tragos

Nechápu, proč jsem s druhým Mendesovým filmem tak dlouho otálel. Nebylo to o tom, že bych si ho chtěl vychutnat, možná jsem měl spíš podvědomý strach, že po Americké kráse přijde tuctový propadák. Proklamovaný žánr tomu docela napovídal. Jenže žádný propadák a už vůbec ne tuctový se nekonal. Road to Perdition není klasická gangsterka podle vzoru Coppoly, De Palmy nebo Scorsese. Road to Perdition jde vlastní cestou, neholduje násilí a zaměřuje se výhradně na boj otce za život svého syna. Pravda, je tu pár nelogických motivů, občas je už dopředu zřejmé, co se stane, ale upřímně -- to platí i o spoustě jiných dobrých filmů. Na cestě do zatracení vás čeká poctivá filmařina a trochu jiná atmosféra, než na jakou jste v tomhle žánru zvyklí. Paul Newman ve své poslední velké filmové roli nezklamal, krásně je natočená scéna v dešti, kdy umírá jeho ochranka. Celé to ale stojí na Tomu Hanksovi, kterému sekunduje Tyler Hoechlin -- těžko říct, co z něj vyroste. Daniel Craig hraje svou roli fantasticky (z placu bych mu nafackoval) a Jude Law je správný slizoun. Jen mě rozesmálo jeho namaskování :) Výtečná kamera.

Jak pravil Zarathuštra, tak točil Kubrick. Hudební doprovod je pněm celého filmu, až z něj vyhání větve vizuálno a děj. Vše ostatní napsal Marigold.

Když se řekne "western", Divoká banda je vždycky poblíž.

Kdo tvrdí, že Once je smyšlený kýč, neví, co je život (no flame). V několika komentářích jsem si tu přečetl, že Hansard ani Irglová neumějí hrát. Já myslím, že hrát umí, a dokonce i zpívat ;-)

Byl jsem nadšen a pár nelogických činů na to němůže mít vliv.

Jednotce příliš rychleho nasazení jsem se vyhýbal dostatečně dlouho na to, abych zapomněl, v čem vlastně tkvěl její úspěch. Několik excelentních momentů, karikaturistická schématičnost postav i děje, která postupem času lehce omrzela. Bohužel. Nezapomenu na příjezd do města na koni s puškami a la Dark Angel, několik zábavných vražd a ... a to je tak asi všechno :-) Bavil jsem se, ale podruhé to vidět nemusím.

Mé dojmy z (prvního? :)) Abramsova Star Treku jsou hodně pozitivní, navzdory tomu, že jsem neviděl zajímavý nebo poutavý příběh. Často jsem se dokonce přistihl, že o dění na plátně smýšlím jako o dobré parodii -- možná proto, že ke Star Treku nemám žádný vyhraněný vztah. Nuže, co se mi líbilo? Prostě roztomilý a plynule ubíhající snímek s jednoduše stavěným dějem, staromileckou atmosférou a nevyhnutelnou záchranou světa, který mně jako celek asociuje slovo "bio", ono staré označení kina. Abrams to s působením na masy umí a nový Star Trek je zatím jeho nejlepší režijní počin. !!! Pozor, může následovat prozrazení děje !!! Líbil se mi i způsob, jakým otevřel dveře k dalším pokračováním, i když -- co si budeme namlouvat -- potenciál cestování v čase byl využit jen minimálně, což je neduh naprosté většiny filmů s tím pracujících. Ale abych se vrátil zpět na Vulk... ehm Zemi, tak tipuji, že ST v Top 200 nevydrží dlouho, protože prostě je příliš naivní a jednoduchý, bez hlubšího pohledu do nitra hrdinů, čímž nevybočuje z řady předchozích ST filmů. Akce se rychle okouká a ona nostalgie vyprchá, protože pravá nostalgie leží o nějakých 50 let hlouběji v minulosti. Je tu i humor, který je občas vtipný, ale často také úplně mimo mísu. A tak nakonec to jediné, čím mi nový Star Trek přijde opravdu zásadní, je ono otevření nové časové linie. 7/10

Ostrov je třetí Kim Ki-dukův film, který jsem viděl (Jaro, léto... a 3-iron) a zanechal ve mě zatím nejhlubší stopu. Určitě je to hlavně díky surovosti, se kterou se veškeré dění na plátně odehrává, nicméně ta v případě Ostrova slouží především jako pomůcka pro autorovy kouzelné a často absurdní životní metafory. Netvrdím, že je to pomůcka nutná, ale rozhodně účinná. 7/10

Největší problém Domu u jezera spatřuji v tom, že mezi hlavní dvojicí to prostě nejiskří. Když k tomu přidám mnohá žánrová klišé a docela zbytečně použitý časový paradox, nemůže se hodnocení vyšplhat výše než na 4/10. Originál jsem neviděl.

Od Transforměrů Michaela Baye jsem nečekal nic, krom jediného: efektních proměn robotů na auta a zpět promyšlených do nejmenších detailů, jak jsem si to pamatoval z dětství. Nedočkal jsem se, protože ona efektní proměna sestává z nezachytitelného chumlu pohybujících se plechů, šroubů a želez, co mění nejen tvar, ale i barvu a velikost. V mých očích neuvěřitelně odfláknutá věc. Naopak překvapil docela milý humor a Shia LaBeouf. O kvalitách Megan Fox se netřeba rozepisovat :-)