Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (858)

plakát

Král Artuš (2004) 

Takový klasický jednohubkový komerční historák. Ničím nepřevyšuje průměr a za týden už nebudu vědět co se tam dělo, zmíním snad jen otravně vykuleného Owena, plochou-ale-sexy Knightley, Zimmerovu skvělou hudbu a scénu na ledu. Dávám plus za logické detaily, které se jinak příliš neřeší (např. na ledě nachystané zbraně a šípy u nohou). Silné mínus za naprosto předvídatelný scénář. Prakticky mi bylo jasné co jak dopadne a nebyl jsem sám. Takže nenudil jsem se, ale nějak extra zážitek to nebyl. Lepší tři. (koukáno na director's cut)

plakát

Kick-Ass 2 (2013) 

I just got my ass kicked! Tak jako mě kdysi dostala jednička, tak mě dostává i pokračování. Trochu koukám na zdejší kritiku a částečně je i chápu, hodně lidí chtělo další komediální Vaughnovu šílenost. Dvojka se ale v žánru lehce posunula a Wadlow ubral na humoru, ale zato přidal na stylovosti, akci, brutalitě, absurdnosti a osobnímu prožitku a dilematům postav. Není to už tak čistě provokativní a vtipné, ale zasmějete se dost. Na druhou stranu dvojka narozdíl od jedničky plně splňuje podstatu svého českého názvu. Neboť je to až na pár zbytečných a otravných chvil (high school queen) brutální nářez a o to tady sakra jde. Navíc sexy dospívající Chloë Grace Moretz a přímo neuvěřitelná Lindy Booth jako Night-Bitch, věřím, že nemálu jinochům u tohohle filmu zdivočí klín. A strašně chválím Jima Carreyho. Na to jak málo prostoru dostal si svou postavu dokázal tak výrazně a jednoznačně definovat, že pro mě zůstává nejlepší postavou celého filmu. No, dost bylo řečeno, teď zvedněte asses a padejte do kina se bavit!!!

plakát

Elysium (2013) 

Z kina odcházím naprosto spokojen, drahé předpremiéry vůbec nelituju. Blomkamp mě nezklamal a přinesl District 9 na steroidech, který jsem přesně čekal. Akční, řemeslně perfektní, vizuálně nádherný, detaily ohromující. Všechno tohle jsem očekával a všechno tohle jsem dostal. Nechápu některé lidi tady jak kritizují přímočarost. To chcete mít všechno komplikované jako např. Stay nebo co? Někdy trocha přímočarosti vůbec nevadí. Nevím proč by hrdina nemohl mít před sebou jasný cíl a za tím jít. Film umí být strhující i bez zbytečných kliček a a zamotaného scénáře, který by pochopil tak leda Kasparov. Tady je příklad. A navíc tu máme geniálně psychopatického Sharlta Copley (chci umět anglicky s tímhle přízvukem!!) a kulervoucí droidy, kteří vypadají tak přirozeně a reálně, až nevěříte, že to je jen CGI. Za jediné zápory bych vyjmenoval snad nepříliš výrazný soundtrack bez hlavního motivu (= těžko jej budu poslouchat jen tak doma) a občas nepřehledné akční scény s trochu necitlivě použitou DoggiCam (= na 10m plátně nepřehledné, ale věřím, že doma na monitoru to bude úplně vklidu). Takže klasicky to shrnu závěrem....oku lahodící syrové sci-fi u kterého jsem se ani chvíli nenudil a 100% splnil mé očekávání.

plakát

Jízlivě tvůj (2013) (seriál) 

První díl jsem bojoval s otřesným přehráváním, ale od druhého jsem tomu přišel na chuť a divadelní styl mi začal i vyhovovat. U třetího už jsem tomu propadl. Ústřední dvojice pořád do všech a hlavně do sebe navzájem perfektně ryje a tenhle nekomplikovaný přímý humor je přesně to, co vody sitcomů v současné době potřebovaly. Akorát škoda toho umělého smíchu publika. Každopádně za mě plný počet a doufám, že uvidím ještě nějaké další série. Holt nikdy by mě nenapadlo, že koukat na dva homosexuální důchodce může být taková prdel!

plakát

Nevědomí (2013) 

Příjemná oddechovka plná příjemných nápadů, obstojně zahraná, ale neuspokojivě ukončená. Nebýt divného konce, kdy se Sally prakticky bez odporu nechá zničit/zabít, by to bylo na daleko lepší hodnocení.

plakát

Velký Gatsby (2013) 

