vyfuk

Dvojice dobrodruhů a cestovatelů tady zanechala něco, z čeho se brala v mnoha měřítkách inspirace napříč zeměmi i časy. To, co se před skoro dvaceti lety nenápadně odstartovalo, dnes je v podstatě dlouhotrvající a žijící kult, který ožili přímo oni skoro samotní zakladatelé. Ti se snaží i tu dobu nějak dohnat a připodobnit a tak se snaží jezdit ekologicky a být v něčem nadčasový. Je otázkou, zda by seriál byl tak dlouhý a někdy obsáhlý, kdyby tyto moderní stroje nedělali takové problémy. A to říkám jako ekologický nadšenec. Je asi nutno podotknout, že obecně bych nemohl mluvit, o tom jak mě seriál velkolepě zaujal a bavil od začátku do konce. Ale za zlé to asi nikomu nemám. Ale kupodivu bych se bez tohoto díla asi cítil stejně jako po zhlédnutí.

Češi si udělali menší vandr. Ať už nucený v rámci našich statečných letců. Nebo i v rámci našich filmařů, kteří se rozhodli nám ukázat tento odvážný příběh. Ano, asi někdy trochu zbytečně romantický nebo přitažený za vlasy. Ale na tom už asi stejně nesejde, jelikož člověk i tak musí ocenit velice delikátní, vymazlenou a něžnou filmařinu, která toho řekla velice dost. Nakonec dojde i na dojemnou tečku za příběhem, který byl možná trochu čára přes rozpočet i na české poměry, ale stále asi nikdy nemůže mluvit, o tom, že bychom nemohli být hrdí. A pokud je nějaká chyba, já ji nevidím...

Země nikoho rozhodně není seriál pro nikoho. Taková jinačí a asi syrovější verze Netflix Chalífatu se ukázala být v mnoha směrech mnohem více efektivnější. Alespoň v rámci toho, že to nevypadá jak za krále klacka. Seriál nám je schopný ukázat lidi, kteří udělali těžké rozhodnutí a nemusí vás z toho trhat prdel. Obecně je i motivace postav, ale hlavně ta logika je alespoň kupodivu trochu logická. Celý seriál je schopný v celku autenticky zaznamenat potřebnou situaci bez nějakého obsrávání. Na samotném konci bohužel nemohu říci, že bych plně soucítil s postavami a byl plně pozorný. I tak jde o něco, co by nemělo zůstat v zapomnění roku 2020. Speciálně v roce 2020.

Na tomto seriálu je v celku zvláštní, že nejvíce zabíjí sám sebe svou originalitou. Snaží se totiž ukázat něco v novém světle skrze animovanou verzi, což je v celku zvláštní, ale budiž. Asi trochu vrávorá, tak animace samotná. Občas je dosti zvláštní, kdy se postava otáčí a její tvář jí zůstane na zátylku a podobně. I přesto je zajímavé, že postupem času se snad toto i změnilo. Asi nejsmutnějším na tom je, že film by mohl dost v podstatě dost fungovat i jako delší film. S úvodem, twistem, se vším. Mnohdy se proto plácáte ve zvláštních sekvencích, které nejsou nijak zajímavé, postavy se vám mění jako na páse a vy si ani na ně neuděláte citové závazky. A vlastně by to lépe fungovalo hlavně jako hraný film. Už kvůli tomu pocitu. Ale chápu záměr. Obecně vzato jsem jako vždy rád za popularizaci historie, ale mám zvláštní pocit, že se z toho dalo vyždímat ví, už s tím, že film se jen letmo zmíní o tom, že vlastně to bylo o lidech, kteří přes rasové rozdíly bojovali v jedné armádě. Z toho se určitě dalo vzít více. Ale co už. Jsem rád za to něco.

