pipapa

Velmi naivní ale milé detektivní příběhy z produkce BBC, kde vše a vždy hraje do ruky Hetty W. a kde často její logické uvažování je až nereálně geniální. Např.policie vůbec neprohledá okolí místa činu, aby pak důležité indicie našla právě Hetty W. Rutinní a výborná Patricia Routledge a sladký Dominic Monaghan dodávají seriálu určitě na přitažlivosti. Příběhy některých epizod jsou tak nějak prapodivně slátané a ještě prapodivněji zakončené/"vyřešené". Celý seriál, jako jeden z mála, se obejde bez vulgární mluvy, krve a většího násilí, aniž by ztratil na zábavnosti.

Poněkud horkou jehlou spíchnutá komedie dle moderní šablony včetně z amerického kina implantované hudby. Těžkou roli částečně soběstačného dementa zvládla Balasko jakžtakž, často ale pro diváka na hranici snesitelnosti. Pár zajímavých komických a dojemných scén - jako celek ale jen slabší průměr.

Rychlokvaška, do které se pochopitelně dalo vměstnat jen málo z knižní předlohy. Vznikla tak horkou jehlou spíchnutá slátanina, která nemá hlavu ani patu. Proč někdo zpracovává klasické knižní předlohy tak bezostyšně povrchním způsobem je a není záhadou - komerce pro velmi jednoduché obecenstvo...A pohyblivá kamera zde často krouží kolem hlav účinkujících takovým stylem, že by divák přišel o oči...Už nikdy více, díky!

Škoda že poslední dvě epizody svojí monotónností a urychlený konec a la červená knihovna stáhnou tento - jinak povedený - BBC TV-seriál téměř ke dnu.

Téma ztracené/odebrané identity a její opětné hledání a dokazování není zrovna moje parketa. Úmorná, unylá, upovídaná TV-adaptace literární předlohy z roku 1859 od Wilkie Collinse. Zamotaný otravný děj ze stejné doby jako předloha se nakonec rozuzlí formou, jak jinak, a la červená knihovna.

Film inspirovaný polodokumentárním románem Enza Siciliano "Život Pasoliniho". Kniha i film přibližují/ odkrývají snad nejotřesnější a nejtragičtější politickou vraždu v moderní historii, která byla nejen dokonale vymyšlená/připravená/ provedená, ale rovněž dokonale zametená pod stůl = záměrně nedovyšetřená, neb jisté vlivné/vládnoucí osoby a skupiny si to nepřály a vyšetřování všemožně korumpovaly a mařily. Sama policie svým laxním přístupem zničila spoustu důležitých stop a indicií... Šlo o to, navždy umlčet bez jakýchkoli nebo jen s minimálními následky/skandály jednu z největších a, pro určité politické a kriminální kruhy, nejobávanějších osobností v historii. Bestiální vražda, na které se podílela podle svědků a nalezených dokumentů nejen italská mafie spolu s vysokou oficiální italskou politikou, ale i americká CIA...Zájem na likvidaci nekompromisního a nebojácného kritika konzumu byl ze strany tzv. "demokratů" obrovský.

Typické stupidní a silně cenzurované kino 21.století pro nenáročné diváky všech(?) věkových kategorií. Opravdu nepovedená parodie na romanticko-dobrodružné filmy s Žánem Maré. Nad nenápadným/nenásilným/skrytým humorem je potřeba trochu přemýšlet = jinak vám tahle slátanina, kromě hezkých barevných obrazů, neřekne vůbec nic.

Celkem příjemná krátká pohádková TV-inscenace. Celé to táhnou výborným herectvím Hálek, Kostelka a Kubec. Stivínová dokonale ruší pohádkovou atmosféru svojí příliš civilní róbou a vůbec svým vzhledem a la "barová zpěvačka".

Chvíli jsem si zvykala na tuto zfilmovanou legendu a adaptaci literární předlohy a posléze jsem musela uznat vysokou kvalitu filmu a profesionalitu a vytříbený vkus režiséra Ráži. Na malém prostoru a bez početného komparzu, zato ale s výborně vybranými herci, skvělou výpravou a krásnými (českými)exteriéry podal režisér Ráža věrohodný a unikátní obraz raného středověku u nás... Michal Dlouhý je úžasný jako potulný německý minstrel, Boris Rösner má/měl vše potřebné pro role drsných a tvrdých chlapů, čiší z něj divoká mužnost a je velmi přitažlivý...Velmi příjemné vidět zřídka "používanou" slovenskou Evu Krížikovú...Ale všichni zúčastnění aktéři jsou na jedničku... Po r.1989 natočit takovýhle skvost, klobouk dolů! Stará poctivá filmařina se holt nedá zapřít...Bonbónek pro filmové fajnšmekry!

Několik dvojic leze neustále sem a tam, filozofují, rozebírají svoje (po)city a nevědí, jestli jsou jaloví nebo březí. S komedií tohle nemá nic společného, ale s óbr nudou ano. Typický příklad neodvážných filmů 50. a 60.let.