KT_2011

Vhodné jako nostalgická vzpomínka, filmově však neskutečná surovost. Koncepční chaos plastového kyblíku, kulometné palby a princezen a králů. Scénář plný mrtvých scén a přeskočených zvratů. Režie? Každý student si v ní najde přehršel příkladů, jak to vypadá, když někdo odflákne svoji práci. Téměř až televizně chudá výprava. Alespoň, že Vondráčková a Neckář působí hezky mladistvě svěže. Za každého z nich jednu hvězdičku.

"Proč se učit filmovat, když jsem režisér?" Smutný počin, ze kterého čiší pohrdání filmovým řemeslem. Toporné herectví nejen dětských, ale i dospělých představitelů, jako kdyby postrádalo jakoukoliv hereckou průpravu. Ale i z neherců lze vykřesat použitelný výkon (viz např. Koblic v Práčeti), pokud je režisér zvládne. Každý začínající filmař se musí, bohužel, smát už při prvním záběru na Rychlonožku, který je v takové podobě technicky nezahratelný (stůj a reaguj na něco v dálce). Následuje klasický střih přes osu (klubovna, Jarka k Mirkovi, asi 11:40 min) a tak to jde dál. Chvílemi se zdá, že se filmaři buďto bojí stříhat, protože střihovou skladbu očividně nezvládají nebo nemají natočený dostatek materiálu, se kterým se dá následně pracovat. Výsledek působí dojmem amatérského "režiséra", který má místo malé kamerky a party kamarádů filmový štáb. Ostuda. Jediný bod za snahu vytvořit svět Foglarových Stínadel.

Výborné herecké obsazení je to jediné, co lze na tomto dílku hodnotit pozitivně. Naprosto nekoukatelné.

V porovnání s předchozím dílem méně přesvětlená a nudná kamera, méně hezkých písniček, méně archivních klipů, stále naprosto neschopná režie, chybějící bonus lokace starého Semaforu a neskutečně plytký "děj" propojující hudební vystoupení. Součástí je "klip" k písni "Podivná hodina v Los Angeles", který je dobré srovnat s technicky daleko omezenějšími archivními černobílými klipy z předchozího dílu. Bolestně na něm vynikne absence kreativity, důvtipu i řemesla. Věčná škoda.

Krásné písničky prokládané slušnými výstupy ve formátu, který je vhodný pro televizní pořad, ale ne pro film. Výsledný dojem výrazně kazí neuvěřitelně špatná režie a unavená, přesvětlená kamera. Za povšimnutí stojí možnost nahlédnout do prostor dnes již neexistujícího Semaforu v pasáži u Františkánské zahrady.

Překvapivě otřesný záznam baletu. Chaotický střih mezi zcela nevhodně umístěnými kamerami, které, výlučně v celcích a velkých celcích, pokrývají jeviště z různých podivných úhlů, takže zcela ničí výsledný dojem představení, které je, světe div se, koncipováno směrem do hlediště.

Protože mám na "Poly na cestách" krásné vzpomínky, uvedu tento chybný zápis na pravou míru (když se k tomu administrátoři i přes mé upozornění ještě nedostali): Poly (1961), v originále "Les Adventures de Poly" je ČB 13-dílný seriál, který režírovala přímo Cécile Aubry a IMHO v našich televizích nikdy neběžel. Seriál, který známe pod názvem "Poly na cestách" se v originále jmenuje "Poly en Espagne", je z roku 1972 a režíroval ho J. Pinoteau. Měl 13 dílů, přibližně po 26 minutách. (viz obrázky, pokud budou nahozeny) Dodatek: ten barevný obrázek v galerii pochopitelně není z tohoto ČB seriálu, ale právě z Poly na cestách (1972).