KafuR

Pohodová letní verze o Honzovi, který není až tak hloupý, jak se zdá, jen má občas smůlu. Občas vtipná, často zábavná klasika Vanočních svátků, které ani příliš nevadí absence jakéhokoli napětí, protože tady se prostě hraje na komediání notu.

Přinejmenším body navíc za to, že se tato pohádka po vzoru klasických pohádek nebojí i postrašit. Rozhodně by neškodilo přivést toho neohroženého Mikeše trochu víc na pokraj sil, aby to nevypadalo, že má vše tak na háku. V kontextu s koncem, který nemá potřebu nějak ždímat emoce, se ale jedná o film, který se dá pouštět (s určitými přestávkami) opakovaně.

Pobavil výkon Cate Blanchett, ta ženská opravdu umí být mrcha, když chce. Absence jakéhokoli momentu překvapení a vykalkulovaná kýčovitá kravinka bez přidané hodnoty s plochými, černobílými postavami a otřepaným námětem, na který je nabaleno vše, co už prokazatelně fungovalo jinde. Prostě romantika pro široké masy.

Chválit by se dalo za neotřelé zpracování, absurdní až bizarní - prostě nezapomenutelné - vyznění (pedofilní Karkulka?!) některých vyprávění, či dokonce povedené atmosférické scény u Dvanácti Měsíčků. Ale.. Je to sice vyloženě dětská pohádka, přesto by však dospělejší publikum asi ocenilo, kdyby ty bratry ty jejich ženušky i něco stály, a ne jen z toho dělat pohodové tajtrlíkování po světě bez špetky napětí. A vlka s krysím rypákem budou milovníci tohoto zvířete rozdýchávat také asi dost dlouho.

1.řada Velmi temný a sugestivní seriál s často dost bizarními případy, a některé z nich jsou dokonalé hororové majstrštyky. Postava Lance dává seriálu i svou vlastní tvář, jen tempo je občas dost rozkolísané a některé případy jsou až na hraně uvěřitelnosti.

1. řada: Netypické a skvěle zahrané ústřední duo (hlavně Saga) a případ, který zpočátku nabírá výrazný společensko-politický přesah, aby se nakonec zjistilo, že vše je ještě úplně jinak. Seriál svým rozmáchlým stylem budí pocit, že výraznější střih a menší počet epizod by nebyl na škodu, a atmosféricky k nám sever přivanul už také povedenější kousky, přesto závěr silný a skvělý. 2. řada: Opět společensky vděčné téma a skvělé kriminální duo k tomu. Ke konci to ale už vypadalo, že scénáři dochází dech, tempo se ztrácelo, a to i přes neustálé nadstavby dalších a dalších pachatelů a závěrečnou překombinovanost. Poslední díl se sice nestravuje lehko, ale přesto nepůsobí dojmem konzistentně uzavřeného případu. Uvidí se, jestli to má nějaký smysl.

Nemusíte se v jejich hudbě nějak orientovat, ale ona se k vám stejně dostala, ať už jste chtěli nebo ne. Životopisné snímky frčí, a zvlášť, když se jedná o hudební ikonu, která je v podvědomí uhnízděna víceméně každého, je situace dost usnadněná. Stačí si z životopisu vzít to, co se hodí do krámu, něco poupravit a na pozadí hodit některé z jejich legendárních hitů. Vyhajpované hodnocení nepřekvapuje, takový film bude spíše přitahovat příznivce Queenů než jejich odpůrce a těm pak také nabídne energickou, pěveckou ódu na Jejich Výsost, podepřenou navíc skvělými hereckými výkony. Ale finále na Live Aid bombastické.

3,5*. Zajímavý, i když nedotažený námět, který občas s postavami zachází jako s hlupáky, a navíc s látkou do značné míry zpracovanou po americku (kdyby každou vraždu zachraňovali v poslední sekundě, určitě by jim za těch šest let nic neuteklo). Scénář se tu snaží překvapovat a tam zase sází na jistotu, ovšem nabízí se otázka, jestli se mu ta předvídatelnost přece jen podařila zhatit. S p(r)ominutím těchto nedostatků se člověku ale i tak dostává řemeselně zručného postupného rozřešování záhadného mystéria kolem hlavní postavy a systému, který byl neomylný, takže přepálená stopáž nedělá takové problémy, jak se může na první pohled zdát.

3,5*. Morální hledisko nechme tentokrát stranou, protože fandit buď darmožroutům, kteří umí jenom vykrádat baráky, anebo psychopatovi, se kterým válka udělala své, je dilema dobré tak maximálně na rozkolísání psychické rovnováhy, na druhou stranu se však alespoň člověk mohl nezávazně bavit bez jakékoli emocionální upjatosti k té či oné straně. Syrový, drsný thriller s několika nastavovanými konci, které z filmu činí ještě o něco méně příjemný zážitek, protože to dříve či později dospěje do bodu, kdy by byl už člověk rád, aby to skončilo.

U katastrofických bijáků se asi tak nějak podvědomě předpokládá, že budou přiměřeně tupé, ovšem nikdy by neměly být tak blbé, aby zároveň i přestaly bavit. Tento přírustek cílený pro asijské publikum má navíc ještě jeden problém, a to je absolutní nedostatek kolosálnosti. Film 2012 byl také blbý, ale byl dost kolosální na to, aby mu člověk spoustu věcí odpustil, zatímco v tomto případě se jedná o bezpohlavní, krve se štítící epizodku Jakuba Wágnera lovící místo přerostlé štiky vyhynulou parybu. A nejvtipnější scénka filmu je Stathamova narážka na Hledá se Nemo.