cyglos

Začínat ospravedlněním proč pět hvězd je divné. Nejde o hodnocení kamery, režije, střihu. Dnešní doba si na něco hraje, na něco, na někoho, kdo zdánlivě zachraňuje. Vymejšlí si alibi, aby se možná klidněji usínalo. Milionkáři platí aparaturu na švindl majdan. Kde kdo se natřásá, vysvětluje, nasazuje si masku. Politici se předhánějí v tom, co udělají pro toho, onoho, pro ty pojmenovávané, potřebné. A nedělají nic. Sbírají pochybné body, aby se mohli dohadovat o svých programech. Sam potřeboval prachy na jedno auto. Nedopadlo to. Je to film, ale na základě reality, která se někde odehrává. Stát na pódiu a tlachat, natřásat si peříčka, je směšným hrdinstvím oproti náklaďáku vystrašených očí dětí, které neví, kdo to myslí dobře, kdo ne. Jet na místo, jednat. Sluníčkářka dostala pažbou. Byla naivní. Oko za oko, zub za zub, s kalašnikovem proti zločincům. Ale né v Řecku s tábory uprchlíků. V místě konfliktů! Ti, co hrají divadlo na "táborech lidu" by měli vyrazit do terénu. Za podpory těch, co se dnes schovávají za válečné utečence a realita doma je nechává chladnými. Jinak by šli a něco dělali. Kradou, znásilňují, zavádějí násilí. Takže pět a nezměním ani slovo. A odpad je ten, co film takto označil.

Se spádem natočené, zajímavé prostředí a scény, střih. Relativné skromné osazení herci. Nicméně film dokáže vtáhnout, ale bububu - voodoo je v našem prostředí mlhovinou. Konec je zvratem, ale i ten mi sklouzl do podivné roviny. Každopádně se nebojím dát čtyři frčky.

Zajímavými prostředky, minimalistickými scénami, ponurostí, dialogy, a vybranými typy hlavních představitelů je dosaženo cíle. "Válka tu totiž není proto, aby byla vyhrána. Je tu proto, aby neustále trvala. Základním smyslem moderní války je ničení výsledků lidské práce. Hierarchie může existovat pouze na základě chudoby a nevědomosti." V čem je taková úvaha anachronismem? "Válku vedou ti, co vládnou proti těm, kterým vládnou." Více není třeba psát. Vše je stále platným a opakujícím se. Dosti strašidelné!

Všichni se potkávají, sledují, k tomu poloprázdný hotel, personál s očima všude, všichni jsou rozvědčíci. Scénář v záměrném chaosu, který by se měl k závěru filmu zklidnit a srovnat do nějakého řádu, aby bylo všemi pochopeno, ale k tomu nedojde. Pokud se mezi všemi těmi agenty objevil sovětský generál, tak vyzněním bylo, za podpory bandy naprosto čitelných "švestek", že zase zvítězilo dobro nad zlem a vědec, ač z Rakouska, zůstal nepošpiněn lačným kapitálem. Jediným, nepřehlédnutelným plusem, ať si kdo chce co chce říká, byla kamera. Vlastně za tu jsou ty dvě hvězdy.

Není mnoho filmů u kterých je adekvátní komentář : "Bude nejlepší, pokud se na to podíváš sám." Komentáře o malém prostoru pro mnoho filmových hvězd příliš neberu, protože to zavání sledováním filmů s jedním, hlavním hrdinou. A právě o tom hodnocený film v žádném případě není. Dostat do filmu, o takové operaci, události všech hlavních jednotek tak, aby to nebylo pouze o dobývání třech mostů, považuji za hurónsky úkol. Pět je na místě.

Čekal jsem, co se z toho vyklube. Dost mne zaskočilo, že je film natočen Brity, a přitom z německého pilota vytvořili floutka, který si dělá co chce. Vedle toho, když si srovnám film Most přes řeku Kwai, tak zde jsme v jiné rovině vztahu vězeň a dozorce. Nemyslím, že měl být bit jako žito, ale německý důstojník měl v sobě jisté chování, a to i k důstojníkovi druhé strany. To zde chybí. Také si nejsem jist, že důstojník, který padl do zajetí může nosit výložky a vyznamenání. Trochu ze sebe Brité udělali nepřesvědčivé lidumily. Jinak scenétie Anglie a syrovost je věrohodná. Tři hvězdy.

