Freemind

Viděl jsem to ještě předtím, než jsem poznal Harrise (How I Met ...), Helberga (Big Bang Theory) a Felicii Day, takže můžu s klidným svědomím prohlásit, že se tento muzikálek brání i bez známých ksichtů. Nadhled, elegantní humor, a hlavně úžasně zpěvná hudební čísla - nepamatuji si, kdy jsem naposledy viděl muzikál s takto krásně vystavěnými melodiemi. Nevím, zda mám volat po dalších dílech nebo neriskovat a raději si opečovávat tento nezkažený klenot.

Mnohem syrovější a univerzálnější než první díl, a přesto - nebo proto - trošku postrádající jeho kouzlo. Přesto hravě předstihuje nejlepší západní produkce dravostí, autentičností a upřímností. Stále to sice trošku smrdí nahnědlou glorifikací síly a pořádku (výsměch intelektuálským levičákům, kteří bojují o lidská práva), té politiky mohli taky trochu ubrat, ale i přesto zde najdete tucty scén, které vám zvednou tlak a zrychlí tep. Čistá práce.

Srdcovka - své nostalgie si jsem vědom, a proto nebudu komentovat. Tři hvězdičky za "modré" pasáže, pět za "žluté", nebo spíše "kari".

Nedostalo mě to tak, jak by asi mělo. On ten celý Bertolucci není nějaký velký intelektuál a nechápu, proč si tu nálepku zasloužil - ano, poslední císař je vizuálně úchvatný, technicky zdařilý, kromě toho ale neoplývá ani sofistikovanou metaforou, ani hlubším poselstvím, vnímal jsem to jako víceméně obyčejný záznam jednoho neobyčejného života. Vadili mi herci (kterým navíc ubíral body toporný postsynchron), děj se nevalí kupředu, spíš klikatí a zabředává do desítek více či méně důležitých scének, ke konci jsem už bojoval s únavou, což by se u tak výpravných snímků nemělo stávat. Výborná lekce dějin z té doby a tohoto koutu planety, krásné obrázky, víc nic.

Hloupá, křečovitá, přitažená za vlasy, patetická, průměrně natočená čínská propaganda. Historický? Životopisný? Drama??? Jdu si pustit Rudou záři nad Kladnem, je to navlas stejné, akorát si tam místo rvaček zpívají Internacionálu. Dvě hvězdičky jen a pouze za ty bitky.

Pokud Vás alespoň trochu zajímá architektura a/nebo fotografie, tak tento film prostě MUSÍTE vidět. Seznamte se s Juliem Schulmanem, jedním z nejdůležitějších fotografů architektury ve XX století. Je to nejen setkání s úžasně talentovaným, otevřeným a laskavým člověkem, ale také skvělý výlet do dějin architektury, tedy především kalifornského modernismu. Symfonie obrazu, kterou jsem vstřebával všemi póry. Můžete si o tom číst a dívat se na fotky, tady to ale najednou vidíte v pohybu, díváte se do hlav lidem, kteří byli u toho, otevírají se před vámi prostory, rozvíjejí se linie. Zážitek.

Naprosto dokonalé zvládnuté drama s bezchybnou volbou herců a překvapivě velmi záživným tématem. Velmi jsem ocenil koncepční práci s kamerou - blízké detaily s malou hloubkou ostrosti, klaustrofobní rybí oko, netradiční záběry (král téměř vyděšeně nacpaný do rohu pohovky). Právě tyto fígle skvěle navozují pocit nejistoty a zoufalosti, který může divák cítit společně s titulním hrdinou a zároveň dodávají drápky tomuto jinak velmi konzervativně zpracovanému snímku. Nenápadně ale systematicky si mě tenhle film ukradl - přes počáteční nejistotu jsem zjistil, že v polovině jsem napnutý jako kšandy. Firth a Rush podávají životní výkony, je to opravdu radost sledovat. Povinná položka.

Kulhající atlet. Film, který chce být vším dohromady a přitom nepatří tak trochu nikam - exotika, drama, válka, láska, jeden pár, druhý pár, milostný trojúhelník, špioni, zloděj-narkoman, písečná bouře, přeskok sem, přeskok tam ... Sled scének - někdy velmi silných, jindy slabších - postrádá gradaci a pevnou půdu pod nohama, na poličku "hollywoodská klasika" jej dosazuje až poslední půlhodinka. Pokud jste to neviděli, koukněte na to už jen kvůli úžasným exteriérům a hereckému koncertu Fiennes-Dafoe-Binoche. Jsem rád, že jsem to viděl, podruhé už poděkuji.

Další důkaz, který dokazuje, že Clint se coby režisér nezkazil na stará kolena, ale že byl špatný vždycky. Tragická volba herců, nezvládnutý, roztěkaný scénář, křeč v humorných, dramatických i "tvrďáckých" scénách ... Nechápu co "to" dělá na seznamu nejlepších westernů.

Film, který vlastně nenabídne nic kromě vážného tématu a několika krásných, poetických scén. Je to pěkné, smutné a originální, ale zároveň rozvleklé, akademické a ... prostě nudné. A natočit nudný film o masakru nevinných civilistů - to je teprve talent! Nechytlo mě to, omlouvám se.