kedu

Reklamní tvůrce se holt nezapře - všechno je jak má být - design, style, dress, looks, fashion plus všechny možné scifi serepetičky a uhrančivý Hauer, který v tomto filmu dosáhl na svůj vizuální vrchol sebezobrazení. Napadá mne jediná otázka, jestli čirou náhodou není R. Scott replikant:-)

proč tolik moralizování a zápletek postavených na etických paradigmatech, které přestaly již dávno být v reálném životě platné. Hlavní hrdina měl přežít a mohl to být skvělý film o člověku takovém, jak je žitý, nikoli zobrazovaný

Přihlásit se k Shakespearovi znamená uznat anglosaskou kulturní hegemonii. Nehlásím se k tomu, ale smekám před tímhle dílem

pokud by Bryan vložil do postav méně idealismu a více pragmatismu, přidal bych hvězdu

To je na tom Keneth opravdu tak špatně, že je nucen natáčet propagandistický tiátr a ještě v něm hrát roli hlavního padoucha a ještě ke všemu ruské původuho. Kam se poděl tam úžasný inscenátor Shakespeara? Nebo jde o přihlášení se k politice Západu, který v kinematografii jako největší zdroje všeho zla již neoznačují jen arabské teroristy, ale nyní i Rusko?

Škoda, že Denzel na konci příběhu skonal. Pokud by vyhrál, což by bylo ideálním odrazem reality, přidal bych jednu hvězdu

některé filmy by člověk neměl nikdy vidět a tento patří rozhodně mezi ně

"Pojďte, ukážu Vám, kde rostou železné kříže!"

umírat je tak krásné

Němci jako primitivní násilničtí hlupáci, na které platí troška amerického bezbřehého důvtipu, jedny nylonky a pár cigaret... To je vskutku podnět k přemýšlení. Jak se vlastně váleční zajatci měli v německém zajetí a hlavně, jak se v něm měli doopravdy a nikoli pohledem haličského žida Samuela Wildera, který měl značnou motivaci zesměšnit němce a povznést američany. Existuje dostatek prokazatelných informací o tom, že zacházení s Američany v německých zajateckých táborech bylo v souladu s měřítky Ženevské konvence. Pokud srovnáme zacházení například s ruskými zajatci, ocitneme se rázem zcela v jiném světě a to mimo jiné i proto, že SSSR Ženevskou konvenci o válečných zajatcích a zácházení s nimi neratifikoval. Američanů bylo v německém zajetí takřka 100 tisíc a bohužel pro Billyho respektive Samueal Wildera se měli v rámci možností dobře. Ono se o tom těžko natáčí dramatický film, když se kromě různých pokusů o útěk, vyjma jednoho velmi proslaveného a zfilmovaného pod názvem Velký útěk, vlastně jinak nic nestalo a všichni zajatci spořádaně dočkali konce války... skoro všichni. Je smutné sledovat komedii z koncentráku v kontextu s tím co se dělo slovanům, cikánům, židům a dalším, kteří zažili pravé peklo na zemi. Jsem ochoten se smát Sedmé rotě nebo jiným formám zábavy na účet války v kontextu běžného sarkasmu nebo jakéhosi zpytování národního svědomí, ale Wilder překročil pomyslnou hranici nevkusu a hlavně neúcty vůči opravdovým obětem války. Samotný film je natočený nepříliš nápaditě a to po všech stránkách - jakoby se nedostávalo peněz. Jde spíše o divadelní hru - televizní inscenaci, kde navíc samotná zápletka je velmi naivní - nedomyšlená. Herecké výkony jsou předepsané extrémně prvoplánovitě a scénář asi nic jiného neobsahoval. Srovnání s jiným filmem S. B. Wildera Sunset Boulevard, který je naprosto vynikající, nesnese v žádném směru. Ostatně on to byl tvůrce nakonec spíše lehkých, dětinských komedií. Je ho škoda, že svůj talent prodal za laciné cetky