Cascabel

Aktualizovaná a polonizovaná verze kultovní divadelní hry na hony vzdálená pohádkovému zlíbeznění tandemem Macourek-Brabec. Narozdíl od české adaptace čiší z polského filmu osvěžující síla Jarryho dílka, které umožňuje ulevit si nad poměry proslulým "Hovnajs!" Přirovnal bych tento film k Menzelově a Havlově Žebrácké opeře, která také tepe poměry (tou dobou již "nedávno minulé") a rovněž je filmem, který si musel vystačit (a že vystačil!) s divadelními rekvizitami. Oba filmy jsou tady nepochopitelně podhodnocené.

Day-Lewisův (nad)životní výkon se postaral o to, abych mohl mávnout rukou nad řadou hluchých a zbytečně patetických míst, které scénář má. Jsem vděčný za možnost strávit 150 minut v přítomnosti živého Abrahama Lincolna, velikého a lidského zároveň. Spielberg a Day-Lewis riskovali nepřirozenost Lincolnovy chůze, hlasu a vystupování, aby jej stvořili přesně tak zvláštního, jaký podle dobových svědectví byl. Přestože mám to, o čem film vypráví, nastudované, ani minutu jsem se nenudil a nikdy neměl pocit, že bych byl poučován. Tvůrci si vybrali krátký úsek dějin bohatý na události, takže jejich dramatická rekonstrukce s několika symbolickými odbočkami do Lincolnova soukromí stačila k udržení pozornosti. Navíc dostaly tyto události dostatečný prostor, aby se v nich divák dobře orientoval. Zdejší nízké hodnocení (66%) je patrně důsledkem momentálního českého odporu k politikům a cynického úsměšku nad tím, že se poslanec nechal zkorumpovat funkcí poštmistra...

Krvavý thriller o obětavém pasákovi na stopě sériového sadistického vraha. Tři hvězdičky jako základ a čtvrtá za nečekaný závěr a absolutní herecké nasazení. V tom Korejci strčí zbytek světa do kapsy.

Film drží nad vodou jedině Elie Wallach a některé parodické prvky (např. závěrečný souboj paroduje Pro pár dolarů navíc). Příliš motivů vykradených z italowesternů najednou, moc nelogičností ve scénáři a moc dlouhá stopáž.

Působivě natočený a výborně (zejména Michelem Blancem) zahraný drsný politický thriller o ministrovi, který se - ani nevím jak - naučil mít na to žaludek a ztratit koule. Za to "ani nevím jak" dávám o 1 hvězdičku míň.

Možná trochu nadhodnocuji, ale je to za to, jak příběh s odkrýváním motivu hlavního hrdiny rozhodnutí zemřít postupně houstne a v závěru se pohádka prolne s krutým životem. Jinak je to v prvních desítkách minut na můj vkus moc široce žánrově rozkročené a kaleidoskopicky roztříštěné (zobrazování různých způsobů sebevražd, synova americká budoucnost). Co fungovalo v Persepoli v kontextu vypovědi náctileté, mě tady iritovalo. Sice to vypráví cynický anděl smrti, ale to se stejně dozvíme až na závěr. Další mínus vidím v Mathieu Amalricovi, který má celý film jeden výraz, ale vyváží to skvělá a krásná Golšifte Farahání. Výstižný komentář: Sandiego.

Na divadle nejspíš k popukání, ale ve filmu krutě při zemi. A Funés je občas tím nejhorším z nemastného neslaného ansámblu. Za zmínku stojí spíš Guy Tréjan, Philippe Nicaud a do jisté doby též Christian Marin.

Prvních 75 min drsné válečné psychodrama na 5 hvězd, které pak začaly odpadat kvůli nesmyslné snaze dělat z filmu zároveň protiválečné poselství i vojenskou agitku. Velmi silné 3, skoro 4 hvězdy.

Morousové by neměli točit crazy komedie, jinak to bude k pláči. Abych se smál, potřeboval bych před promítáním zbodnout nějaký dortíček od Pauletty.

Buranská "komedie" (vtipná asi tak prvních 10 minut), jejíž první polovina se dá sledovat s vypnutým mozkem a při druhé se šprajcuje i ten. Pro dobro Španělů věřím, že označení za kultovní film je pouze reklamní trik.