Roman Albach

Stmívání nepřináší vůbec nic nového, nic originálního. Přesto by se mohlo jednat o zajímavý film, kdyby byl lépe natočen. Ono nakonec láska mezi upírem a člověkem, to nabízí celkem širokou škálu zpracování. Bohužel ta, kterou zvolila C. Hardwicke, nebyla šťastná. Za celou dobu jsem těm dvěma ani nevěřil, že se milují, nechápal jsem proč by měli, co je k sobě přitahuje, nerozuměl jsem rodině Edwarda, které vůbec nebyl dán prostor. Přestože film trval dvě hodiny, zdálo se mi, že hromada věcí tady chyběla. O psychologii postav ani nemluvě.... suma sumárum, zklamání....

Tak to byl teda nářez. Dvě a půl hodiny jsem fascinovaně koukal na stříbrné plátno a nechápal, jak někdo mohl natočit něco tak geniálního. .... po hodně dlouhé době jsem zažil, že se v kině při závěrečných titulcích tleskalo. Kdyby bylo jen na mě, mělo to být standing ovation....

Poslední den v životě člověka, který ztratil víru v budoucnost, protože musel přežívat ubíjející přítomnost. Zdá se, že ani těch pár záblesků krás života ho nepřiměje změnit rozhodnutí se vším skoncovat. Ovšem v okamžiku, kdy pochopí, že se mýlil, že život už nemusí prožít jako single man, tak přichází dáma, která byla na tento večer už pozvaná... výborné drama s Colinem Firthem, který pocity muže nevěřícího v život, zahrál dechberoucím způsobem. Skvělá hudba, procítěná kamera a změny barev jen umocňují všechny myšlenky, které vám běží hlavou.

Romy Schneider, Michel Piccoli a Claude Sautet. Trojice umělců, která v 70. letech přiváděla do kin filmy, které se dnes už nevidí. Věci života... věci všedního dne pojaté tak, že se vám tají dech. Automobilová nehoda, na jejímž konci leží v trávě muž, který si právě uvědomil, že umí milovat. Na jejímž konci je zdrcená žena, která do poslední chvíle věří v jeho lásku. Na jejímž konci je jeho manželka, která ukazuje svoji velkou lidskost. Silné, pravdivé, neobyčejné.

Životní role Jarmily Kurandové přišla na konci jejího života. A udělala z ní nesmrtelnou.

Tento film jsem viděl před hodně lety, ale pamatuju si, že jsem byl nadšený z toho, že svoje oblíbený zpěváky vidím v parodii na tehdy velmi oblíbený seriál Nemocnice na kraji města. Pohodový, vtipný, odpočinkový.... Pokud to bylo natočeno pro Silvestrovský vysílání, nedokážu si představit nic vhodnějšího.... ;-)

Kvalitní, poctivá česká detektivka s nečekaným(i) vrahem(y)... A především poslední televizní role Vladimíra Dlouhého, který v každé minutě dokazuje jakým byl výjimečným hercem. Je to obrovská ztráta... Už jen kvůli jeho výkonu musím dát to nejvyšší hodnocení.

Originální thriller, který vás nenechá ani na chvíli vydechnout...

Druhé setkání Romy Schneider s Horstem Buchholzem, ze kterého mám smíšené pocity. Dva mladí lidé hledající půdu pod nohama se postupně poznávají a v okamžiku, kdy láska pro ně přestává být jen slovem, jeden z nich tragicky umírá. Téměř dvě třetiny filmu se jen tak líně táhnou a nedávají nám příliš šanci pochopit jednání mladé Anny-Claire, což je velká škoda. Samotný konec je však velmi silný a dojemný. Vidět zlomeného Horsta Bucholze, který už nikdy nepředá sáček s pomeranči své milé, to slabým povahám skutečně vžene slzy do očí...

Nedokážu pochopit, jak můžou tvůrci jednoho z nejlepších seriálů desetiletí natočit tak strašný film. První díl se ještě dal zvládnout, ale dvojka, to je už silný kafe. Vlastně ani nevím, co se dělo první hodinu v NY krom toho, že hlavní hrdinky v každém záběru měly novou róbu a vypadaly jako by hodiny seděly u vizážisty, přestože si šly jen poklábosit odpoledne s kamarádkama. Druhá hodina odehrávající se v Emirátech už přinesla přehlednější děj, nicméně to kvokání v nechutném přepychu 7 hvězdičkého hotelu bylo nevydržitelné. Kam se ztratily ty úžasný diskuze, vtip, šarm a spád, co míval seriál? Jediným světlým momentem celého filmu stále zůstává Samantha, která často svoji prostořekostí a bezstarostností zachraňuje co se dá. Suma sumárum, velké, velké zklamání....