J. K. Lister

V novodobých bondovkách většinou s P. Brosnanem se mi líbí lepší spolupráce s druhým pohlavým, které je rovnocennějším v jakékoliv kategorii, nejsou to už jenom puťky, které je třeba ohlídat před nebezpečnými gangstery a psychopaty jako za časů Seana Conneryho. Jsou bojeschopné a nenechají si nic líbit. Navíc se mi líbí Brosnanův humor (na úkor ostatních, kteří Bonda ztvárňovali asi tento byl nejlepší).

Asi jeden z mých nejoblíbenějších filmů, ve kterých Mel Gibson účinkoval. Líbilo se mi lhostejné vyprávění příběhu ústy gangstera Portera a režiséra Helgelanda využívající černého humoru, dodávající násilné atmosféře patřičný šmrnc, kde život nehraje žádnou roli jen peníze, drogy a vůle přežit. ZEZ. Zásah střelnou zbraní. Doktor to musí ohlásit policii. V tom případě lidi jako já si nemohou dovolit, tzv. kvalitní péči. Uzavřeli jsme spolu dohodu. Že ona skončí s prostitucí a já střílet lidi... Myslím, že jsem si dali příliš vysoké cíle.

Celkem pohodový film z prostřední maloměsta, kde lišky dávají dobrou noc. Ospalá díra, kde i něco málo znamená mnoho a přineslo trochu vzruchu do všedního dne.

Je to taková akční blbůstka, kde se střídá extrém nad extrém, naivita některých postav až v bojové sadisticky úchylné peklo. Obě hranice se střídají po celý film. Docela dobře jsem se pozasmál a pobavil.

Bezvadný thriler podobající se formě dokumentárního filmu. Celý film doprovází živé akce a dialogy jako v každém běžném životě člověka, kde není třeba ani hudby (kterou jsem ve filmu jestli tam byla nepostřehl). Napětí se stupňuje a agresívní zabijácký virus likviduje obyvatele domu jeden po druhém, končící posledním přežívajícím, který se smrtícímu viru nevyhne. Bezvadný psychohoror, kvalitní experimentální film kombinující thriler a horor s živým vystupováním do zpravodajství dohromady.

Abych pravdu řekl: pro mne moc jednoduchý příběh, opírající se o učení budhismu a hlavně se nechal ovlivnit slavným indickým eposem Ramajána. Kdo ho nezná, jeho minus. Je to film s vynikajícími efekty, ale to je všechno. Nějaký překvapivý výsledek rozuzlení děje? Žádný. Na to, jakou chválu jsem na něho slyšel, mě zklamal. Jakmile se na něj díváte, musíte vypnout mozek a nechat se unést závěrečnými bojovými scénami a skvělou grafikou. Jsem rád, že jsem na něj nešel do kina, zbytečná ztráta peněz. Vždyť Cameron natočil daleko lepší filmy než tenhle průměrný propadák!!!!!!!!!

Částečně filmová historická filkce vykreslující dobu přelomu 18. a 19. století, psychologické drama, stejné místo děje, jaké jsme mohli vidět ve Formanově filmu Přelet nad kukačím hnízdem. Tak i zde je hrdina abbé, který skončí podobným způsobem jak Jack Nicholson v Přeletu. Zvláštní, že oba psychologické filmy končí podobným závěrem. Film Perem markýze de Sade se mi líbil. Kdo četl jeho romány Justiynu, Jullietu či 120 let Sodomy, určitě poznáte, že kdo se řídí ctností, na svou dobrotu doplatí, zločinec vždycky vítězí.

Film věrohodně kopíruje seriál, takže je celkem snadné uhodnou, jak se film bude odvíjet. Škoda, že skončil tzv happy endem, jestli se tedy dá manželství nazvat happy endem, toť otázka. Lidé se nikdy nepoučí ze svých chyb. Pan Božský byl třikrát ženatý, pakliže ví, že žádný vztah nemůže vydržet celý život (dost naivní úsudek). Mohlo to skončit jinak - budou spolu ale bez svatby - to je z mého úhlu pohledu na problématiku zvanou manželství. Film se mi líbil stejně tka dobře jako seriál.

Další syrový film britské kinematografie, jak rychle se může člověk dostat dolů, když ostatním bude důvěřovat. Jakmile vybočíte ze své ulity lhostejnosti, jste zranitelní stejně jako protagonista, spisovatel amatér, který se spojí s chladnokrevným zločincem, který se neštítí ani vraždy. Je to dobrá mozaika , která nám tarantinovsky na konci příběhu vysvětlí veškeré souvislosti mozaiky. Technicky nic originální, ale poněvadž mě táhnou chladné ulice londýna a syrovost všedního dne, film se mi líbil i provedení natočit ho v černobílé formě, která naznačuje šeď všedního dne, každodenní stereotyp lidí, šeď, kde stačí jen málo vybočit z najeté koleje a dostat se do průseru...

Filmový klub je většinou urečený pro náročnějšího diváka, který umí sledovat, číst děj mezi řádky a spoustu věcí si domyslet a o tom je i film Red Roud. Protože se mi líbí syrový pohled na svět bez servítek, bez náhod. O tom svědčí i hlavní protagonistka filmu. Žijeme v trvdém světě a lhostejnost je obrana proti nepřátelskému okolí velkoměsta, které nás krmí svou technologií, reklamamy, tvrdým sexem a násilím. Proto si člověk zajde do hospody, na sousedské párty, aby se mohl cítít jako ryba ve vodě nebo zjistit krutou pravdu, co se kdysi stalo...a opět se vrátit do své ulity bránící se před chladem velkoměsta a špíny kolem něj. Krapet mi to připomíná hrdiny Transpottingu nebo Porna podle románů Irwina Welshe.