Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Animovaný
  • Komedie
  • Drama
  • Krimi

Recenze (441)

plakát

Zorro: Tajemná tvář (1998) 

3,5*. Celé je to natočeno velmi pěkně (tzn. líbivě), schématický scénář a klasicky dojákovské hollywoodské berličkové scény tu naštěstí zachraňuje příjemné herecké obsazení a velmi povedené hudební motivy. Pokud se u toho nebude moc přemýšlet (třeba ta rychlost výuky nového Zorra je více než úsměvná), tak o zábavu se bát nelze, akce je tu dostatek, tempo výživné a komické scénky dost často stojí na hercích, díky čemuž fungují podle plánu. Prostě klasický klišodní hollywoodský biják, ozvláštněný exotickým prostředím a dobrými herci a hudbou, což mu umožňuje získat si sympatie.

plakát

Pach krve 4: Krvavý počátek (2011) 

Béčková jednohubka, která možná až trestuhodně nestaví na napětí, ale ke spokojenosti jí stačí "pouze" explicitní záběry, a to jak na souložící páry, což je pro tuto séri typické, tak na místní kreatury dosytosti si užívající přísun nového papání. Vánice za oknem tomu alespoň trochu propůjčuje atmosféru, ale jinak se jedná o ničím převratný slasher, u kterého ani nejnadějnější scény typu pitvy zaživa nejsou dostatečně intenzivní.

plakát

Thor: Ragnarok (2017) 

3,5*. Chemie mezi Thorem a Lokim funguje velmi dobře a hlavně Hiddleston dělá z filmu zábavu v pravém slova smyslu, protože ten si roli očividně užívá s gustem jemu vlastním. Zfilmováno, jako již dvojka, klasicky v odlehčeném tónu s pevně vyhrazeným prostorem pro zábavu a hlášky a přístupem "hlavně se nebrát moc vážně". Blanchettka je v roli záporáka k nakousnutí, čímž celé té již ohrané další zkáze světa přináší alespoň punc neobyčejnosti. Prostě zábava především a scény s Hulkem jakbysmet.

plakát

Skyfall (2012) 

3,5*. Klasická schématičnost a všechny ty mantinely, které dělají Bonda Bondem a které ale zároveň všechny tyto filmy tak svazují a odpírají divákovi jakýkoliv moment překvapení, je v tomto případě alespoň částečně vytržena z konceptu a druhá část tohoto bijáku od "útěku" připomíná spíše Bourneovské filmy než Bondovského fešáka v obleku, co má všechno a všechny na háku. Stále sice není možno plesat nad žádným opravdu překvapivým zvratem, ovšem ten špinavý Bond, obléhající se v opuštěné barabizně kdesi na konci světa, přinesl filmu alespoň zdařilou atmosférickou složku.

plakát

Blázni ze stadiónu (1972) 

3,5*. Dost ujetá a ztřeštěná komedie, které začíná navíc trochu škodit i zub času, přesto však neodolatelně sympatická a velice hravá a nápaditá v jednotlivých momentech. Některé bláznivé gagy již právem zkultovněly, protože této hrstce Bažantů a jejich filmovému štábu nebylo nic svaté a nebáli se udělat si legraci jak ze sebe, tak ze všeho, co jim přišlo pod ruku. Jako sympatická letní oddychovka ideální, ovšem za inteligentnějším humorem se musí jinam. A to hodně daleko.

plakát

Vzhůru do oblak (2009) 

Animák, který svým způsobem hodně cílí na dospělé publikum. Nebo alespoň se tak v první chvíli zdá. A rozhodně se mu to daří, protože poeticky zpracované první minuty ála život v kostce je opravdu velice působivý. A to je také největší síla tohoto filmu, síla jednotlivých scén, u které se ani nemusí nikterak tlačit na pilu, aby emoce dokázaly vytáhnout. Bohužel to ale taky spojuje dětsky přímočará příběhová linie, která právě se svými postavičkami cílí na nejmenší. Krásný soundtrack a od animáku rozhodně neobyčejný zážitek, přesto by to ale chtělo organičtější propojení té dětské a dospělácké složky a ne pouhé jejich střídání.

plakát

Kaktusový květ (1969) 

Příjemná konverzační komedie, u které skvělé herecké výkony podporuje i scénář. Tak trochu absurdní milostný mnohoúhelník, u kterého je sice předem jasné, které linky se jak spojí, přesto jsou peripetie hlavních postav v občas až absurdních situacích podány s nadhledem a s notnou dávkou humoru, aniž by přitom jakkoliv ubíraly na zobrazení některých typických povahových rysů podobných typů lidí. A ostatní příběhové figurky jsou taky vykresleny velice trefně.

plakát

Dvanáct rozhněvaných mužů (1957) 

Film stojící pouze a jenom na hereckých výkonech a scénáři. Nic víc k tomu nepořebuje, pouze jednu místnost, kam všechny ty nerváky posadit. Velmi sugestivní film, u kterého je sice jasné, jak to nejspíš mezi nimi dopadne, a přesto je však člověk ochoten poslouchat každé slovo, každý detail případu, který se sice ve filmu neobjeví ani v jednom záběru a přesto má člověk pocit, že vraždu přímo prožil. Geniálně vyskládaná kompozice, která pomalu a postupně skrze různé detaily vrhá na případ tak trochu jiné světlo. A navíc film neslouží pouze sám sobě (zdravím Tarantina), ale má výrazný společenský přesah a polemiku o vině a nevině a kompetenci člověka o tom vůbec rozhodnout.

plakát

Spider-Man: Homecoming (2017) 

Film tak urputně se snažící být cool a vtipný aby jeden pohledal. Cílení Marvelu na věkovou kategorii typu hlavního hrdiny není možno mít za zlé, ale zároveň by to mělo být natočeno tak, aby si u toho starší člověk nepřipadal trapně. Tyto eskapády nedorostlého puberťáka a jeho divného kámoše není možno brát vážně a člověk je schopen pochopit spíše pohnutky hlavního záporáka než toho spidercvoka, který si chce akorát pohonit ego.

plakát

Star Wars: Poslední z Jediů (2017) 

Scénáristicky nebývale nápadité a odvážné, vůbec se to nebojí dostat hrdiny až na samý pokraj jejich sil (a existence), což však ale ještě neznamená, že by se jednalo o špinavější či temnější dobrodružství. Naopak, na pozadí pokusů zachránit to, co zbylo z Odboje a samotného odkazů Jediů, se hláškuje a Žvejkalovi doprovod dělají kreatury jakoby vystřihlé z animovaného Madagaskaru. Divácky určitě vděčné, ale taky dost laciné. Nechybí osudovost, parádní scény a několik dějových otoček, které často naznačenou příběhovou cestičku zametají pod koberec.