Je otázkou jestli se dá popsat, co je špatně. Protože to všechno se v celku těžce popisuje. Film asi hlavní problém samotnou délku. Ta by nebyla asi tak zarážející, pokud by se ve filmu něco nezačalo dít až po téměř hodině stopáže, během které se seznamujeme v celku s chaotickými charaktery, které jsou někdy hodné nebo zlé jak se jim to hodí. To ani nemluvím o jedné z hlavních postav, která se ve filmu objeví z čista jasna v jiné podobě bez toho, aniž by to dávalo smysl a navíc bez jediného vysvětlení, proč je vůbec naživu. Jednoduše, nic zde nedává smysl. K tomu tento nonsens je naplněný tím, že tvůrci předpokládají ohledně vztahů mezi postavami a jejich osobním životem, který určitě zajímá diváky. Úkazem je opak, který vypadá spíše dosti zvláštně a navíc z filmu o superhrdinech dělá spíše romantickou selanku, která je spíše směšná. Když už jsme u superhrdinů... kdo, že byl kurva ten záporák? Cápek, do kterého se vsunul šutr a on pak plnil přání lidem? Aha! Doslova štěně kokra s palčáky na packách je větší zlo, že tenhle chlápek. To koho napadlo? Samozřejmě, že ať už v příběhu uděláte cokoliv, tak kluk působí se svým zlem dosti nereálně a opět směšně. Já nevím. Obecně vzato ani první díl nebyl nějak úžasný, ale tohle je spíš výsměch celé filmařině a vše s ní spojené. O to více je s podivem, že se k nám blíží třetí díl. Který doslova nikdo nechce. Kdyby studio dávalo větší peníze a obecně zájem o alternativní projekty typu Joker, tak by se třeba i stalo, že jich filmy někdo začne brát trochu vážně.

Přijde mi, že do každého nového filmu od Pixaru vstupuji do toho celého s větší a větší skepsí. Rok od roku. A není se čemu divit. To, že se ten samý režisér pár let zpátky vzal na paškál pocity, které nějak zhmotnil a personifikoval je jedna věc. I to někdy už bylo asi psycho. Teď se pohybujeme na hranici totálního abstraktna, které si vytváří svůj kompletní svět, který je ale dosti jakoby reálný. Nejsou to úplně třeba Příšerky, na kterých se začínalo, i když otisk režiséra je v tomto až nezvykle cítit. Obecně vzato je film další posun studia. V rámci klišé se asi nehýbeme žádným směrem. Tak nějak je to stále příběh, který jsme viděli několikrát, akorát je zasazený do úplně jiného světa, který už je i na poměry sledování pro děti v celku mimo. I tak je s podivem jak se film hlavně popral s hudbou, ve které nechápu jak Ross a Reznor během jednoho roku dokázali udělat tak originální a specifické soundtracky, které by se zdáli, že v rámci jejich tvorby vystupují z komfortu, ale oni se s tím perou dokonale. Upřímně, pokud nepadne nominace za oba filmy, tak budu pěkně nasraný. Mít na takovéto úrovni dvě želízka v ohni je něco dosti výjimečného. A navíc si myslím, že určitě by byla ve hře i výhra. Jasně, dost věcí je děláno další stranou, ale charakter filmu je zde vystižen dost dobře. Navíc to dost připomíná tvorbu NIN, ale i tak je to pohádka pro děti. Duše už je pro mě trochu vedle, stále asi jde ale o udržení nějakých standardů, na které jsme zvyklí. Hlavně se nemotáme v nějakých extrémních bludných kruzích.

Ty vole, normálně druhé Game of Thrones, ale na Slovensku. Akorát bez draků, fantasy, nějakých bojích o moc, ale vlastně v tomto případě jen o pouhý život. Tohle je zajímavý tečka. Na seriál jsem začal koukat ještě snad když nebyli venku všechny díly během první vlny. Nějak jsem od toho se trochu odklonil pro nezájem, ale jak to bývá, musel jsem to dokončit. A tak jsem skoro po roce zpět a zjišťuji, co jsem opustil. Neuvěřitelně harmonické a rozehrané drama, které neustále dokáže překvapit, má až neuvěřitelně přesnou hudební šablonu, která jasně vystihuje potřebné pocity a navíc je v rámci zápletky naprosto geniální. Jasně, může se někdy zdát jako zdlouhavé, ale kdo procitne a začne si užít, tak ocení každou vteřinu. Navíc je zde skvělý point v tom, že i když dokáží být nějaké postavy velmi otravné, tak jejich úhel pohledu je v celku dost popsaný a alespoň ji nechcete úplně zabít. Byl jsem neuvěřitelně překvapen happy endingem, který byl velice nečekané po takové souhře všeho možného. Co dodat: Jasně, tohle nemusí být materiál pro každého, ale je neuvěřitelné, že něco tak velkého a komplexního vůbec vzniklo a vlastně hned u našich sousedí. Skoro by se zdálo, že opravdu dělají více originálnější, zajímavější, kvalitnější a hlavně více riskantnější materiál než my.

