Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Animovaný
  • Sci-Fi

Recenze (198)

plakát

Temný případ - Série 3 (2019) (série) 

KONEC TRAGICKÝ NEBO HAPPY END - KDO VÍ? Při srovnání s předcházejícími řadami je to návrat k první. Je rozhodně lepší než druhá, která nás dost nudila už po několika dílech. Děj se odehrává ve třech časových pásmech, jak se případ vyšetřoval a v současnosti se k němu vrací. To sice zpomaluje tempo vyprávění, ale zase je tu dobrý nápad – v každé době se odhalí pro diváka nějaký střípek do skládačky. A je to zároveň chytrý - divákovi toho hned příliš neřekne, takže se musí dívat dál a dál. Nás to bavilo, přistoupili jsme na tuto hru a drželo nás to v napětí. Objevují se trochu schematické prvky z první řady (také někdo vyšetřuje hlavní hrdiny, také se po letech k sobě vrací); je vidět, že autoři raději sázeli na jistotu. Ale není to přesná kopie. Akční to příliš není, ale vyšetřování je velmi zajímavé a poutavé, dalo by se říci jako v britských kriminálkách (nedávno jsme zkoukli celého Endeavoura ), byť chvílemi docela naivní. Jsou tu samozřejmě sondy do soukromého života aktérů, protože případ dle slov tvůrců ovlivnil život mnoha lidí. A to je zajímavé sledovat, jak případ ovlivnil některým život a jiným kvůli tomu skončil. Úhlem pohledu se lze i zeptat, byl to skutečně sám případ, anebo černošský hlavní hrdina, kdo byl motorem děje? Takže tu máme jak psychologii postav, tak jejich vztahy a rodinný život (ano, některé scény jsou zbytečné a natahující stopáž, např. jak hlavní hrdina má rande s budoucí manželkou). No a měli jsme pravdu v tom, že zakopaný pes je v tragické nehodě. Avšak kdo stál na počátku smutného příběhu, jsme hned nerozklíčovali. SPOILER: V této řadě je nejzajímavější závěrečná scéna, která právě vytváří nejistotu, jak to tedy vlastně končí – nakonec se vše v dobré obrátí, anebo jednání matky opravdu zničilo život celé rodině?

plakát

Fantastická zvířata: Grindelwaldovy zločiny (2018) 

KOUZELNÍCI VŠECH ZEMÍ SPOJTE SE, OVLÁDNEME SVĚT Stále je to pěkná pohádka s mnoha milými i dech beroucími triky a záběry, která nenudí a má povedené 3D. Vynikající je hudba, která v pozadí lahodí nebo podporuje dramatický děj, ne jako ve Hvězdných válkách, která furt řve. Ale druhý díl drhne, hlavně v celkovém obsahu a příběhu. První díl byl v ději kompaktnější, zábavnější, přehlednější. V jedničce jsme vlastně řešili zvířátka a v pozadí byl nějaký temný příběh a padouch. Ve dvojce se řeší hlavně temný příběh a padouch a zvířátka jsou upozaděna, spíše jen proto, aby tam byla, když se to jmenuje Fantastická zvířata. První díl stál opravdu na herectví Eddieho Redmaynea alias Mloka ale v pokračování jeho postava musela ustoupit do široka rozehrávané partii boje dobra a zla, které postupně narůstá a kuje pikle. Navíc k Mlokovi moc nesedí dělat z něho hrdinu, který všechny spasí. Ano, počet postav narostl, stejně tak odbočky, aby je představily. A opravdu narážky na některé postavy neznalým potterovského světa může dělat problémy. Nejslabší jsou části, kdy se snaží jako v dílech romantismu či rozvleklé telenovele šokovat diváka nově objevenými skutečnostmi, a to nejlépe během minuty. A tak setkání v kobkách a odhalování minulosti není vůbec šokující. Vypůjčil bych si slova Sklepáků z představení Katovna….kdy se stále mluví o minulosti jedné postavy a ne a ne ji skutečně zjistit, občas je tam složitý rodokmen syn ne svého otce, ale dcera, vlastně sestra, pak nevlastní bratr, kterým není však ta dotčená postava…. Za to závěrečná „ohňová show“ má epický rozměr. Depp je démonický, ale v projevech, gestech, herectví velmi úsporný, což je asi dobře. Na druhou stranu roli Grindewalda by asi zvládl i jiný herec. Rozhodně si tady nehraje na Hitlera, jak v komentářích naráží jiní. Více mi připadal jako Magneto z X-menů i se stejným motivem - Grindewald (stejně jako Magneto) chce spojit pravé kouzelníky (jako mutanty) proti všem ostatním, hlavně lidem a ovládnout svět. No a jaká je tedy pointa druhé části? Tady dál raději nečtěte, protože spoileruji a spekuluji: Kdo může být Credence? Syn Brumbála? Brumbálův synovec? Anebo jeho otcem je dokonce sám Grindewald? Co nám tají Brumbál, když v Potterovi měl narážku, že zas tak svatý není, jak si Harry myslí? To se snad dozvíme ve třetí části fantastických zvířátek. (viděno ve 3D s dabingem).

