GilEstel

Krásná povídka Marka Twaina o lidském pokrytectví. O tom, jak peníze otevírají všechny dveře, které jsou chudákovi zavřené. O tom, že peníze zmůžou vše, ale člověka sami o sobě šťastného neudělají. Štěstí z peněz je totiž stejně pokrytecké, jako neupřímná podbízivost lidí co potkávají boháče. Nosná myšlenka, která platí dnes stejně dobře, jako v dávných časech Viktoriánské Anglie. Parádní herecké sólo Gregoryho Pecka.

Láska. Jen závrať tvé nevinnosti na cestě k věčnosti. Pět písmen, nekonečno otázek, žádné odpovědi. Slepá cesta v útěku před tvou bezmocí. Prchavý záblesk naděje a nadlidské rozkoše má být lékem tvého zoufalství. A tak ses ochotně stala otrokem okolnosti a děvkou svědomí. Teď zbývá poslední krok. Dům zla. V něm úval se sluncem, jež ztrácí svůj žár. Do dveří si vstoupila jako chráněnec Anděla, než ho zabil vyděděnec. Tvůj šálek čaje už stojí na stole. Za ním dva temné stíny. Tvoje tělesná stráž na cestě k věčnému zapomnění. Už znáš tu cenu za cestu k vykoupení. Nyní jsi ochotná jí zaplatit. Ležíš sama v temnotě cizího pokoje a čekáš na konec. Tvůj šátek z Miami odnesl proud vzpomínek a Rio je tak nudné město k žití.

„Kam na víno? .....S kym na víno? .............Jak na víno?....... Já se tak snažím. Nikdy bych neodešla na víno, kdybych měla doma takovejhle bordel. Erik má navařeno, nažehleno, vypráno. Malá má zařízený kroužky, o kterých on ani neví, že je má. Já zařizuju dovolenou, já dělám všechno. Tak do prdele brácha co já dělám špatně?" Velmi ostrá obžaloba žen, které chtějí vše řídit a kontrolovat. O ženách, které ničí svobodu muže, zabíjí jeho klukovské sny a přání, vytěsňují z mužské duše vše, co je jim samým cizí a neznámé. Film o nepochopení druhého a neschopnosti si naslouchat. Premisa: Když Já budu dokonalá, tak vše bude dokonalé a v pořádku. Ta znovu selhává na celé čáře. Motiv útěku z této klece, hledání svobody a nového začátku, je sám o sobě velmi silný. Zde je navíc významně podpořený vícegeneračním střetem a balancováním vlastního života v jeho podzimu. Tahle komedie se odehrává na pozadí velmi silného dramatu, díky kterému má velký přesah do reality skutečného života. Dokáže velmi dobře pobavit, ale zároveň varovně zdvíhá prst. Některým mužům pofouká bebí, jiné alespoň pohladí po duši. No a některým ženám třeba naznačí kudy cesta nevede. Ale to už jsem asi příliš velký optimista.

Pět let po veleúspěšné sérii Apokalypsa: 2. světová válka vydalo duo režisérů Isabelle Clarke a Daniel Costelle obdobnou sérii o 1. světové. Je úžasné, jak se podařilo oživit prastaré filmové materiály z dřevní doby němého filmu, dodat jim zvuk a barvu, znovu vdechnout těm nešťastným vojákům v zákopech život. Přesto mám pocit, že na úroveň kvalit dříve natočené série se nyní nedostáváme. Vysoko hodnotím první a poslední díl, kde je krom samotné války věnována velká pozornost mezinárodní politické situaci a zájmům velmocí. Zbytek se odehrává stejně jako celá válka v zákopech. Leč bohužel téměř s výhradním zájmem o západní frontu. Složitá situace uvnitř mnohonárodnostně poskládané Rakousko-Uherské armády, boje v Polsku a Turecku, Itálii, Balkáně, Občanská válka v Rusku, to vše je nastíněno jen velmi povrchně. Tak zásadní věc, jako byla Kerenského ofenzíva, jejíž selhání ve svém důsledku znamenalo pád Prozatímní vlády, není zmíněna vůbec. Stejně tak cizinecké legie. Líbil se mi závěr, kde už byly vhodně naznačeny nedostatky mírových jednání a zárodky problémů a nestability poválečného uspořádání, které měly vést k budoucím katastrofám. Wilsonova politická doktrína práva národů na sebeurčení byla uplatněna pouze vůči poraženým říším, které se zhroutily do propadliště dějin. Francie s Anglií si kolonie ponechaly a v Orientu vznikly umělé státy, s jejichž důsledky se potýkáme dodnes. Ta bezmoc vyřešit novodobé uspořádání Evropy a blízkého východu je patrná. Ve svém důsledku znamenala jen 20 leté přerušení bojů. Je to také důvod, proč někteří historici mluví o obou světových válkách jako o jednom velkém konfliktu. Z popela Velké války povstala říše, která spálila celou Evropu ohněm tak strašným, že pohřbil celý starý svět. Předtuchy se naplnily.

