annihilation

Škoda, že přístup ke zpracování tohoto filmu je především komerčního rázu. Rozkouskovat knihu na tři filmy je zjevně skvělý nápad po finanční stránce, ale příběhu to škodí, protože v Hobitovi není tolik materiálu, abych se dal rozdělit (což by s Pánem prstenů šlo, ach, škoda, že to tvůrce nenapadlo dříve, co?). No a z trilogie o prstenu těží i po jiných stránkách - objevují se zde notoricky známé postavy, co tu nemají co dělat, hlavně aby se divák cítil ve známém prostředí. Dle vysokého hodnocení soudím, že to zapůsobilo na spoustu lidí, ale já to vidím jen jako průměrné natočení o dost lepší knížky.

Big train je prostě tak stupidní, až se stává dokonalým, lépe to snad popsat nelze. Musím uznat, že tvůrci tohoto seriálu mají hodně šílený smysl pro humor a ne každému se asi bude zdát dobrý. Já se ale u většiny scének směji jako malá. :) http://www.youtube.com/watch?v=Zv1w9bg3bMM

Co určitě musím na tomto snímku ocenit, je nezvyklý námět. Astrální cestování je hodně neprozkoumaná oblast a přes všechna tvrzení lidí s mimotělní zkušeností zůstává stále velkou záhadou. Rozpracovat toto téma směrem, že je zde jistá hranice, kterou není dobré překročit a naše tělo zůstává vystaveno démonům, kteří se do něj snaží dostat, to je pořád velmi nápaditý směr, kam se ubírat. Avšak bohužel - filmové vyjádření tohoto brilantního nápadu vše naprosto pokazí. Tvůrci tuto podívanou podávají jako klišé plné lekacích scén a klasických hrůzostrašných prvků (panenky, houpací kůň, duch viditelný na fotkách). A musím přiznat, že je to opravdu velká škoda. Kdyby se filmaři spíše snažili být originální a nekopírovali okoukané horory, mohla to být vážně nevšední a krásný filmový zážitek.

Jedna věc je mít talent a zfilmovat knihu, druhá nemít inspiraci a vzít z něčeho jen povrch a ten předat dál. Tento seriál pro děti totiž nemá s Malým princem vůbec nic společného, ba snad ho přímo popírá svým ubohým přístupem. Něco takového mohli vytvořit snad jen dospělí. :(

Stanley Kubrick, ač má talentu za dva, točí díla prostě po svém. Předloha je pro něj spíš jen inspirací. Někdo to jistě považuje za pozitivní originalitu, mně to ale vadí. Kniha byla fantastická od začátku do konce, a ač se film snaží, nedosáhne na ní. Naštěstí zůstala ponechána hloubka příběhu, který pojednává o ztrátě svobodné volby, což je něco, co dělá člověka člověkem. Jistě je tento snímek natočen velmi působivě, to se také musí nechat. Nejvíce se mi asi líbí zpracování mléčného baru, kam antihrdinové chodí. A ač je Malcom McDowell skvělý herec, který zapůsobí na každého, v bílém oblečení se slipy navrchu to prostě není ten "pokorný vypravěč Alex", ale jen jeho stín.

Tento krátkometrážní snímek opravdu působí jako Kafkova díla - je temný, zajímavý, a ač vlastně nemá příběh, nutí vás přemýšlet. Atmosféru dodává působivá hudba a do filmu je zapracována spousta motivů, které pozná jen čtenář, těm, kteří Kafku nikdy nečetli, asi nic neřekne.

Špionážní příběhy od Agathy Christie jsou obecně považovány za nepříliš podařené, a tak i tato adaptace poněkud pokulhává, především když jí srovnáme s krásnými detektivkami. Dedukce, která vede k vyšetření případu je samozřejmě zajímá, stejně tak jsou skvělé i postavy (hlavně můj oblíbeny inspektor Japp), avšak ani ta spousta vytříbeného humoru film není schopna zachránit. Jiné díly jsou nastokrát lepší a divák to pozná.

Atmosféra, kterou snímek oplývá prostě musí přehlušit veškerá klišé a vtáhnout vás do děje. Líbí se mi nápad, kdy se hlavní postava (klasicky pojmenovaná jako Lestat) rozhodne přestat skrývat svou identitu a naopak se vrhne do světa rockových umělců. Od malička zbožňuji upíry a tématiku kolem nich (vyjma Twilight, jen aby bylo jasno) a uhlazený Stuart Townsend se na svou roli opravdu hodí. Navíc všechny fanoušky metalové hudby potěší výborný soundtrack! http://www.youtube.com/watch?v=fuCAjTbRfL8

Přiznám se, že jsem romantické filmy nikdy nevyhledávala (a asi ani nebudu), ale tento snímek mi ulpěl v paměti jako krásný. Příběh spočívá v tom, že mladá dívka přijde o svého manžela. A ten, jelikož věděl, že zemře, pro ní přichystal několik dopisů, aby jí opět vrátil chuť žít. Z toho se odvíjí docela zajímavý příběh, do kterého se prolínají vzpomínky. Filmu jistě nechybí ani humor a dobrý spád. Akorát ten konec nemusel být tak kýčovitý, ale to zase vyrovná charismatický Gerard Butler.

Číslo pokoje 1408 dává součet třináct a je průchodem do jakési třinácté komnaty. Pod povrchem hororu plného duchů a tajemných událostí se skrývá to největší zlo, to se kterým nelze bojovat, to které má nad námi převahu - naše podvědomí. Klíčem k hrůze v tomto snímku není fyzická bolest či strach ze smrti. Je to bezmoc. A právě proto na mě zapůsobil, protože ač se na první pohled může tvářit předvídatelně a průměrně, ale jeho schizofrenický podtext a motiv nemožnosti úniku ze sebe sama vás donutí přemýšlet. A ano, děsí.