Tady jsem dlouho váhal jak film zhodnotit. Nejdřív mě naprosto odradila první část svým prvoplánovým pozlátkem a okázalým Moulin-Rouge stylem. Pak mě ale dostal DiCaprio a Edgerton svým herectvím a konec vyvrcholením. Nakonec to vidím na čtyři hvězdičky. Tohle byla jediná adaptace Gatsbyho, kterou jsem viděl, knihu jsem nečetl, takže to budu hodnotit jako Gatsbyho celkově. Příběh je skvělý, herci jsou skvěle vybraní, DiCaprio mě tady svým výkonem naprosto dostal a Edgerton jakbysmet. Nejvíc mě asi překvapil Maguire, toho herce vyloženě nesnáším, ale tenhle film mě asi po hodině přesvědčil, že i on za něco stojí. Jenže Luhrmann se příliš soustředil na to, udělat z filmu co největší vizuálně-stylový fetiš a bohužel to přehnal. Ačkoliv z toho udělal omalovánku, ze které oči přecházejí tak nebyl schopný pořádně vytvořit atmosféru a důstojně příběh převyprávět. Takže většinu filmu se člověk kochá, ale emoce vyvolají maximálně tak 3-4 scény. Což je podle mě u něčeho takového velká chyba. Navíc do filmu použil naprosto neadekvátní hudbu, kterou občas sice trochu předělal aby působila dobově, ale co si člověk má myslet, když tam najednou začne hrát Jay-Z, Beyonce, Will-I-Am a další. snad jediná Lana Del Ray tam opravdu seděla a ústřední melodie jí pasovala. Ještě jednu chybu bych viděl v postavách. Když se film jmenuje Gatsby, je o Gatsbym a vše se točí kolem něj, nemělo by se stávat, že při setkání s druhou postavou (Joel Edgerton) Gatsby prostě zapadne do pozadí. Kdykoliv se ti dva na plátně objevili spolu, tak na sebe Edgerton levou zadní strhnul veškerou pozornost a zaslouženě. Vypadá to, že jsem film naprosto zkritizoval a podle předchozích řádků jsem se cítil po většinu sledování. Nakonec mě finále ale pohltilo a odráží se na hodnocení. Toť z mé strany. P.S.: Ty klobouky přilepené při jízdě autem na hlavě si mohli odpustit!

plakát

Hranice života (2005) 

Takhle si s mým mozkem už hodně dlouho nikdo a nic nepohrálo. Dávám plný počet. McGregor dobrý výkon, ale co tady předvádí Gosling je neskutečné. Potkat ho takového někde tak radši přejdu na druhý chodník. Konec se někomu možná může zdát triviální ale já byl nadšen a nejraději bych si to hned pustil znovu. A jsem si jistý, že podruhé bych si to užil ještě víc když bych chápal o čem to je už v průběhu filmu. Navíc ten vizuál a různé přechody...řádné psycho.

plakát

Nic nás nerozdělí (2012) 

Jsem jedinný kdo se při sledování cítil jak u hry Dead Island? To prostředí....ach... No, ale k filmu! Bylo to samozřejmě naprosto skvěle zahrané, McGregor, děcka (hlavně ty děcka jak již zmínil kolega) i Watts, která ukázala pěkná prsa, perfektní výkony, jenže kromě pár rodinných setkání mě to emocionálně moc nezasáhlo a např. takové hledání v nemocnici (najednou jsou všichni v jedné stejné) mi přišlo až moc vykalkulované. Kdoví jak to hlavní rodina zažila v reálu, určitě to není dokonalý přepis, všechno se musí upravit, ale tady to režisér trochu přeháněl aby to působilo co nejdramatičtěji. Taky jsem se musel smát prvním cca 10ti minutám filmu, kde režisér neustále dramatickými a zádumčivými záběry na moře a vodu připomínal co se může stát / stane. Taková snaha o napětí už na začátku filmu (před štědrým dnem a během něj), když vám ještě první titulky řeknou, že tsunami udeřila až 26. prosince, je vcelku úsměvná až trapná. Co ovšem musím pochválit je kromě již zmíněných hereckých výkonů i maskéřina a hlavně scéna s úderem vlny, záplavová pasáž byla vážně parádní a musel jsem si ji pustit několikrát. Akorát ta Maria byla trošku na facku když si tváří v tvář 4metrové vlně dřepne ke skleněné stěně a zavře oči. Ale co já můžu soudit, kdoví jak bych reagoval na její místě já...

plakát

Pro strach naděláno (2012) (seriál) 

Vemte si styl, gagy a absurdity Žhavých Výstřelů a Bláznivých Střel, dejte to anglánům a nahustěte to na maximum. Výborně...máte Touch of Cloth. Prakticky tady neexistuje pauza mezi gagy, vtípky, parodiemi na krimi a seriál se snaží humor narvat do každé sekundy a každého dialogu. Což funguje zhruba první díl, ve druhém už to člověka vcelku unaví a přílišné tlačení na pilu občas působí trapně. Ale bavil jsem se celkem dobře a hlavně hrátky s angličtinou se mi hodně líbily. Nebýt té přílišné snahy o humor za každou cenu dal bych plný počet. Takhle za 4.