Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Animovaný
  • Drama
  • Rodinný
  • Krimi

Recenze (1 070)

plakát

Opičí král - Pohroma v klášteře (1986) (epizoda) 

V této epizodě Tripitaka se Sunem navštívili klášter s hamižným opatem, který se pro získání vzácného roucha neštítil ani vraždy. Nakonec se touha po rouchu Zlatému jezírku stala osudným a během požáru, jenž nechal sám založit zahynul, čehož využil démon Černý medvěd a roucho čmajznul. Sun tedy měl kromě záchrany Tripitaky před upálením ještě další práci, získat zpět ukradené roucho. Tentokrát se mu ale zrovna moc nedařilo, i když zkoušel různé lsti, třeba převzít podobu mrtvého opata. Nakonec musela zasáhnout bohyně milosti a démona zkrotit. Celkem zajímavá i vtipná epizoda se svižným dějem, i když na to, že jde o jeden z nejkratších dílů mi ta závěrečná scéna se zkrocením Černého medvěda přišla trochu zdlouhavá a možná i zbytečně komplikovaná. Bohyně přece mohla démona zkrotit i bez té lsti se vzácnými kuličkami a zabitím hadího démona, schopnosti na to jistě měla. Každopádně i tak je to opět jasných 5 * a 95%.

plakát

Extra Zigda (1996) (seriál) 

Zřejmě nejméně vydařený a pravděpodobně i poslední francouzský sitcom natočený pod záštitou společností AB Productions. Azoulay ho nejspíš sepsal ve slabší chvilce a nijak velké ambice do něj určitě nevkládal, ostatně pouhých 15 dílů je toho důkazem. Nápad o chůvě z budoucnosti, co umí čarovat se pro tento typ seriálu absolutně nehodí a navíc sotva o rok dřív byl natočen podobně laděný sitcom z rodinného prostředí, akorát bez toho fantasy námětu. Ve výsledku jsou k povšimnutí pouze herci známější z předchozích sitcomů, jako např. Morgan Vasner coby Gédeon z Muže v domácnosti nebo Gérard Vivès proslavený rolí recepčního Gérarda v Dívkách od vedle. Absence Zigdy na českých TV mi nechybí, spíš z úcty ke scénáristovi dávám slabé 2 * a 30%.

plakát

Tajuplný ostrov (1973) (seriál) 

Tento seriál je pro mě novinka, nikdy dřív jsem ho neviděl, takže nostalgii do hodnocení započítat nemohu. Už jsem viděl více dobrodružných seriálů o ztroskotancích, ale tento je extrémně nudný a nezajímavý. První díl je poněkud zmateční, prolínají se v něm scény z letu balónem se vzpomínkovými. Další tři díly se téměř nic neděje, mimo toho, že pár chlapů stále dokola obchází ostrov, co chvíli se některý z nich ztratí a ostatní ho hledají. Trochu akce a napětí se naskytne až v posledních dvou dílech, ovšem zde se zase vše vyřeší nějak moc narychlo. Když to porovnám třeba s Korálovým ostrovem, tak ten je minimálně o třídu lepší. Zvláštní je, že se v seriálu po celou dobu neobjeví jediná žena, což mi po pravdě taky trochu vadí. Dávám slabé 2 * a 35%.

plakát

Sanitka 2 (2013) (seriál) 

Tohle pokračování Sanitky je vrcholem trapnosti a nevkusu. Doslova v každém dílu minimálně dvě téměř erotické scény, většinou na kuchyňském stole či jiném nábytku, doktoři si v pracovní době odskakují za milenkama, operátorky se též kurví s celým mužským osazenstvem záchranky (s výjimkou dosluhujícího Zedníčka a garážmistra Lábuse), nejznámější česká hvízdačka na prsty tu má roli milionářky, co nejprve odloudila manžela jiné, aby následně mohla i jemu zahýbat a přitom si hrát na světici platící předražené operace (režisér si zřejmě našel zálibu v jejich o několik desetiletí starých doktorských rolích). Zatímco v původní Sanitce se vztahy řešily kulantně a s citem, pouze hlavní hrdina se dlouho zmítal mezi dvěma ženami, v nové Sanitce chrápe každý s každým a když se náhodou neřeší zásun, tak jsou na pořadu dne prachy. Jedinou sympatickou ženskou postavu nechají v půlce seriálu nesmyslně zemřít, aby mohl Juřička následně provádět vlastní pátrání s multikulturním obohacováním. Dávám slabou 1 * a to jen proto, že to ve výsledku nebylo až tak nekoukatelné a zmršené kecama o privatizaci jako Nemocnice po dvaceti letech. 15%

plakát

Přítelkyně z domu smutku (1992) (seriál) 