Černý monolit. Božská vibrace astrální sféry nového bytí. Je na čase opustit tento svět. Archandělská křídla nesou tvou duši dálnicí ticha. Krouživými pohyby v rytmu valčíku obíhá tvá tělesná schránka planety starého světa. Řeky času milosrdně pádí věčností a ty už víš, že se neutopíš. V nekonečné temnotě je moře a v něm klíč ke všem řekám. Do toho moře se ponoříš a s mocným přílivem nadpozemské hudby se znovu narodíš.

Naposled si políbil jarní úsvit. Kulatý medailonek s fotkou ženy. Ona byla mrtvá. Ten den zemřel Bůh. Prázdnota naplnila tvé srdce. Čtyři muži v cele. Stojí před tebou. Jen mříž tě odděluje od nejkolosálnějšího výplodu moderního barbarství. Jejich trest je příliš malý. Ale Ďábel ti pošle znamení. Ukáže ti cestu, jak ukojit touhu po pomstě. Hle, doba vrahů přichází. Ty jsi nyní mstitelem, soudcem i zákonem. Ten jed ti koluje v žilách. Nyní splníš ten slib, co sis dal v době šílenství. Uhlazená posedlost tyranské počestnosti nakonec pohřbí do temnot strom dobra i zla. ____(Děkuji uživateli flanker.27 za skvělý typ na film.)

„Marx nebyl žádný Němec, byl to Žid. Přesně něco takového by řekl nacista. Myslím, že tu ještě nějakou dobu zůstanu.“ Zhoubný démon nacismu po šest let chlemtal krev svých obětí na evropských bojištích, aby se pak po roce lstivě vloudil do životů běžných Američanů prostřednictvím bezelstné tváře profesora historie. Welles rozehrál s divákem elektrizující hru ve vymazelném noir kabátě. Kontrasty světla a stínu jsou zde dokonalé a v detailech jednotlivých záběrů je vidět vysoká kvalita tvůrčí práce. Klasika žánru. 75%

Dokument bych rozdělil na 2 části. Ta první mluví o nástupu Reagana k moci. Nastiňuje jeho strategickou koncepci vedení Studené války proti Sovětům a práci tajných služeb. Zde není moc co vytknout. Pak přichází problém. V druhé půli se vše přehoupne k mocenskému boji o vliv v neutrálním Švédsku a matení švédské veřejnosti. Globální pohled a širší souvislosti se vytrácí. Jako bychom najednou sledovali jiný film. Vše končí spektakulární vraždou švédského premiéra Olofa Palmeho, ze které dokument nepřímo obviňuje CIA. Tím to v podstatě končí. Žádný závěr, žádná sumarizace Reaganovi vlády. Holt když nejsou fakta a důkazy, zůstáváme u konspirací. A dokument postavený na konspiraci je v principu špatný. Režisér tohoto dokumentu Dirk Pohlmann je jeden ze známých zdrojů, na který se konspirační weby odvolávají. Mimo jiné točí i o nacistech v CIA, o ufonech, o Izraelském jaderném arsenálu kterým může střílet po celém světě atd. Tento dokument a jeho režisér jsou bezesporu nehodnověrným zdrojem informací.

Pic pic bum bum paff paff budliky budliky...... „Ethane co tu tak visíš? Jede sem ochranka z budovy. Jsou naštvaní, žes jim ukradl králičí pacičku.“ „Dobře. Musíš mi vyndat tu bombu z hlavy. Nejdřív mě zab a pak mě zase oživ. Na to oživení nezapomeň. Víš, že jsem se nedávno oženil.“ Pic pic pic bumm ratatata. 40%

Prvních asi 15 minut se dokument věnuje rekapitulaci základních informací od počátku války. Beznadějné polské pozici mezi dvěma mlýnskými kameny dvou diktatur. Celý zbytek je pak věnován samotnému povstání. Průběhu bojů, reakci Stalina, Hitlera a Churchilla. Hlavní devízou snímku je velké množství filmových záznamů o průběhu bojů přímo z ulic Varšavy. Mnohokrát je připomínán Stalinův zlovolný čin nechat město Hitlerovi napospas. Osobně jsem přesvědčen, že Stalin Poláky bytostně nenáviděl už od vojenského debaklu z roku 1920. Tuhle potupu jim nikdy neodpustil.