Z dnešního pohledu hodnotit film je dosti lapsus. Pokud by žil někdo z těch, co Banderovce na Slovensku zažil, bylo jeho vyprávění možná podstatně hororovější. Rozhlas nebyl, noviny jen někde. Samoty po horách. Výstřel z kulovnice je jiná liga než dávka ze samopalu. / Zažil jsem to na vojně ve stráži, když v noci jednomu strážnému hrklo, a vypálil při střídání stráží ve dvou dávkách zásobník./ To nejde přeslechnout. Strach, z toho co bude musel být veliký. Povstání byl jeden čurbes, hlad měly obě strany. Tady se to bez zásobování nebo loupení potravin neobešlo. Vypalování bylo běžným "bonusem" navíc, mnohdy i vraždění. Nicméně filmové řemeslo na tu dobu, scenérie, i ty přestřelky nebyly jen tak pif pif. A to tahání kamery velikosti malé ledničky na všechna ta místa?!? Řešit to, že nebyli ihned všichni mrtví? Kdo by to dohrál do konce? :-) Pro tehdejšího diváka byl nutnej také ideologickej podtext a happy end. Takovou kanonádu by si lajznul akorát O.Vávra.

Rozdíl mezi ideologiemi je pouze v hmotných statcích. Lidé jsou ve své podstatě stejní. Pokud jde o karieru, tak padají všechny morální zábrany. Jihokorejci vyslíchají v relativně kultivovaném prostředí, obleky, vystupování, dialogy. Severokorejci ve sklepě, jeden oblečenej jako floutek, druhý v uniformě, chování burana. Ovšem forma je stejná. V jednom okamžiku říká rybář, jak může být mír, když se k sobě lidé takto chovají. V počátku jsem si myslel, že se bude jednat o nastavené zrcadlo Severní Koreji, opak byl pravdou. Zrcadlo je nastavené oběma stranám. Abych byl upřímný, tak jsem průběh jeho návratu tušil. Pro noviny pláštík hrdosti, ve skutečnosti hubertus brutality a ideologické zblblosti. Zahrané skvěle, syrová kamera. Dobrej start pro další filmy K-d-Kima.

Hodnocení za celek je záludné. Jedná se tři pokusy připomenout pověsti Prahy. Z Golema mi bylo jaksi nevlídno. Skřípalo to. Snad je pan Bláha byl skvělý. Dnes by byla obava pojmou téma s tolika židovskými odkazy. Kopecký s krásnou paní Dvorskou byla lehce vystydlá omáčka. Až na p.D. Chlebové střevířky naopak převálcovaly vše před i po. S triky, prací s kamerou, výpravou, choreografií. A Velký vůz nakonec. . . UFFF.

Jaroslav Tuzar, nebo Otakar Vávra? Jiřina Švorcová, nebo Radovan Lukavský, ale i Jiří Srnka. Ti udělali tento film. Pochopitelně se spoustou lidí ze štábu. Výprava, kostýmy, masky. Tuzar je v záběrech Prahy, ale i krajiny, Sudkovsky výpravný a kompozičně neukecany. Atmosféra jednotlivých obrazů je i světelně vychytaná. Nečekal bych, že by se Vávra chtěl uchýlit k nové vlně svých žáků. Se širokým formátem se vyrovnal skvěle. Komu se zdá Jiřina Švorcová toporná, pomalá, nebo příliš patetická, tak z mého pohledu je to naprosto vedle. Hrála umírněně, se silným nábojem. Radovan Lukavský byl skvostným spoluhráčem. Rodina v té době, žijící na maloměstě, Praha měla 40 tis. obyvatel, měla jiný rytmus, který srovnávat s dneškem je velikým šlápnutím vedle. Maloměšťáctví kvetlo, policejní sledování na každém kroku, jiný pohled na někoho, kdo se vymyká. K tomu přesuny manžela dané praktikami mocnářství. V této atmosféře by žádná dnešní "čiperná hospodiňka" nezvládla žít. Smrt syna, odcizování přátel ze strachu před režimem . . . Asi bych celý film posuzoval optikou doby a snahou o vykreslení filmovým rukopisem. Klidně 5 hvězd.