Jak už tu kdosi napsal přede mnou, je docela sranda vidět herce, kteří se jen o pár let dřív hojně angažovali v normalizačních seriálech, jak zde pro změnu tak svědomitě ztvárňují role ukřivděných chartistů. Holt změnila se politická situace, tak i herci museli převléct kabáty a začít kopat za vítěznou stranu (tedy pokud nechtěli být ihned po listopadu až do své smrti zakázáni tak jako charakterní Švorcová). Rovněž je velmi vtipné srovnání zdejšího hodnocení tohoto seriálu s podle mnohých silně prokomunisticky agitačním Druhým dechem, přitom v obou se hlavní role zhostila táž herečka. Jo, dvojí metr v zemi pokrytců funguje na jedničku. Ale zpátky k Domu smutku. Nebýt to záměrně až přespříliš politizované a jednostranně podané, dal bych lepší průměr 3 *. Českých seriálů z kriminálu není mnoho, čímž se prostředí stává atraktivním. Bohužel chátra 77 to pohnojila svými politickými mindráky, proto dám pouze 2 * a i to především za role, jež ztvárnily Bohdalová s Růžičkovou. Vtipné pasáže s nimi hravě strčí do kapsy až příliš vážnou roli Chýlkové. A poznámka na závěr: pravdoláskaři mají plnou hubu keců, že před 1989 byly pomeranče k dostání pouze na Vánoce a tady je politická mučednice obdarovávána pomeranči celoročně při každé návštěvě advokáta. To autoři zrovna moc nevychytali.:) 35%

plakát

O Vánocích už nechci slyšet ani slovo (1981) (TV film) 

Zajímavá inscenace, kterou jsem ještě donedávna neznal, náhodou jsem na ni natrefil na Youtube. Hlavní hrdina je vyloženě v ženském obležení - delší dobu udržuje již nefungující vztah s fanatickou obdivovatelkou vážné hudby, která ho nutí chodit na koncerty, exmanželka na něm loudí alimenty závratné sumy na téměř dospělého syna, kamarád mu do bytu tahá povolné ženštiny a k dovršení všeho se zrovna přistěhoval do domu, kde shodou okolností bydlí jeho první a vlastně jediná celoživotní láska, které se kdysi neuváženě vzdal. Po celou dobu filmu se pak Kostka rozhoduje, zda ukončí nikam nevedoucí vztah s Kolářovou a pokusí se s Hozovou navázat tam, kde před dvaceti lety skončil, načež i ona se rozmýšlí, zda s ním podruhé vstoupí do téže řeky. A to celé ještě autoři zasadili do období Vánoc. Dostat tohle do rukou Argentinci nebo Mexikáni, po menší úpravě na jejich poměry z toho rázem mají námět na nekoukatelnou telenovelu o minimálně 150 dílech. Ovšem takhle skromně po česku, v papundeklových kulisách, s dobrými herci a v normalizačním hávu je tento český "sestřihový předchůdce telenovel" docela příjemný odpočinkový film s vánočním nádechem a šťastným koncem. Alespoň mně se to celkem líbilo, proto dávám vyšší průměr 60%.

plakát

Česko hledá prezidenta (2018) (pořad) 

