lamps

Co jsem taky mohl čekat, už jen ten námět-) Panenka Chucky by byla jistě skvělou hračkou pro malé děti, která mluví, ráda se pomazlí a díky své velikosti je skoro jako živá. Ovšem jako chladnokrevnému vykonavači pomsty jsem jí moc nevěřil. Zpočátku má sice snímek fajn atmosféru a divák docela napjatě očekává, co ta hračka zase vyvede, ale jakmile se všechno "rozjede" a Chucky začně svým protivníkům sprostě nadávat a vrhat na ně šílené pohledy, čím dál více se ukazuje, že vraždící panenku prostě nelze brát vážně, jak se o to tvůrci bohužel snaží. Tak trochu sice chápu, že na konci 80. let se z toho stal možná i kult, ale já jsem to tvůrcům prostě nezbaštil a to závěrečné parodování Jacka Torrance mi přišlo už vyloženě směšné. Silnější 2*.

Kevin Costner je konečně zpět, a byť to není návrat nikterak velkolepý a strhující, role úspěšného obchodníka s vražednými choutky mu sedla jako ulitá. Mr.Brooks je i celkově poctivě odvedené řemeslo, nechybí mu zajímavá myšlenka, působivá atmosféra, přímočarý děj a příjemná režie, která vše nasnímá přesně tak, jak právě potřebuje. Zmíněný Costner je spolehlivý jako vždy a já si k jeho postavě dokázal celkem bez problémů najít cestu, William Hurt se také opravdu vytáhl a jejich společné scény mají ten správný říz a šmrnc. Ovšem Demi Moore... Mno, řeknu to tak, že jako herečku jsem ji nikdy neměl zrovna v lásce(snad vyjma Ducha), a tady se na tom vůbec nic nezměnilo. Navíc její manželská aféra sem moc nepasovala a dva hlavní protagonisty jen brzdila v jejich skvěle rozjeté hře. Inteligentní a oslovující thriller, který mezi konkurencí sice absolutně nevyniká, ale zatracovat ho by byla chyba.

Trochu jsem měl obavy, když se snímek pomaleji rozjížděl a svým příběhem se viditelně snažil zaměstnat především divákovu fantazii a trochu i trpělivost, ale přibývající minuty jakékoli pochyby úspěšně smazávaly a já jsem byl s konečnou podobou čím dál více spokojený. Jasně, není to žádný Miyazaki, chybí tomu poutavé skladby Dannyho Elfmana a celá zápletka nevyzní nijak extra libozvučně, ale pořád je tam to kouzlo, nápaditá myšlenka a velmi originální zpracování, což je u animáků vždycky to nejdůležitější. Oscarová nominace je dle mého naprosto zasloužená a mluví v podstatě za vše..

Dlouho jsem se nemohl chytit a chtě nechtě mi snímek připadal více jako dokument, než očekávané drama o skupině lidí v zoufalé situaci. Ovšem jak jsem byl zpočátku skeptický, tak druhá polovina byla naprosto strhující, Greengrass to rozehrál ve velkém a v samotném závěru jsem zíral na obrazovku tak vyjeveně, že to muselo vypadat asi dost směšně. Už jen s přihlédnutím k tomu, z jakého námětu film čerpal, jakým působivým způsobem vše podal a jak nakonec převálcoval i ambiciózní Stoneho World Trade Center, odhlédnu od počátečních rozpaků a plné hodnocení dám velmi rád..

V jednotlivostech moc pěkné (hlavně vizuál celého bradavického prostředí a samozřejmě ikonická ústřední melodie) a podávané v efektivním rodinném balení, ale přece příliš roztahané a upovídané, a přitom nevykreslující postavy (až na závěrečných třicet minut) ani dějové souvislosti tak, jak to zvládá relativně krátká kniha. Mám ten film rád, ovšem oproti některým pokračovatelům je to prostě slabota.

Šílenství sice silně balancuje, jak už zde bylo několikrát zmíněno, na hraně těžkého kýče, ovšem v Carpenterově mystickém balení se to proměňuje spíše ve velkou výhodu. Režisér se nebojí vložit do hororových scén přiměřené množství absurdity, ani na chvíli neváhá zamotat divákovi hlavu a obestřít příběh neproniknutelným závojem, který až do poslední minutky zabraňuje prokouknout jeho konečné úmysly. Snímek má navíc ještě bezchybně vykreslenou atmosféru, démonického záporáka Prochnowa a jako vždy spolehlivého Sama Neilla, o něhož se může Carpenter kdykoli naplno opřít(včetně závěrečné scény). Podle mě jeden z nejzajímavějších hororů vůbec..

Po zásluze jedna z nejslavnějších Belmondovek, pro kterou se v mém časovém rozvrhu vždycky nějaké to místečko najde. Skutečně výborný a bláznivý scénář, jenž si žádná slabší místa jednodušše nepřipouští, švihák Belmondo ve své osvědčené ztřeštěné poloze, sám Velký šéf David Niven nebo westernová legenda Eli Wallach- to je pořád hodně slabá reklama na hromadu originální zábavy, kterou tenhle snímek nabízí. Ten závěr sice Oury příběhově trochu přepískl a neukočíroval, ale i tak řadím jeho krimi-komedii k těm vůbec nejpovedenějším, jaké doposud vznikly. 85%

Dlouho jsem kolem tohoto Leanova díla jen otráveně kroužil, ovšem o to víc na mě nakonec jeho genialita a vytříbenost neskutečně zapůsobila. Již úvodní psychologický souboj mezi Nicholsonem a Saitem je prostě jedinečný a předznamenává i konečnou velkolepost celého snímku, jehož dlouhá stopáž ubíhá jako voda a který je i přes absenci střílení a skutečného válčení jedním z nejvíce strhujících válečných dramat, jaké kdy vznikly. A to zakončení! Posledních 15 minut jsem skoro ani nedýchal, takže i teď při psaní komentáře mi plíce ještě úplně dobře neslouží. Ale stálo to za to...!

Zklamání. Detektivní příběh mě nedokázal po celou dobu dostatečně vtáhnout a kromě nepřehlédnutelného Orsona Wellese jsem nezaznamenal skoro nic, co by nějak výrazněji utkvělo v paměti.

Nemusím se nijak rozepisovat o tom, jak je Tom Hanks úžasný herec, protože to už všichni dávno dobře víme. Co bych ale měl v komentáři zmínit, je to, že právě Hanksův výkon dělá z Trosečníka tak působivé, dojemné a myšlenkově obsáhlé dobrodružství, které si na každé další zhlédnutí užívám stejně intenzivně, jako napoprvé...