lamps

Akční výplach, který nikdy neomrzí. Akce je stylová, nápaditá a díky krátké stopáži téměř neutuchající, no a Jason Statham se postupně stává v očích diváků stejně nesmrtelný jako Chuck Norris a Arnold dohromady. Příběh je sice celkově strašně přitažený za vlasy, některé dialogy uhozené a scénář je poslepován snad z tisíce žánrových klišé, ale oba režiséři z toho nějakým zázrakem dokázali udělat skoro akční klasiku, u které jsem se třeba já osobně bavil skutečně výborně. Ale na pokračování se nutně dívat nemusím..

Mně se naopak ta specifická "britskost", kterou tady všichni zmiňují, velmi zamlouvala a strefila do noty. První třetina je pravda trochu pomalejší, ale pak už sledujeme nejen perfektně promyšlený, ale hlavně bezchybně natočený lupičský zátah, který si hlavně díky skvělým hercům a celkově uvolněné atmosféře drží svůj půvab i v dnešní době. To závěrečné hopsání na jedoucím vlaku je sice hodně nadnesené, ale bez toho by takový film nikdy nemohl vzniknout.. 85%

Vůbec jsem nevěděl, co mám od Nepohodlného čekat, a popravdě řečeno jsem na to nepřišel ani po prvních třiceti minutách, kdy jsem si v kolotoči časového prolínání a skoro autentických afrických pasáží připadal trochu nepatřičně. Ovšem následně Meirelles rychle naznačil, jakým směrem se chce vydat, nechal příběh plynuleji ubíhat a v poslední třetině mi připravil jedno z nejpůsobivějších lidských dramat za hodně dlouhou dobu. Na jedné straně pohled na aktuální problém, zobrazení africké bídy a špinavosti naší společnosti, naproti tomu láska dvou lidí, jejichž kroky vedly právě tam, kde se v očích vyšší moci automaticky stávají nepohodlnými. A to všechno skloubeno tak dokonale, s velkým citem a hlavně myšlenkou, že i přes nudnější rozjezd jsem byl nakonec nejen absolutně spokojen, ale možná i trochu dojat. Rachel Weisz je opravdu výborná, možná jedna z nejlepších hereček současnosti, ale v mých očích byla přeci jen trochu zastíněna Ralphem Fiennesem, jenž opět celý film táhne výhradně na svých bedrech, a minimálně oscarová nominace by byla také na místě.. Rozhodně doporučuji každému, komu není současná africká situace vyloženě lhostejná.

Skvělé! Můj nejoblíbenější Burian...

Hodně životních pravd, hodně satiry, hodně hysterických dialogů, nějaký ten humor.... Skvělá divadelní hra.

Žádné zklamání jsem si nepřipouštěl, protože k Richardu Donnerovi mi takové slovo prostě absolutně nepasuje. A nakonec jsem se také bavil více než dobře. Ovšem překvapivě to není ani tak zásluha Donnerovy režie nebo napínavých akčních sekvencí, ale výhradně obou hlavních představitelů, kterým jejich role seděly jako ušité na míru. Stallone jako zabiják gentleman nemá chybu, stejně jako jeho správně ujetý protivník Antonio Banderas, jenž mě speciálně hodně potěšil a předvedl parádní výkon. Stopáž sice překračuje dvě hodiny, ale všechno je tak rychle a zábavně podávané, že snímek funguje docela dobře i jako akční oddechovka a než se nadějete, míhají se na obrazovce závěrečné titulky. Pokud máte rádi kriminálky stejně jako já a pokud náhodou z nudy nevíte kudy kam, tak Nájemní vrazi by pro vás měli být tou nejlepší a nejúčinnější volbou..

Sice trochu naivní, ale o to více okouzlující příběh o přátelství zvířete a člověka, který dokáže chytit za srdce. Filmu dominuje především krásné převyprávění příběhu čistě z koňského pohledu a skutečně nádherný soundtrack od Dannyho Elfmana, jenž snad v rámci námětu ani nemohl být lepší. Navíc se tu objeví i mladý David Thewlis alias můj oblíbený Remus Lupin z Harryho Pottera, který mi také dokáže každý snímek svým skromným projevem zaručeně zpříjemnit.. Konečně film, který dokázal to neobyčejné koňské kouzlo a osobnost nejen dokonale zobrazit, ale i úspěšně přenést na diváka. 4* a kousek:-)

Snímek hodně těží z hlavního námětu, který je opravdu skvělý- náš po všech stránkách průměrný hlavní hrdina je zmrazen v roce 2005, načež se nedopatřením probudí až o 500 let později do světa tak hloupého, že on sám je náhle nejchytřejším člověkem pod sluncem- to bychom měli mít zaděláno na zábavu minimálně nadprůměrnou. Tvůrcům se to nakonec povedlo tak nějak napůl. Určitě se tu nenajdou žádné památné hlášky, které by se mohly citovat na potkání, a vykreslení zaostalé společnosti je omezeno víceméně jen na spoustu sexuálních narážek, kopanců do rozkroku a "fuck" za každou větou, ale na druhou stranu pořád je čemu se smát a rozumná stopáž dodává filmu nejen správné tempo, ale hlavně odvahu všechno co nejvíce zjednodušit a dodat většině scén přesně tolik absurdity, aby se dalo přivřít oko nad tím, že se z toho dalo vytěžit ještě mnohem více. Na čtyři to není ani náhodou, ale tenhle film si zavrhnout nezaslouží, od toho jsou tu přeci jenom zcela jiné, nepopsatelně dementnější komedie... 60%

Podobnost s Ritchiem je tu sice hmatatelná, ale to vůbec nevadí. Důležité je, že i Matthew Vaughn umí točit skvělé filmy a jeho debut není jen bezduchým opisovačem od slavnějšího kolegy, ale velmi zábavnou, nápaditou a originální kriminálkou, jakých není nikdy dost. Je sice pravda, že všechny zvraty a zápletky nejsou úplně stoprocentní a na místě, ale zásluhou výborného obsazení, hudby a téměř "ritchiovské" režie se jakékoli nejasnosti zakopnou daleko do zámezí, kde nejsou nikomu moc na obtíž. Já se bavil více než dobře, Tom Hardy mě v menší roli dokázal potěšit a Daniel Craig opět potvrdil, že roli Bonda si jako herec opravdu zasloužil.. 8/10

Už jsem skoro hodnotil čtyřmi *, ale to by prostě nebylo fér, to si ode mě tenhle úchvatný velkofilm nezaslouží. I přes své viditelné známky stáří a úděsnou stopáž totiž stále patří mezi nablýskané filmové klenoty, a jestli má někdo opravdu právo honosit se titulem "velkofilm", tak je to právě oddaný a vytrvalý Ben Hur směřující za pomstou, trpící v těžkých galejích a sledující poslední vydechnutí Ježíše Nazaretského. Výprava je úžasná, velkolepost na nás dýchá z každého záběru a vše vrcholí závodem v koňských spřeženích, který i nyní stále patří mezi nejlegendárnější a nejúchvatnější scény, jaké kdy byly natočeny. A konečně skvělý Charlton Henston, jenž se pro tuto roli zřejmě narodil a dodal jí obrovské charisma. Takže nakonec rád odhlédnu od té mírné zdlouhavosti a jen smekám klobouk před režisérem Wylerem za to, co dokázal v 50. letech vyprodukovat za dobrodružnou podívanou.