Debata na Primě dopadla dle očekávání, Zeman totálně roznesl Drahoše na kopytech! Drahoš je neskutečný pokrytec neschopný argumentovat. V jedné větě prohlásil, že čeští občané byli při parlamentních volbách manipulováni ruskou tajnou službou, aniž by to mohl jakkoliv dokázat a následně označil Zemana, že to on dělá z voličů blbce a krmí je dezinformacemi. Pěkně se nám odkopal! Jakmile nemá za sebou svůj tým 13-ti poradců a tří přisátých pijavic Horáčka, Fischera a Hilšera, tak je totálně v prdeli. Měl se radši víc připravit a ne pořádat po republice turné s Cirkusem Drahoš a najatými cvičenými opicemi alias bandou zkorumpovaných herců a zpěváků. Ono je něco jiného zabékat si s převlékačem kabátů Svěrákem nebo se zadluženým ožralou a sprosťákem Polívkou pokrytecky notovat a kritizovat Zemana, jaký je sprosťák a ožrala a něco jiného je umět se zorientovat v politice. Nabyl jsem dojmu, že Drahoš není člověk, nýbrž robot sestavený v tom jeho výzkumném ústavu a řízený z Bruselu, načež obsluhu hlavního řídícího panelu má na starost Frau Merkel. Jak jinak si vysvětlit, že Drahoš Zemanovi odpovídá na zcela na jinou otázku, než na kterou byl tázán? Zeman začal diskutovat o imigrantech a kvótách, zatímco Drahoš na něj trapně a nemístně vyrukovat s vyjednáváním kontraktů v Rusku a Číně. Jeden o voze, druhý o koze. Dobře mu to Zeman řekl, že se naučil pár vět a ty opakuje stále dokola. A na konci ho uzemnil tou podepsanou výzvou vědců a výrokem, že přijmout 2600 migrantů není žádný problém. Drahoš už pochopil, že proti tomu argumentovat nemůže, tak se pokusil a lacinou výmluvu, že mezi těch 2600 migrantů chtěl počítat i Ukrajince a Vietnamce. Kdo by tomu poskoku Bruselu a Merkeové po tom všem ještě věřil? V této debatě měl Zeman jednoznačně navrch a bylo velmi zábavné sledovat, jak se Drahoš každým zoufalým pokusem o argument ztrapňuje. Proto dávám alespoň 2 *, jedna za Zemanovu vtipnost, druhá za Drahošovu trapnost. A buďme za tuto debatu rádi, je možné, že i díky ní Zeman obhájil prezidentskou funkci.:) Úroveň moderování nehodnotím, k ní už se vyjádřili jiní a jen bych se opakoval.

plakát

Duch nad zlato (2013) (TV film) 

Po velmi dlouhé době jsem se odhodlal shlédnout novou českou pohádku a to jsem si zas naběhl. Největší kámen úrazu je slabý a nedomyšlený scénář plný nelogičností. Princezna má zákaz vycházet ze zámku a pak ji vidíme uprostřed noci ve vesnici, jak křížkuje domy. Po zničení křesadla se duch opět stane člověkem, přitom logicky by spíš měla být jeho duše osvobozena nebo něco v tom smyslu. Hlavní "hrdina" Vojta je takový neschopný tupec, že mu není rovno. Nechá se okrást dětmi, naletí na průhlednou léčku krčmáře, vychloubá se před dvorní rádkyní kouzly, až kvůli tomu skončí v žaláři, na loži nerozezná princeznu od staré báby a ještě tupě stojí jak solný sloup, zatímco ona mu krade křesadlo a nakonec se ještě při marném pokusu o záchranu princezny nechá chytit badnou zlodějů. Sám nedokáže zhola nic, naopak jeho musejí věčně zachraňovat postupně děti, duch a dokonce i princezna. A pak divák jen nevěřícně zírá, čím si takový hňup získal princeznino srdce a nakonec i hodnost královského rádce. Jediným vysvětlením iracionálního rozhodnutí princezny vdát se za toho poseru zřejmě bude její celoživotní izolace, zkrátka podlehla prvnímu chlapovi, který šel okolo, aniž by o ni jakkoliv zabojoval. Pohádka by se spíš měla jmenovat "Jak neschopný debil bez námahy ke štěstí příšel". Vlastně diváky utvrzuje, že stačí s nakradenými penězi machrovat v hospodě, koupit za ně děckám hadry a hned mu všichni pomáhají a zametají cestičku až k trůnu, aniž by se on musel jakkoliv snažit. Většina postav pohádky je velmi chabého rozumu, zejm. submisivní a snadno manipulovatelný král v tomto ohledu vede na plné čáře. Nejsympatičtější a zřejmě i nejchytřejší postavou je ten malý zlodějíček Zmizík, za něj dávám půl hvězdičky. Druhou půlku, že jsem to dokázal dokoukat do konce, za slušné výkony některých herců starší generace, např. Preiss jako duch nebyl špatný a kupodivu ani Bohdalka mi na rozdíl od většiny zdejších komentátorů nijak zvlášť nevadila, byli tam daleko horší dřeva a neherci. A třetí důvod, proč nedávám odpad je, že těch už jsem udělil požehnaně, zatímco po 1 * toho mám ohodnoceno poměrně málo. 20%

plakát

Děti ze stanice Leningradská (2005) 