plakát

Sedm statečných (2016) 

MULTIKULTY PRŮSER TO NENÍ I když to zní jako vtip, že se sešli černoch, Číňan, indián, Mexičan, Ir, a dva Amíci. Naopak film je docela svižným akční westernem, resp. částečným remakem Sedmi statečných. Rozhodně je to mnohokrát lepší, než starší pokračování Sedmi statečných (ty jsou opravdovou katastrofou). Fukua některé motivy z původní verze kopíruje, jiné trochu posouvá (městečko mírumilovných lidí tyranizuje těžařský magnát), další si vypůjčil z jiných filmů (příjezd černocha na koni do města jakoby z Tarantinova Djanga vypadl), některé vypustil (zrada obyvatel vůči pistolníkům). Celkově je to zábavná podívaná s akcí, napětím, vtipem i dobrými dialogy. Pár much to má, někteří s party sedmi jsou spíše do počtu, na rozdíl od původní verze, kdy každý měl svůj specifický charakter. Chvílemi je typická hollywoodština - když hrdinové vybíhají nekrytí na otevřená místa, nepřátelé tupě nabíhají a nabíhají a počet nějak neubývá nebo hrdina rozstřílen stejně svůj cíl zneškodní. Ale já se celkově bavil. Viděno DVD dab.

plakát

Bohemian Rhapsody (2018) 

OBYČEJNÝ FILM O NEOBYČEJNÉM MUŽI Hned vypíchnu sílu filmu: pěkně natočeno a hezké kamerové záběry, vynikající herecký výkon hlavního herce, lehký humor, samozřejmě hudba a monstrózní závěr koncertem ve Wembley. Ale něco tomu chybí. Co tím vlastně členové skupiny May a Taylor chtěli říct? Snad to není: hele, babráme se s tím už 10 let, tak to nějak doděláme ne? Obsahově film je dosti povrchní. Skalní fanoušci znající skupinu od A až po Q, se budou nudit. Diváci, kteří ví, že byla slavná kapela Queen a že hlavní zpěvák umřel na Aids, se zas toho moc nedozví. Příběh odvypráví, jak se potkali, a skončí koncertem Live Aid ve Wembley. Občas se dozvíme, jak vznikly některé písně. Nezabývají se vůbec kytarou Maye, kterou si vyrobil a jejíž zvuk je neodmyslitelnou součástí kapely stejně jako hlas Mercuryho; že Queeni nahráli několik skladeb do filmů; kde se vzal basák Deacon; a navíc trochu manipulovali s událostmi. Na mě to působí, jako by chtěli ukázat to hezké z Freddiho života, uchovat si jen ty krásné vzpomínky. Kontroverzí tam příliš není. Nešli do bujarých sexuálních večírků, ani neukázali poslední kruté chvíle Frediho umírajícího na AIDS. Spíše to byl prospěchářská buzna Paul, který Freddiho vzal na scestí. Chvílemi mi připadalo, že ho vyobrazují jako Forman Mozarta. Herci – členové kapely – působí velmi klidně, mnohdy spíše staticky. Co ale diváka dostane je závěrečný, fakt epicky udělaný koncert ve Wembley. Bravurně smíchané záběry nové, původní, jestli tam byly nějaké digitální, není to poznat. Ale v kině s Atmosem člověk cítil tu energii, vášeň, sílu Queenů, lidí a hudby, tvůrci tak dokázali opravdu zprostředkovat zážitek z koncertu Live Aid. Viděno 2D s tit., Atmos. Pozn. Překvapilo mě, že písničky nebyly otitulkovány.

