annihilation

Celá myšlenka filmu byla moc hezká - šlo o lidskost a víru v člověka. Jenomže i takový krásný nápad se zdá znázornit jako největší kýč a to se tvůrcům přesně podařilo. A je to velká škoda - kdyby se ve snímku některé věci rozebraly víc do hloubky a všechno nebylo tak americky krásňoučké a růžovoučké mohlo by jít o hezký počin.

Vždy jsem si říkala, že poezii nelze zfilmovat, protože by jí to zcela odprostilo od poetičnosti, avšak Kytice příjemně vyvrátila mou domněnku. Erbenovy balady posloužily jako krásná předloha, jelikož už sami o sobě mají příběh, který se dal převést na filmové plátno, ale určitě stojí za zmínku i vizuální forma snímku, která mu dodává na jedinečnosti - atmosféra každé části je zde vyobrazena velmi nápaditě a nějakým způsobem vždy podtrhává pocitovou linii jednotlivých balad. Nejvíce se mi líbilo zpracování Svatební košile a Zlatého kolovratu. Trochu mě zamrzelo, že film nezahrnuje mou oblíbenou Vrbu a také mě příliš nezaujala Polednice, ale tu jsem si příliš neoblíbila ani při čtení. Jinak jsou tyto tragické příběhy vyobrazeny velmi zajímavě a příjemně spojeny do celku.

Alois Nebel? Naprosté zklamání. Celý film je nudně plochý a jakmile se objeví náznak něčeho zajímavého, je přehlušen - nebo ještě lépe - film najednou skončí. Nejvíc mě zaráží poměrně velká oblíbenost. Opravdu stačí udělat film kresleně a všechny to zaslepí? Kdyby byla animovaná forma alespoň využita ke zprostředkování lepší komunikace s divákem (jako tomu je například ve filmu Waking life a částečně v A scanner darkly), ale mám neodmyslitelný pocit, že v tomto případě šlo jen o zviditelnění a prázdný výkřik, jak přilákat publikum. Přitom by se dal příběh určitě dobře rozpracovat, náznak poetičnosti posunout na vyšší úroveň a vdechnout tak filmu myšlenku. Škoda. Tento výtvor chápu jen jako důkaz toho, jak je nitro čím dál tím víc přehlíženo a pozlátko se stává kultem. "Hurá, animace!"

Dobré recepty a debilní lidé. Pořad, co se pohybuje na velmi tenké hranici mezi trapnou reality show a dost zajímavých psychologickým náhledem na současnou českou populaci...

Směs podivné zábavy a vtipů ve stylu, v jakém to umějí pouze Angličané, umístěná do prostředí antikvariátu, no napadlo by vás něco takového? Hlavní tři postavy jsou neurotické každá po svém, takže se nebudete moct rozhodnout, kterou máte nejradši. Inteligentní (no, v rámci mezí :), ale vždy černý a nečekaný) smysl pro humor, knihy, spousta vína, cigaret a Bernard Black se svými rozcuchanými vlasy - pro mě seriál jako stvořený. Velmi také oceňuji, že byl ukončen třetí sérií a tak ho nikdo nestihl pokazit, jak už tomu tak po čase bývá.

I přes to, že Sex ve městě obsahuje všechny věci, které nesnáším - posedlost nakupováním značkového oblečení, povrchnost, jednání s lidmi jako s věcmi a takové to ženské pištění a hysterii a podobně, se mi líbí. Je to něco, u čeho se dokážu odreagovat, protože seriál se zabývá problémy ve vztazích (tudíž sexu) velmi vtipnou formou a utahuje si z věčně probíraných témat, kterými se celý život trápí každá žena. Vždy je zde vidět více náhledů na téma díky skvělému zvolení čtyř naprosto odlišných žen. Nejvíc jsem se vždy viděla v Carrie, ale postupem času mi připadá víc podobná Miranda věčně skeptická, cynická a nesnášející dogmata, která ve vztazích panují. A právě proto je seriál mezi ženskou populací tak oblíbený - že se v něm čas od času najdou a zasmějí se mu. A právě proto ho většina mužské populace nenávidí - protože se smějeme na jejich účet. :))

S animáky jako když se poslední dobou roztrhl pytel, viďte? Ale Wallace a Gromit je hodně jiný, než klasické počítačové filmy na jedno brdo. Pán, který má rád sýr a své vynálezy se psem, který pobral mnohem víc rozumu, než on sám – to jsou hlavní postavy v příjemně odpočinkovém příběhu plném skvělého smysl pro humor. Jediné, co mě mrzí je, že už jsem s nimi všechny seriály/filmy viděla. Prostě zbožňuji, když někdo dokáže vytvořit film, který se líbí dětem i dospělým!

Náznaky kritiky lidského chování byly určitě výborné, ale snímek celý postavený jen na efektech s úplně průhledným příběhem mě prostě zase tolik nezaujal. Hodně mě zhnusila celá ta sláva kolem něj, nevím, jestli má tedy tak vysoké hodnocení proto, že je opravdu dobrý, nebo jen proto, že všichni následují dav Američanů, kteří tím přehltili internet. Asi nepochopili, že celá ta kolonizace a násilné vytlačování původního obyvatelstva sedí hlavně na ně. Jinak je to celkem milá odpočinková záležitost, která se nezapomněla inspirovat spoustou jiných filmů.

Nevím, jestli to je způsobeno tím, že mi byl film doporučen pro jeho myšlenku a symbolismus a měla jsem od něj moc velké očekávání, ale po dlouhé době to bylo něco, co jsem ani nedokázala dokoukat. Hrozně mě rozčilovala stupidní mentalita postav - každý z nich jako by patřil k té hloupé americké složce, která si hraje na intelektuály a přitom má v hlavě jen a jen násilí, které se vždy snaží svést na někoho jiného. Navíc mě hrozně znechutila povaha hlavního hrdiny. Kdo by čekal, že se z muže, který je zprvu celkem pohledný, může vyklubat tak nechutná postava, které máte chuť zakroutit krkem? Věřím, že ve snímku je ukryta spousta dobrých myšlenek, ale v něčem takovém je jednoduše ani nemám chuť hledat.

Chlapecká škola, kde se odehrává děj, si zakládá na tradičních hodnotách a výchově. Až učitel angličtiny žákům vnese do života světlo, naučí je se na věci dívat z jiné perspektivy a užívat si života. Ti pak zjistí, že když sám studoval na této škole, byl členem Společnosti mrtvých básníků a rozhodnou se v ní pokračovat. Jenže individualita se v tomto prostředí trestá. Snímek je takový, jaký ho člověk ve své optimistické náladě očekává – nechá vás se zamyslet, ale zároveň i pobaví. Navíc úplně zbožňuji boj proti chování stáda, hlavně takhle inteligentní. Také mě moc potěšily výkony poměrně mladých herců, kterým jsem jejich opravdu emoce věřila. Co víc než doporučit?