kedu

filozofie postavená na výpovědích uneseného člověka, donuceného hovořit s kdekým... to je zvrácené. Proces s Eichmannem odstartoval mediální smršť, kterou Norman Finkelstein nazval "holokaustí průmysl" - Průmysl holocaustu - Úvahy o zneužívání židovského utrpení - vyšlo česky.

Film po technické stránce - mám na mysli technickou stránkou filmovou nikoli hodnověrnou z pohledu odborníků znalých pohybů těles v kosmu a s tím spojených jistýh zákonistostí, kterým se Cuaron musel velikým obloukem vyhnout - hodnotí jako velmi zdařilý, ale po druhé bych ho již nepřežil, protože ani velmi zdařilá triková podívaná není schopná zastřít jednu, pro mne velmi podstatnou věc a tou je obsah. Ten film naprosto nic neobsahuje, nic nesděluje a svou doslovně vesmírnou prázdnotou uráží a deprimuje. Cuaronova Mexická jízda nebo formálně vyšperkovaní Potomci lidí jsem velmi dobré filmy. To ho omlouvá

Tento film je odpadem přímo oscarového formátu. Komentář například Verbala vystihuje i mé pocity

Pokusím se popsat důvod, proč je tento film odpad. Každý, kdo z jiného než ryze vědeckého či lékařského důvodu někoho pozoruje při sexu je voyer. Voyerství je obecně popisované jako porucha sexuální preference, kdy dotyčný narušený jedinec pozoruje nic netušící lidi při intimních aktivitách jako např. při sexu, mytí, převlékání a dotyčná narušená osoba při sledování zpravidla masturbuje. Filmový divák je v tomto směru alibisticky ubezpečován, že voyer není, protože si přece koupil lístek. Každý asi tuší, že tak jednoduché to asi nebude a tím mám na mysli onu zmíněnou masturbaci. Co nezvládnete v kině, doženete někde jinde. Žijeme v době, která by se dala nazvat dobou úpadku kultury, morálky a etiky. Filmy to většinou reflektují poměrně dobře, ale to přece neznamená, že se na ně budeme koukat - přece nejsme voyeři. Posouvání hranic toho, co lze v běžně dostupném audiovizuálním díle zobrazit, se dostalo již dávno za onu pomyslnou hraniční mez. Dnes můžete kromě kopulace, vidět v detailu i někdy zpomaleně a s autentickou zvukovou stopou, jak člověk člověku uřezává hlavu motorovou pilou a podobně. Je velmi smutné, že si jen velmi malé procento lidí dnes klade otázku, proč je nám podsouváno právě toto téma - Nymfomanka. Proč jsme mediálně nuceni se o tom bavit, zaujímat k tomu stanoviska? Vždyť je to naprosto perverzní, ono přistoupení na hru podle vzoru Lars hodí míč do vzduchu, vykřikne - "Chyťte ho někdo!" a pak se řada lidí může přetrhnout aby ho chytila, aniž by se zamyslela nad několika velmi důležitými věcmi - kdo to je, ten co vyhodil míč? Co tím sleduje a proč to udělal? A tak dále. Mohli bychom pak snadno dojít k závěru, že Lars je velmi nešťastný a osamělý člověk, trpící bůhví čím a snažící se na sebe pouze upoutat pozornost. Co třeba nechat míč míčem a běžet za Larsem a zeptat se ho, co potřebuje. Třeba zjistíte, že mu můžete pomoci a on pak přestane tak strašně vyvádět. Navrhuji, že ten kdo má k němu nejblíž, aby za ní zajel nebo zašel, objal ho a snažil se mu naznačit, že není na světě úplně sám:-) Možná to ale nebude stačit... Možná bude nutné si nalít čistého vína a říci si, že Lars byl, je a bude člověkem ochotným čas od času vydělávat peníze na lidské naivitě, hlouposti a hlavně ochotě snížit se k čemukoli co není běžné a sledovat to hezky zblízka. Holt voyerismu neporučíš.

Film je inspirovaný reálnou postavou - viz. wikipedie: David Kenneth Ritz „Dave" Van Ronk (* 30. června 1936 Brooklyn, New York, USA − 10. února 2002) byl americký folk bluesový zpěvák, který se usadil v Greenwich Village v New Yorku a nakonec se mu začalo přezdívat „Starosta MacDougal Street". Šlo o důležitou postavu amerického folkového obrození v 60. letech 20. století. Ve „Village" byl široce obdivován jako strýčkovská postava, přátelil se s mnoha tamějšími umělci na vzestupu jako např. Bob Dylan, Tom Paxton nebo Joni Mitchell. - konec citace. Zajímavé na tom je skutečnost, že hlavní postava filmu je žid, kterého hraje žid a vytváří se tak iluze, že počátky newyorského folku mají na svědomí židé a přitom ten chlap s nimi neměl nikdy nic společného. Ostatně stačí se podívat například na ukázku z jeho vystoupení zde: http://www.youtube.com/watch?v=ngFUyhuF31U. Můj komentář není o rasismu a podobných tématech. Jen si myslím, že přepisování nebo přímo vyrábění historie pomocí filmů není fér. Film je natočený velmi profesionálně, ostatně přesně podle parametrů, na které jsme od američanů zvyklí. Scénář byl asi napsaný před natáčení nikoli během něj. Herci tak nějak tušili co se po nich chce. Kamera byla zaostřená a v postprodukční fázi dostal obraz řádný grading. Střih se jeví jako rozumný a uvážlivý. Režie byla zdá se bezproblémová. Zvuková stopa má všechny atributy Dolby... Jen nechápu, kdo a proč by se na tento film měl jít podívat.