plakát

Gruffalovo dítě (2011) (TV film) 

Platí to samé jako u Gruffala, jediné mínus, že je to spíše vytěžení předchozího filmu, ale má to pěkný nápad. Na pouť lesem místo myšky nastupuje malá Gruffalinka, která chce poznat tu strašlivou myš… a když ji najde, chce ji sežrat…jak se z toho naše myška vymluví tentokrát?

plakát

Gruffalo (2009) (TV film) 

Výborný příběh o malé myšce, která svým důvtipem přechytračí predátory – lišku, sovu a hada. A pak dokonce samotného Gruffala… Síla v této pohádce je hlavně ve zpracování – pěkná animace, skvělá hudba, slovo ve verších, trochu strašidelný, trochu dojemný, velmi milý, ale přesto ukazuje krutost přírody, hlavně žádný trapný blbeček, bez kterého se bohužel dnešní tvůrci animáků neobejdou. Prostě se na to bezva kouká.

plakát

Zvonilka a velká záchranná výprava (2010) 

Zde platí to, co jsem psal u prvního filmu – Zvonilka. Jen téma se změnilo – rodiče by měli víc věnovat pozornost svým dětem a věřit jim.

plakát

Zvonilka a ztracený poklad (2009) 

Zde platí to, co jsem psal u prvního filmu – Zvonilka. Jen téma se změnilo – nemyslet jen sám na sebe.

plakát

Zvonilka (2008) 

…A NARODILA SE VÍLA. Je to milé, hezká animace, trocha humoru (naštěstí se postavy nechovají jako blbečci jak vidíme v jiných současných animácích a ani zde není hlavní retardovaný nositel humoru), trocha napětí, pěkná irská hudba, a s poučením pro děti – když člověk něco umí, tak by si toho měl vážit a rozvíjet a nesnažit se dělat něco jiného. Už jsem se lekl, že Zvonilka se bude snažit být „divergentní“, svou vrozenou schopnost změnit a naučit se jiné magie, jako ovládat vodu, vítr apod., co umí jiné víly, ale naštěstí to tak nebylo. Akorát, proč musí být vyobrazeny tak sexy…?

plakát

Návrat Chen Zhena (2010) 

CHEN ZHEN SE VRÁTIL A VŠECHNY ZBUŠIL. Neznám literární podobu tohoto hrdiny, ale filmové verze s Bruce Leem a Jet Lim. A toto není tak úplně remake předchozích dvou. Je mnohem širší, o to víc splácanější. Je to něco mezi rádoby historickým, špionážním, sci-fi, národopisným žánrem. Donnie Yen je v utajení a občas jako maskovaný hrdina zbuší zlé Japonce, kteří chtějí okupovat Čínu. Číňani jsou zde vyobrazeni jako utlačovaní chudáci, mají touhu se spojit v jednotnou silnou Čínu…Ale jestli má být Donnie mystický bojovník nebo realistický, to z toho tak úplně jasné není. Jeho bojové scény jsou jako vždy bombastické, bohužel zde právě až moc, tedy v jiných filmech předvedl zajímavější bitky. Je tu několikrát nepěkný nešvar, hrdina je málem zabit, ale vždy vstane. I závěrečná bitka v dojo s Japonci je přebujelá stylem ještě víc nepřátel, a tím to směřuje k plácání kolem sebe a je to pak docela nuda. Rozhodně Jet Liho verzi nepřekonala. Resume – příliš národně obrozeneckých a politických žvástů, příběh nekompaktní a docela nudný, závěrečný velký souboj podprůměrný; jediné plus je v tom, že uvedli málo známý historický fakt, že Číňané působili na straně Spojenců jako dělníci na Západní frontě.