Natascha

Hodnoceno po 1. sezóně, třeba to klesne, doufám však, že ne o moc. Po druhé sezóně: ano, kvalitativní sestup tam je, ale ne takový jaký jsem čekala. Dá se říct, že jestli člověk přistoupí na šílenou hru scenáristů, kteří plodí jednu neuvěřitelnou situaci za druhou, beznadějné těsné útěky a kupy maniakálních zvratů, tak bude stále spokojen. Já jsem na ni přistoupila (i tak to ale mozek občas nebral...) a užila jsem si svižnou sezónu se zajímavými postavami. Bill Kim vyhrává cenu za charakterově nejodpornější postavu seriálu (zlatý T-Bag). Třetí sezóna se vrací zpět do vězení a slibuje díky novému prostředí zlepšení, i když mě o tom první 4 díly nepřesvědčily. Skvělá je špinavost Sony a tudíž i všech hrdinů.

Tisíckrát viděný příběh o outsiderovi, kterak ke štěstí přišel, okořeněný trochou ekologie a ošklivou animací. Brrrr:-( Navíc nechápu, jak mohlo někoho napadnout nechat tančit tak prkenné zvířátka jako jsou tučňáci (a obvzlášť, když se evidentně, leč marně, snažili o fotorealističnost). Pár fajn písniček to nezachrání.

Takhle si představuju ideální životopis. Není třeba se striktně držet všech událostí v životě dané osoby, stačí trochu povolit fantazii a nechat působit spíše jen dojmy a pocity, které daná osoba vyvolávala. Dianino pozvolné seznamování s "lidskými zrůdičkami" a naopak ztráta zájmu o přízemního manžela je jistě zajímavá, středobodem filmu je ale její zvláštní a intenzivní vztah s "chlupáčem odvedle". Dlouho se neviděla nic tak emotivního, jako byla scéna holení a následného milování. Krása:-) Nicole Kidman a Robert Downey jr. (ač většinu času zcela k nepoznání - leda podle velmi výrazných očí, které z kožíšku přímo září) předvádějí výborný výkon.

Tak takhle, děti, takhle vypadá peklo.

Naprosto strhující válečný film, který je téměř oproštěn od politických čachrů - v ponorce mohli sedět Němci, stejně jako jejich nepřátelé. Tady totiž nejde o strany, ale o obžalobu války jako takové a o lidi, kteří trpěli díky rozhodnutím někoho tam nahoře. Délka téměř 3 a půl hodiny (director's cut) je sice kapku ubíjející, ale aspoň se podařilo skvěle zachytit situaci v ponorce, od počátečního vyčkávání na útok, přes kličkování s nepřítelem, boj o holý život, až po neveselý závěr. Snaha o naprostý realismus je jasná - celou dobu má divák pocit, že v ponorce opravdu je, že prochází uzounkými prostorami a zažívá hrůzy, které potkávají ty uvnitř. Důležitou roli hraje také zvuk - napínající se železné pláty, zvuk vodních pum, ultrazvuk - to vše ještě přidává na tísnivosti. Všichni se snaží zachovat chladnou hlavu, ale nervozita a strach vybublávají na povrch (a herci to vše skvěle zachycují). Z chlapců se na ponorce stávají muži.

Jako malé se mi Rudá Sonja hrozně líbila a dokonce jsem podle ní dostala občasnou přezdívku. Dnes okouzlení vyměnil údiv (jak jsem to mohla tak zbožňovat???) a pobavený úsměv nad toporností herců, přihlouplými replikami, nevzrušeným oháněním se mečem, lacinými kostýmy a kung-fu spratkem, který by zasloužil nařezat (což se ve filmu nakonec bohužel nestane). Jednu hvězdičku dávám za hudbu Ennia Morriconeho, druhou z nostalgie.

Je to originální, zvrhle zábavné, ale pěkně nechutné, což tu kupu dobrých nápadů v mých očích nevyváží. Dá se zhodnotit také jediným slovem - "Fůůůůůůůůůj!!!" (Nutno pronést s pobaveným úšklebkem:-)

Jak nemám ráda pitvoření Jima Carreyho, tak tady mi vůbec nevadil a občas mě vážně dost pobavil, Téa Leoni s ním bez problémů drží krok. Scénář není kdovíjak originální, ale spousta situací je hodně vtipná a hlavně na mě za každým rohem nečíhá trapnost. Prostě příjemná zábavná oddechovka.

Nelíbíla se mi už jednička a dvojka je o tom samém. Už samotná animace mi přijde nezajímavá, a i když je tam jakás takás stylizace, tak mi nějak nevoní. A na co je mi, že se zvířátkám hezky vlní chlupy, když mi občas připadalo, že pohyb zvěřeny je prostě divný. Nehledě na to, že led, led, led a občas odhalená hlína s trávou a stromkem mi přijdou jako nedotažené prostředí. Vtípky moc nerozesmějou, zvířata mi přijdou až na šavlozubého tygra Diega otravné a nelíbil se mi ani dabing (původní) - mamut je huhlavý a nevýrazný, Sidovo šišlání je příšerné. Děj téměř žádný - celou dobu se jen někam jde. Zachraňuje to Scrat a líbila se mi i scéna, kdy malí lenochodi uctívají Sida. A to je celkem málo...

Dokonale křupavá popcornová jízda. I kdyby byl děj třikrát tak přiblbý, stejně budete muset zírat na sympatické roboty, kteří se motají po plátně jak by se nechumelilo. Bay by mohl natočit pracující mikrovlnku a stejně by na to člověk zíral s otevřenou pusou. Prostě skvělá letní, sice hodně nenáročná, ale přesto odzbrojující zábava.