Mnohdy se snažím najít všechny možná pozitiva. Přeci jen, seriál z Německa, ve kterém Němci mluví německy a v rámci doby i Římané latinsky? To je světový unikát. Historický. Jenže to není vše. O čem vlastně seriál je? O bitvě v Teutoburském lese? No to asi ne. Jinak by se to řešilo úplně jinak ne? O životě Germánů? No to asi taky ne, není to moc autentický nebo podrobný, aby se to tak dalo klasifikovat. No, o Římanech to taky není. Dochází mi nápady. Ono je to totiž těžký. Pokud by to byl seriál o bitvě v Teutoburském lese, tak by se záměr té bitva asi úplně nezmínil deset minut před posledním díle. A abych koukal na nějakou pseudo-love story lehce z doby po Kristu? Ale no tak! Jasně, nějaké to politikaření a pletichy, to už jsme tu taky měli. Jako kdyby se seriál sám nechtěl prodat. Jako kdyby nabízel to samé klišé, přičemž to nejzajímavější, co mělo být předmětem seriálu ukáže jen tak jakoby mimo na konci. Nevím no, nikdy asi moc nekoukal na Vikings protože by ten seriál reflektoval autentické sociální vztahy mezi Vikingy. Sledovali ho, protože jim tvůrci nabídli Ragnara Lothbroka jako nejznámější mýtickou postavu Severu spolu s tím, co nabízela. Jasně, o přesnost tam nikdy nešlo. Ta sice tady byla. Ale ten zbytek je docela dost dutý, vágní a absolutně hluchý vůči zájmu veřejnosti.

Co si budeme povídat. Nejsem fanoušek pana Žbirky, nikdy jím asi ani nebudu. Asi bych také mohl v mládí mohl mluvit o nějaké vzpouře proti starým pořádkům s jeho reprezentací. Čas minul a má tvrdohlavost taky. Nicméně teď jsme v pozici, kdy máme hodnotit něco objektivně. A já asi nemohu mluvit o tom, že by šlapali tvůrci vyloženě vedle. Spokojeni mohou být hlavně fanoušci, kterým je nějak efektivně přiblížen život jejich idola, i když třeba já bych ocenil větší chronologickou orientaci a větší snahu odvyprávět vše a nějak plynule. Ale to záleží. Osobně asi nemám přímo, co vytknout. Jsem ve výsledku rád, že jsem to mohl vidět. Na zadnici si z toho asi ale nesednu.

Slováci musí neustále sebe obhajovat. A prokazovat svou minulost, aby nejlépe nebyla zapomenutou. Nebo spíše se o to stará Čengel Solčanská konkrétně. A co my? My se snažíme vypořádat s Habermannovými mlýny, Masaryky, Lidicemi, Žižkami a podobně. Kdy dojde čas na Klause, Paroubky, Grosse nebo snad i s Babiši a Zemany? Asi možná je to nimrání v ranách, které jsou moc čerstvé. Já to ale plně obdivuji. Kdo má na tohle koule. Jasně, tvůrci se fikaně schovají za text, že vše je vymyšleno, přičemž vše do sebe zapadá po prvních dvaceti minutách. Kdo vidí Filcka, Kaloše nebo Kočárník, nechť hodí kamenem. Je do toho brzy zapleten i pan novinář a už je vše jasné. Je sice do toho zapletena i nějaká mládež z podivného domova, která je pojata dost zvláštně, ale dejme tomu. Občas ona "autenticita" musí ustoupit filmařině. Nebo spíš naopak. To je ten případ nyní. Nejde o špatně udělaný film. Ne, vyloženě, ale asi nemohu mluvit o něčem, na co by se dívalo nějak přívětivě a plynule. Ale dá se to vůbec, když se díváte na něco tak zvráceného? Toť otázka. Asi proto nedokážeme točit takovéto filmy. Ať už Zeman rozvrací stát a demokracii jak chce, Babiš rozkrádá a ničí hodnoty jak chce, pořád to nejsou sériový vrazi. Nebo?