužské vášně! No, to může fakt vypustit z huby jen chorej mozek. A co naše chtíče, he? Ty bude uspokojovat kdo? :-) A co ten "výchovnej" přístup k dětem! Kazatel oslovuje holčičku: "Ty malá potvoro!", babka posílá děti hrát si k řece a strejda - starej dědek alkoholik - nalívá kluka kafem. A vůbec se ty postavy chovají nějak nelogicky. Vyjmenovávat by to bylo asi na dlouho. Místo gradace děje se film přehoupne spíš v nějakou dobrodružnou romantiku, ve které se dětí plaví po řece a pozorují zvířátka. A ten závěr je taky docela o ničem. Když to tak shrnu, tak je to pro mě normální průměrnej film a nějak ani nevím, co krom námětu vyzdvihnout pozitivního. Snad ještě hudbu. Tak v čem je to tak výjimečný film? Zeptám se knihy. "Jediná režijní práce herce Charlese Laughtona na námět útlé novely Davise Grubba je mimořádně pochmurná, a přesto hluboce lidská bajka o psychóze a víře, zasazená do období velké hospodářské krize. Příběh je většinou vyprávěn z pohledu dětí a ve své prostotě připomíná pohádku. Přesto kypí složitým světem dospělých. Spouštěcím motivem je skrýš plná peněz ukradených lupičem Benem Harperem a svěřených jeho dětem Johnovi a Pearl, což učiní zoufalou Benovu vdovu Willu předmětem zájmu jednoho z nejnezapomenutelnějších padouchů filmového plátna." Tak já zapomenu asi velmi rychle. Každopádně i Jeden z 501 filmů, které musíte vidět. Následuje lehký spoiler: "Film je vysoce stylizovaný a téma podává jako výmysl nebo špatný sen. To je znatelné především z podivně uchvacující scény, kdy vidíme Willu mrtvou; sedí klidně za volantem svého auta, které je na dně řeky, a její vlasy volně proplouvají kolem její tváře. V Lovcově noci vytvořil Laughton film, jenž je obojím - originálním i strašidelným. Spojuje prvky hororu a fantasy. Mnoho technických parametrů, které zde byly použity, budou dále inspirovat jiné, více okázalé hororové snímky."

Vždycky jsem si myslela, že mít staršího bráchu musí být děsnej opruz. Furt by mě hlídal - kam jdu, s kým se scházím, určitě by mi neschvaloval moje neinteligentní kluky punkový, ba co víc, by jim vyhrožoval zmlácením, kdyby si na mě dovolili chmatat. Ale jak jsem tady zjistila, mít staršího bráchu je vlastně docela fajn. Sice trochu brblá, že mu mladej leze do pokoje, ale má obstojnou sbírku hororů, který ochotně půjčí. A to se vždycky hodí. Poslouchá dobrou hudbu a vlastní plynovou masku na hraní. Taky má ve skříni hlavy zabitejch lidí, což jak musím uznat, nemá jen tak někdo. Je to prostě kůůůl bráška. Jen s tou sourozeneckou láskou to přehání. Jak říkám - opatrovatelskej komplex je prostě vopruz. A že to nepřehání jen trochu, o tom se přesvědčíme na vlastní oči. Takže nakonec jsem přece jen ráda, že žádnýho bráchu nemám. I když tenhle má i umělecký sklony - jeho závěrečnej výtvor by byl úžasnej jako plakát nad postel. :-) No, ono je tam takových výživných záběrů víc, ale ten závěrečnej je prostě krásná třešinka. Navíc musím říct, že jsem snad nic podobnýho neviděla (ale já toho ještě neviděla) - takovou kombinaci docela drsný vyvražďovačky masovýho vraha s maskou a psychologickýho dramatu o šikanovaných klukovi, kterej má zálibu v hororech - až nakonec zjistí, že v jednom žije. A já byla hodně překvapená, že tahle kombinace funguje. Masky se taky povedly, příběh dobrej a jak tady čtu, tak jde nejen o nízkorozpočták, ale i o začínajícího tvůrce. Tak to klobouk dolů. Jen jsem si tak přemýšlela nad tím, zda by všichni nadšenci do hororů zachovali v podobné situaci tak chladnou hlavu jako Marty.

