J. K. Lister

Každý na světě má svoje problémy a nějakým způsobem je řeší, hlavní hrdina trpí depresemi a aby se jich zbavil a nějak obohatil svůj život, vydá se na skútru na sever za synem, kterého nikdy neviděl. Snímek je obohacen překrásnou norskou přírodou v oblasti polárního kruhu (jak to u severských zemí bývá), jinak děj nepřináší nic překvapivého, jedná se o dálší nezávislý nízkorozpočtový snímek, který je určen jen pro určitý kruh lidí.

No comment - viz. komentář k seriálu Panoptikum města pražského.

Myslím, že nejlepší séria Panoptika byla ve stvárnění kriminálního rady Vacátka Jaroslavem Marvanem v cyklu Hříšní lidé města pražského. Barevná druhá serie, už se mi tolik nelíbila. snad proto, že mi tam chyběl morous Vacátko.

Film se mi moc nelíbil. Příroda a život lidí na ranči byl celkem podle knihy Jiřího Stránského zajímavé do chvíle, kdy do příběhu vpustili politiku a to celý film, ačkoliv se děj odehrával v osudných padesátých letech zazdil. Nevím, čím to, že současná kinematografie stejně jako vláda kritizují minulost, ale neohlíží se na přítomnost, kdy jde všechno do svrabu.

Je to jeden z nejlepších filmů o hledání svého života, jenž by naplnilo lidské srdce a ukázalo pravé kulturní hodnoty. Pravdou je, že západnímu člověku, žijícím v konzumním materialistickém světě chybí kus duchovna (můžete se dočíst v knize Milana Rýzla a Libora Kysučana: Tajemství věštíren a posmrtného života). Je to jeden z obrazů pronikajího do lidské duše. Film se nám snaží ukázat jednu z mnoha cest, jak naplnit nenaplněnou prázdnotu, aby mohl být každý z nás být spokojen a mít čisto v duše, ale to nemá nikdo.

Opravdu úchvatná hudba, a ačkoliv jsem některé skladby neznal, nechával jsem se krásnou hudbou ukolébat. Vážně, nezapomenutelný zážitek.

Na svou dobu to byl docela působivý film ve snaze studentů, jak poznat, a co prožívá člověk v klinické smrti. Ani to nechci vědět, ještě jsem se do tohoto stadia nikdy nedostal.

Po Batmanovi další comicksový hrdina, který mne málo uchvátil, další postavička pro děti s nadpřirozenými schopnostmi, film s velkou škálou efektů, ale skutečný příběh - skutek utek bez žádné pointy.

Bondovky se Seanem Connerym mi nikdy nesedlo, snad proto, že žiju o čtyřicet let vzdálené době, nejlepší obsazení J. Bonda pro mne ztvárnil P. Brosnan.

Film svým způsobem připomíná tomán Waltera Tevise: Zpěv drozda o degenerující společnosti, ve které každý jedinec má vytyčený určený věk, kdy má umřít. Je to stejná generace utopických filmů příběhů odehrávající se v uzavřené společnosti lidí, která stejně jako socialismus neumožňovala lidem dostat se za hranice vlasti - vězení nebo jak bychom to mohli nazvat?