pytlik...

Zpívání ve filmech nesnáším, muzikály jsou pro mě zbytečný žánr, takže mě nijak nebere ani tohle dílo. Až do vyvrcholení té pěvecké soutěže to ale celkem šlo, avšak poté, co soubor slavně fakticky i morálně vyhrál nad hluchými dětmi a mladými kriminálnicemi, se to zvrhlo v absolutní mišmaš. Připadá mi, jako by ten seriál měl původně skončit po tom vítězství, ale pak si režisér řekl, že mu ještě v kameře zbyl nějaký film, takže ještě pár dílů naplácá. Scénář těchto dalších dílů patrně vznikl z brainstormingu momentálně zaostalých, jinak si to vysvětlit nedokážu. Z postav se tak staly karikatury, v lepším případě s chováním směšným, v horším nepochopitelným. Jedinou sympaťačkou zůstává Sue, jedině kvůli ní se možná mrknu na další díly. Momentálně je v seriálu možné všechno, i kdyby tam přistáli Marťani, celkem by to zapadalo do děje.

Mnohé příběhy skvělé, mnohé poněkud nudné a předvídatelné. Moji hrdinové jsou beruška (berušák?) a pak hlemýžď. Nekonečné záběry na jeho kývající se oči a přemýšlející hlavičku jsou zřejmým remakem westernu V pravé poledne.

Tenhle příběh dojal i mé mnohými filmy ošlehané a okoralé srdce. Mladá dívka, která navíc vypadá hodně k světu, zastaví svou absolutní neagresivitou a maximální dávkou empatie valící se hordy brouků a nepřátelské techniky... Jen ta Pustina má kapku krkolomnou funkci. Zezačátku to vypadá, že je hlavním zlem, pak ale hrdinka objeví, že je naopak požehnáním, protože čistí půdu a vodu. Z čehož vyplývá, že lidé žijí na znečištěné půdě a pijou špatnou vodu (=neb je Pustina ještě nepohltila a tedy nevyčistila), ale přesto se to na jejich zdraví nijak neprojevuje... Naopak Pustina vyrábí z té znečištěné země, která sama o sobě lidem neškodí, jedovaté póry, které naopak lidem škodí. Takže vlastně nic dobrého nedělá.

Úžasné. "To je koza, ta kráva." "Ano koni".

Pro mě spolu s Třídní knihou nejslabší cimrmanovská hra. Když to srovnám s předchozí Afrikou, je to jak (české) nebe a (dejme tomu skotské) dudy. V semináři se autoři snaží ze všech sil poučovat Čechy o jejich historii, takže je plný dat, a na vtipy už nějak nevyzbyl čas. A u hry se člověk taky rozhodně nezlobí, když je odpískán konec

Nejdřív jsem měl obavu, že se jedná o remake Přeletu, ale pak se film vyvrbil v trochu jiný příběh. Bohužel, jak film pokračoval, čím dál častěji se také objevovala klasická americká klišé provázená příslušnou hudbou, což nakonec vyvrcholilo v čítankový přerod hlavní hrdinky, která si uvědomila, že hodnoty většinové společnosti jsou ty správné a vrátila se v jejich teplou náruč. Takže srdíčko běžného diváka může zaplesat, jupí! Mimochodem, Angelině ty vlasy vůbec nesekly.

Texty ve Werichově Fimfáru bych rozhodně neoznačil jako pohádky. Naopak jistým způsobem to jsou spíš horory, na mě z nich čiší chlad, odcizenost mezi lidmi, zlo. Chybí láska, dobro, hřejivost. I ty povídky, které "skončí dobře" tak úplně dobře nekončí, vždy je tam nějaké ale. Z těchto důvodů se mi nijak zvlášť nelíbí ani Tři veteráni, neb o nich platí vše, co jsem napsal výše. V muším království jsou všichni zlí a vyčůraní, tři veteráni se k sobě taky nechovají nijak zvlášť pěkně a dobrý konec v jejich případě znamená, že se budou protloukat světem chudí s flašinetem. Ale zahrané je to pěkně.

Tahle komedie mě nikdy nezaujala... Třeskuté vtipné situace založené na pádech, nehodách a kořeněné loztomilým dětským žvatláním, to tak nějak nemusím.

Hovno, tvářící se jako párek. Vydržel jsem jen prvních dvacet minut, možná jsem udělal chybu, když tu čtu, že prý je to nacpané erotickými scénami. Ale nedalo se to, ti vymydlení současní rozjuchaní týnejdžři, zasazení do minulého století, mi lezli děsně na nervy. Stropnický si fakt nemusel tolik bělit zuby, když hraje divokého zbojníka.

Tenhle seriál jsem viděl dvakrát, jednou v dětství, kdy na mně zanechal hluboký dojem, pak v dospělosti, kdy na mně taktéž zanechal hluboký dojem, bohužel negativní kvůli otřesnému dabingu, u kterého Řitka studio v plném rozsahu prokázalo, že nomen omen. Mezi dětstvím a dospělostí jsem navíc několikrát četl dvě knížky od Janusze Przymanowského, které podle tohoto seriálu vznikly, takže si dovolím říci, že jsem velký odborník k tomuto tématu. V podstatě je to seriál o tom, jak se díky tanku s polskou osádkou podařilo Rudé armádě vyhrát druhou světovou válku, bez nich by se jim to určitě nepovedlo. Ano, zpočátku byl velitelem tanku Rus, který vše podstatné Poláky (a jednoho Gruzínce - patrně pocta Stalinovi) naučil, ale toho se pak autor zbavil tím, že ho nechal umřít, a nahradil ho nejmladším, nejhezčím (no...) členem posádky, Jendou Kosem. Pak se poměr Poláků v osádce ku ostatním národnostem ustálil na přijatelných 3:1. Autor se taky elegantně vyhnul traumatizujícím okamžikům osvobozování Polska - např., aby nemusel zdůvodňovat, proč sovětská armáda takovou dobu přešlapovala před Varšavou (protože čekala, až Němci utopí varšavské povstání v krvi), nechal celou polskogruzínskou část osádky tanku v rozhodující chvíli zranit a ti pak přečkali osvobozování Varšavy v nemocnici.