Dokumentární film je zprostředkování a dokumentace skutečnosti. To co natočil Koutecký a sestříhal Janek nemá se skutečností prakticky nic společného. Je to vyrobený mediální obraz, tak zvaný public relations aneb vztahy s veřejností.

je zde jeden zásadní komentář, kde je zmíněné vystoupení Tlustého. Tím se celá dramaturgie hroutí a vše vyznívá jako naprostá manipulace

Jasně, takže když stojím pod vzrostlým stromem, například borovicí tak by mi měl naskočit obraz... Nebo když jdu do podchodu a otevře se přede mnou temná "díra", tak bych si měl uvědomit, že... Konspirace jsou ubohou a nízkou disciplínou, protože konspirátorští teoretice dokáží i slyšet trávu růst. Co se týká psychoanalýzy, tak tam je rozhodující postoj definující vztah, tedy souhlasný či nesouhlasný. Psychoanalýza není věda, ale omyl a vše co s ní souvisí se rovná katastrofě Západu. Podobné je to například s tak zvanou Frankfurtskou školou složenou z několika sociologů hlásajících liberalismus na druhou. Můžete hádat, co měli společného s Freudem:-) Co se týká samotné teorie psychoanalýzy, ztotožňuji se prakticky bez větších výhrad s textem publiovaným na stránkách spolku Sysifos: http://www.sysifos.cz/index.php?id=slovnik&act=zobrazit&idd=&pismeno=&vyraz=1189080471&heslo=Psychoanal%FDza Dovolím si klíčovou citaci umístit zde: Základním problémem psychoanalýzy je to, že je to léčba intuitivní, subjektivistická a že její teoretická východiska ani interpretaci psychických poruch pacienta nelze vědecky ověřovat. Na její subjektivní ráz poukazuje i fakt, že se od Freuda mnozí jeho žáci odklonili a vypracovali vlastní varianty psychoanalýzy. Základní předpoklady psychoanalýzy jsou mylné: nevědomí podle moderní kognitivní psychologie není samostatnou, nezávislou rovinou vědomí, neukládají se do něj vzpomínky z raného mládí, potlačené vzpomínky nejsou obecnou příčinou duševních chorob a je také sporné, zda je vybavení vzpomínek podstatné pro vyléčení pacienta. Konflikty v raném dětství nejsou příčinou schizofrenie, depresí, autismu, mentální anorexie a jiných chorob, jak se mnozí psychoanalytici domnívali. Psychoanalýza také silně přeceňovala význam sexuality a konfliktů v dětství pro vznik pozdějších duševních poruch. Sporné jsou i výsledky psychoanalytické léčby. Účinná je totiž prokazatelně jen u neuróz. Jinou námitkou je, že léčba je příliš dlouhodobá, náročná pro psychoanalytika a finančně i časově i pro pacienta. Rizikem je i příliš úzký vztah mezi klientem a lékařem, což může vyústit až do závislosti. V nedávné době se také ukázalo, jak chybná a nebezpečná je koncepce o potlačených vzpomínkách a možnosti jejich vybavování. V současné době je v medicíně zřejmý odklon od psychoanalýzy a převládají v ní moderní psychoterapeutické metody, např. kognitivně behaviorální terapie, která se snaží o racionální vyhledání skutečných příčin onemocnění, o pochopení příčin nemoci pacientem a o vyléčení aktivní změnou chování nemocného. Psychoanalýza se vzhledem ke svému specifickému způsobu léčby, vysokým nárokům na přípravu lékaře-psychoanalytika i časovým a finančním nárokům na pacienty stává výlučnou záležitostí a její zastánci tvoří uzavřené, téměř sektářské skupiny. ---------------- Slavoj Žižek je něco jako Lady Gaga, jen nevrtí zadkem a ústy. Lady Gaga mne nezajímá a dosud jsem nepřišel na to, proč by mne měl zajímat Žižek

Literární předloha mne nezajímá, navíc nevěřím, že je výrazně horší nebo lepší než samotný film. Problém filmu spatřuji v jeho snaze uvést diváka do naprostého chaosu. Je to ostatně znak moderní doby, uvádět diváky, čtenáře a posluchače do chaosu, ze kterého nevede naprosto žádná cesta. Proto musí vždy na scénu vystoupit různí Enderové, Supermani, velitelé ponorek, letadel a nevím čeho ještě aby trpícím obyvatelům planety Země nabídli onen "geniální" otupující koktejl totálního relativismu a myšlenkové destrukce, která den po dni, měsíc po měsíci a rok po roku přivádějí pod kuratelu stále větší proudy zoufalých občanů hledajících odpovědi na otázky, které si nikdy neměli klást. Je to odporná práce a je mi líto každého, kdo to neprokoukne. Hlavním rysem Západní civilizace a její kultury byl řád. Dnes žádný řád není a značné množství poměrně talentovaných umělců se nás snaží ubezpečit, ať si z toho nic neděláme, vždyť přece stačí důvěřovat nějakému vůdci - hrdinovi. Velebnosti, já bych blil

Matty napsal komentář naprosto skvěle. Mám jedinou výhradu a tou je hodnocení:-)