Flamik

Viděl jsem v KV, ale po 30 minutách jsem odešel. Jiný pohled na všechno. Na mě zbytečně dlouhé záběry, zajímavé monology, které nutí přemýšlet, ale já jsem z nich bohužel nic nevymyslel. Bylo to moc útržkovité, žádná pevná linka.

Viděl jsem v KV. Tento film mě svým humorem minul. Snaha o absurdní monology, propojování televize a reality, polská rychlomluva a rychlé titulky mě unavily a rozhodně neobšťastnily.

Viděl jsem v KV. Až na pár překvapení očekávaný děj. Postavy od začátku jasně vyložené, což se až do předzávěru nemění a je tedy možné každé porozumět a vcítit se do ní. Tomu určitě přispělo i to, že Hardy hrál podobně smyšlející postavu ve Warriorovi, a Rapace víceméně to samé v Dead man down. Celkově tedy film, který zabaví, ale pusa po něm zůstane pouze lehce pootevřená.

Viděl jsem v KV. Proč? otevřený začátek i konec, děj chytlavý pouze místy, což je pro mě málo. Od začátku v nějakých intervalech hraje vážná hudba, která nabuzuje bojácnou atmosféru, ale NIKDY se nic nestane.

Viděl jsem v KV. Nejvíc vtipnej film poslední doby. Chytrej jednoduchej humor o popitíčku, dobírání si manželky, lidskosti, hlouposti i náhodě. Za tím humorem je těžkost umírání, smíření se, strach, hledání důvodu dožití. A i když na téma smrti toho bylo natočeno mraky, tak tento film vybočuje z řady právě tým vloženým humorem do možná nejtěžšího období života.

Viděl jsem v KV. Život opuštěné boxerské hvězdičky, která žije se svou ženou a dcerou z invalidního důchodu. Rozhoduje se, zda si nechat dalšího potomka, nebo poslat družku na potrat. Sám Koza to okomentoval cca: "Uvidíte jak se dostanu na dno, ale vždycky se snažím nějak zvednout." To je asi přesné, nehledejte za tím žádnou story, ale koukněte na život člověka, kterej je naučenej žít nějakým způsobem života, umí jenom boxovat a bohužel je v prostředí, kde každej oškubává každýho.

Odrostlej prcek se nezměnil, ale už není roztomilej. Film, který těží z úspěchu své jedničky nepřináší nic převratného, ale ani nenudí. Nejlepší jsou scény s Menšíkem a Bláhou, dva jasný tátové od rodiny.

Napoprvý ***, podruhý **, film se snaží o hlášky, většinou nevychází.

Návrat k nejoblíbenější pohádce dětství, kvůli které se vyplatilo vstávat o víkendu na šestou ranní. Bez budíku, prostě instinkt. Skvělé byly ty pocity, když jsem poprvé slyšel hlavní jméno záporáka - Trhače, to bych si nikdy nevybavil, ale stačilo to jedno slovo a hned jsem byl na háčku. Sám o sobě film nic nového nepřináší, pro ostatní generace to bude klasická povídačka o hrdinech, já jsem se ale vrátil o dvacet let zpět a za to filmu patří dík :)

Vnitřně cítím, že ten film má jakýsi přesah. Že to není jen tuctovka, ale je v tom třeba hledat něco víc. Pochmurná atmosféra, tajemno, první půlka se mi nelíbila. Pak to ale nutí přemýšlet. Film sám o sobě dává odpovědi, v podobě vět záhadného cizince. Jenže i když jsou slyšet, je těžké je vnímat. Určitě kouknu ještě někdy.