kedu

to je ohavný podvod na divácích

Škoda, že se takové filmy netočí o jazzmanech, bluesmanech a podobně

zde se běžný divák k zábavě lacino nedoplazí. Musí si to trochu odpracovat. Něco vědět o událostech a lidech, kteří je způsobili. Je to velmi smutný film, až by se jeden rozesmál

Adolfu Hitlerovi mediálně zdatní židé přisoudili roli posledního vtělení satana na zemi. V tom se ale velmi mýlí, protože představitele posledního vtělení satana na zemi je přeci Tomáš Halík, na což ostatně přišli studenti filozofie a na to téma napsali jakési humorné pojednání ... Co se týká holokaustí propagandy, tak lze uznale pokývat hlavou a říci si, že to do diváků židé rvou opravdu pod tlakem a distributorský text je sám o sobě propagandistickým klenotem, kde je zdůrazněn termín "konečné řešení" a že se mu (AH) podařilo zabít miliony židů. Zajímavé na tom je, že žádný důkaz o tom, že Hitler cokoli v tomto smyslu řekl nebo nařídil, vydal rozkaz a tak dále, pravděpodobně neexistuje a vše je postavené prostě na tvrzení - můžete hádat koho. Mýtus o tvrzení "Konečné řešení židovské otázky" je mediálně přitažlivý, ale bohužel pro židy a příznivce sionismu mimo realitu, čímž ale nikdo A. Hitlera nemůže zbavit odpovědnost za značné množství obětí. Zájemce o reálnou historii lze odkázat na vydavatelství GM zabývající se obdobím poslední světové války: http://issuu.com/guidemedia/docs/hitlerovi_cesi_nahled_knihy za což jsou vydavatelé vláčeni po soudech... Druhá rovina problému je, že v důsledku války sice zemřeli židé nebo ti, kteří tak byli označení, ale nesrovnatelně větší množství obětí tvoří příslušníci jiných národů. Celkový počet obětí 2. světové války činí odhadem 72 milionů lidí. K samotnému filmu lze říci následující. Nejde o historickou reflexi nebo snahu o nějakou uměleckou licenci přístupu tvůrců k osobnosti světových dějin, ale o vytvoření propagandistického obrazu plného nefalšovaného fanatismu nikoli postavy Adolfa Hitlera ztvárněné vynikajícím hercem Robertem Carlylem, ale fanatismu tvůrců vycházejících absolutně vstříct zadavatelům tohoto díla. Jeví se jako nepopiratelná skutečnost, že každý tvůrce bažící po světské slávě a dostatečném kapitálu k tvorbě svých filmů musí čas od času udělat úlitbu směrem k "vyvoleným". Dodržuje to absolutní většina filmařů a v úrovni jejich práce se tento oportunismus negativně projevuje uklouznutím k primitivismu, absolutnímu zjedodušování a infantilnosti vždy servírované pokud možno co nejvíce vybraným způsobem, tak, aby nikdo (divák) nic nepoznal

schválně: kdo je je větší blázen?

dejte do scénáře nějakou židovskou postavu - budou prašule a může se točit...

používat média k politickému boji je běžné. Je ale otázka, na jaké úrovni a v čí prospěch.

jak napsal Verbal - tenhle film má hodně blízko k růžovým baretům

Obrazy příšerné, osud postav plytký, režie profesionální

to není kýč, to je americký film