Začal bych tím, že silně nenávidím feťáky a obecně lidi, kteří nemají pevnou vůli a svůj bídný život řeší drogami. A neexistuje nic, čím bych takovéto jednání dokázal obhájit. V celém dokumentu není snad jediné dítě, které by nebylo závislé na drogách, tvrdém alkoholu nebo alespoň nečichalo lepidlo. Ty malé bezdomovce (resp. již v tak útlém věku zkažené feťácké trosky) pak ani nelze litovat, když vidíte, jak vyžebrané peníze vyhodí za návykové látky. Mnozí by ani na ulici vůbec být nemuseli, z jejich výpovědí je jasné, že jistoty a střechu nad hlavou vyměnili za svobodné zmírání na ulici. Navíc jsou ti malí parchanti neskutečně drzí, zvlášť v jejich situaci. Nadávají starším bezdomovcům, napadají je a okrádají, přitom si neuvědomují, že jsou s nimi na jedné lodi. Máte mě za cynika? Ukažte mi dítě, které během života na ulici nepřivyklo drogám a já ho polituji, vyslovím mu hluboký respekt a možná i slzu dojetí a uznání uroním. Jaksi mi uniká smysl a záměr tohoto filmu. Že by opět protiruská propaganda? Vzhledem k tomu, že tvůrci jsou Poláci, kteří snad ještě více než Češi lezou do zadnice Američanům bych se ani nedivil. Přitom je to celé demagogie. Silně pochybuji, že by po pádu železné opony na nádražích v Bukurešti, Sofii, Skopje nebo Kišiněvu byla situace bezprizorních děcek výrazně příznivější, než v Moskvě a dalších ruských městech. A to ani nemluvím o dětských žebrácích v latinskoamerických zemích. A vůbec, jak tvůrci dokumentu těm malým bezďákům pomohli? Maximálně jim za rozhovor dali pár kopějek na butylku lepidla a stakan vodky a tím to hasne. Rád bych věděl, pro koho vlastně byl film natáčen a jakému publiku určen. Všechny chudé země jsou si dobře vědomy, jak na tom s bezdomovci (i těmi dětskými) jsou a mnoho s tím nenadělají. A zápaďáci, aby se neřeklo po shlédnutí filmu na chvíli ty ubohé děti politují a pak se jdou dál věnovat svým konzumním záležitostem a hromadění mamonu. Já se na rozdíl od vás, čtyř a pěti hvězdičkových pokrytců alespoň neschovávám za fasádu falešného dojetí a zcela střízlivým pohledem uděluji 1 *, což se rovná objektivní výpovědní hodnotě onoho filmu. Procentuálně nehodnotitelné.

plakát

Tři bratři (2014) odpad!

Vyjádřím se asi takto: nesnáším kavárníka, pravdoláskaře a převlékače kabátů Svěráka, nesnáším muzikály, nesnáším české pohádky posledních 20-ti let. Není proto divu, že s těmito mnohaletými averzemi nemohu dát nic jiného než odpad. A v případě, kdy jde o kombinaci všeho výše uvedeného je to odpad na třetí. Že já se nikdy nepoučím a čas od času nějakou tu novou hovadinu musím z nudy shlédnout. Lábus se tu coby zlá sudička připomínající spíš jinou jeho roli (kartářku paní Edu ze scénky Ruské rulety) může sebevíc snažit, na tak málo prostoru, jaký zde dostal toho moc nezachrání. V další pohádce se mladá káča brodí mrazem a chumelenicí a do toho má ještě náladu si prozpěvovat. Měsíčci na mě působili spíš jako neurvalí bezdomovci. A ten mamlas leze třikrát do stejné chalupy s odůvodněním, že se spletl, přitom jiný barák široko daleko není. Každopádně ale první i druhý bratr nakonec zasunuli, zatímco ten poslední musel ještě bůh ví kolik let čekat, maximálně si tak mohl zpívat "Vím co s tím, vím co s tím, Karkulku si vyprstím.":) I když jak na konci po boku tulící se Karkulky zasněně prozpěvuje o pěkném probuzení, naskýtá se otázka, jestli si pro něj přece jen každou chvíli nepřijde četník skrze předčasné uloupený věneček a aby svoji nedočkavost zamaskoval, nazve ji pannou. Co mě ale udivuje, že je zde tento film i přes stovky odpadů a bezpočtu pohoršující až mravokárající kritiky sice v těsném, ale stále nadprůměru. Že by od 3 do 5 * udělovali fanatičtí podlézaví Svěrákovci bez špetky soudnosti? Takhle vy idioti s 53% stavíte tuto infantilní slátaninu na stejnou úroveň s vynikající Pohádkou o Malíčkovi! To už i ten Duch nad zlato vykazuje alespoň minimum umělecké tvorby, byť dosti chabé a stupidní, tohle však nikoliv. Nakonec uděluji slabých 5% za to, že se zde najdou scény a popěvky, jež se divákům přímo nabízejí k parodování, jinak samozřejmě odpad.