Vůbec mě kurva nezajímá, jestli nějaká Babišová zaplatila clo za kabelku! Nikoho normálního, kdo sleduje krimi film to opravdu nezajímá, tak nechápu, proč to muselo běžet celej film obrovským zpomaleným textem.. Ještě dokážu pochopit upoutávky na nějakej film nebo upozornění, co bude následovat, či nějakou opravdu důležitou zprávu, že se něco stalo. Ale otravovat lidi s takovou pičovinou celej film je už vrchol drzosti. Tohle může běžet tak maximálně u Emanuely nebo u podobných seriálových nesmyslů pro ženský, ale ne tady. To se teda Kino Barrandov vyznamenal. To si snad ani Nova nedovolí. Nová televize a pěkně mě nasrala hned u prvního filmu, kterej jsem na tomto kanálu viděla. To tak jako dělají pořád? Jestli jo, tak to byl pro mě na tomto vysílacím programu i film poslední. Radši se zas vrátím k sledování pouze z disku. Docela mi to totiž pokazilo dojem. Teda, ne že by to byl zase takovej zázrak, ale docela to ušlo. Spíš mi to připomínalo takovou pohodovou detektivku, bez jakýchkoliv velkých dějových zvratů, která postupně přechází v drama. Vlastně to nejlepší je až úplně na konci. Teda zas až tak úplně ne, protože akce s vlajkou mi spíš pila krev. Tohle americký vlastenectví a uctívání kusu hadru na stožáru mi vždycky připadne přehnaně nenormální. Neznám nikoho, kdo by si denně věšel doma vlajku. Asi náš národ není tak uvědomělej jako ten americkej nebo nemáme tak vymytý mozky - záleží na úhlu pohledu. :-) Přehnané je i tvrzení, že by tohle mohl být mysteriózní thriller. Kdo ty škatulky vůbec vymýšlí? Každopádně kdo chce vědět, jak to asi bylo s Davidem a Goliášem (a neví to) nebo co to znamená, když se vlajka pověsí obráceně, tak ať se podívá. Nebo ne, já vám to druhý řeknu: když je vlajka obráceně, Amíci se modlí, protože jsou v prdeli. To by u nás takhle musely vlajky viset furt a my klečeli na kolenou pořád - a to všichni, nejen ženský! ;-)

Jaxem si řekla, taxem také udělala. Musela jsem prostě vidět film, který se líbil tak proslulému masovému vrahovi, jakým byl Zodiac. Říká se, že se tímto dílkem dokonce inspiroval. To teda nevím jak, protože by se dalo říct, že oproti hraběti Zaroffovi byl Zodiac asi docela línej tvor. Hrabě si s tím dá rozhodně víc práce - teda hlavně té fyzické, kdežto Zodiac vymýšlel spíš šifry, než aby se za někým honil. Každopádně hra na kočku a myš je to v obou případech. Docela mě udivuje, že tenhle film si nezasloužil i hororovou škatulku, protože je víc hrůzu nahánějící než některé soudobé horory. Možná k tomu přispěl i opravdu přitažlivý úsměv a neméně "děsivý" kukuč kozáka Ivana a jeho pána, jehož vykulenost a zarputilost mi připomněla výraz hororového klasika Lugosiho. Něco vypadá trochu prkenně, něco spíš komicky a něco až naivně. Ale hudební doprovod a honička po ostrově nakonec působí docela napínavě. :-) Škoda jen toho konce - za nějakej pikantnější puntík bych hvězdu přihodila. Ale jinak celkem spokojenost. Určitě k tomu přispěl nejen dobrej námět, ale i pohodová stopáž.