Nin

Tohle není moc fantasy, jak by se mohlo podle názvu zdát. Je to spíš Prison Break v dětském domově, kde se hraje určitý "souboj myslí" a psychologický hry ve stylu Death Note. Sice jsem chtěl spíš klasičtější fantasy, ale ten celkový koncept je skvělý. Dětská parta na útěku, naznačený postapo svět s fantasy bestiemi, psychopatická "maminka"... Výborné přísady. Ale z konečného výsledku nadšený nejsem. I když má anime docela málo dílů a poměrně dost dobrých zvratů, stejně na mě působí šíleně utahaně. Jde o to, že většinu času vidíme děcka, jak si povídají. Není jim ani 12 let a jejich postavy jsou docela dobře načrtnuté, ALE - čím dál víc mě iritovalo, jak to jsou všichni malí géniové. V Death Note máme dvě megamozkovny, které mezi sebou soupeří. Zde VĚTŠINA hlavních postav jsou geniální taktici. A k tomu ještě jsou děti na svůj věk neuvěřitelně odvážné, rozumné, doborotivé, přemýšlející a dokonce i většinou zachovají chlavou hlavu, a to včetně hlavní hrdinky, která má být za tu impulzivní. Drtivá většina dospěláků by nezvládla být tak v klidu a obezřetně řešit ty různé situace jako místní děti. Může se říct, že to jsou výjimečné děti, ale... sakra, pořád by to měly být trochu děti. Což tyhleti cool prckové podle mě moc nejsou. Nehledě na to, že často jejich dedukce je přesně sladěná s tím, jak to ve skutečnosti autor zamýšlí. Nikdy se nemýlí a často téměř s nulovými stopami vydedukují všechno správně. No, myslím, že kdyby tohle byla tak hodinu a půl dlouhá jednohubka, tak by to byla bomba. Ale takhle to na mě působí tak, že se to snaží být chytrý a realistický příběh, což v žádným případě není. Ještě bych tu mohl mluvit o tom, jak je nerealistické to, že přes 50 dětí má jenom jednu maminku, která se o ně stará, a přesto jsou všichni děsně šťastní a žijou si tam bez problémů. A jsou tu i další podivné věci, ale to už bych spoileroval... Nakonec to pro mě byla především nuda s mimořádně špatně napsanými postavami (a sem tam cool scénou). (5/10)

Původní animovaný film je jedna z mých nejoblíbenějších disneyovek a taky jsem nedávno viděl muzikálovou verzi ve West Endu - a ta byla naprosto parádní, takže jsem neočekával nic extra... Zezačátku to ale vypadalo skvěle. Víc než polovina filmu skvěle odcejpá a působí to tak nějak sympaticky, i když se začíná objevovat hromada nešvarů. Většina vynikajících písní z originálu je tu modernizována mizerně a kromě představitelky Jasmíny nikdo neumí pořádně zpívat. Včetně Willa Smithe, který je rapper, ne muzikálový zpěvák, takže i ten slušně kazí super song Friend Like Me. Každopádně džin Willa Smithe je hodně fajn, nejdřív mě překvapilo, jak vypadá jako džin skvěle, ale později se vyskytnou i záběry, kde má něco s očima a vypadá spíš jako modrý Mike Tyson, takže ani tady nejsem úplně spokojený. Těch výtek mám hromadu, ale asi nejhorší je skutečnost, že tenhle Aladdin má být vlastně o chloupek realističtější verze, což nezní jako tak špatný nápad. Nějaký ten naznačený background o válčení s jinými království nebo třeba i nová postava komorné Jasmíny je v základu něco, co by mohlo filmu pomoct. Ale bohužel se s tím pořádně nepracuje a v závěru filmu se naopak ukáže, že přes všechny ty nápady (a i díky těmto nápadům) jsou postavy neuvěřitelně povrchní a nemají žádnou hloubku. Říkají a dělají trapné věci, které známe spíš z různých béček a telenovel, a vůbec nejsou okouzlující jako v původní disneyovce. Pro děti ještě dobrý, jinak neblázněte a koukněte na původní nesmrtelný animáč či zajděte v Británii nebo v USA na boží remake v podobě muzikálu. (5/10)

Tarantinova první hra s diváky. Reservoir Dogs slušně klame tělem. V úvodním dialogu a především scéně, kdy hlavní banda kráčí během chytlavého songu, to vypadá, že diváka čeká pohodová akčňárna, ve který budeme fandit ukecaným antihrdiům, ale tak snadný to není. Hned se zese*e nejen naplánovaná loupež, ale taky komplet vztahy mezi postavami. Někdo je práskač a hodně postav je mrtvých nebo mimo scénu, takže nevíme, co se děje, a film začíná být dost nepříjemný. Postavám se dějí dost blbý věci a bylo mi jich líto. Jedna moje část pořád chtěla, abych viděl spíš cool akční věci a víc cool dialogů, ale Reservoir Dogs se spíš pachtí v těch míň příjemných věcech - alespoň pro mě. Což neznamená, že je na tom něco špatného, předpokládám, že to byl záměr. Tarantino se soustředí na postavy, a ty působí docela dost realisticky. A to natolik, že vzhledem k tomu, že jsou to kriminálníci a začnou se vlivem okolností chovat dost vyhroceně, jim není úplně snadné fandit. Každopádně tahle Tarantinova prvotina je zajímavě odvyprávěná a má skvělé herce i atmosféru. (8/10)

Prvotina Wese Andersona mě nechytla. Ještě to není úplně klasický Anderson, ještě nemá tak vymazlený vizuál, ale některé jeho prvky už tady jsou. Především jeho typ postav, různí zasnění infantilní fantasti... No a k těmhle konkrétním jsem si nějak nedokázal najít vztah. Bratři Wilsonovi si tu prohodili účesy - Owen je nakrátko a Luke má zase delší vlasy - ale hlavně mě mátlo, že ve filmu jsou to kamarádi, ne bráchové, i když jsou si tak děsně podobní. Humor filmu na mě nefungoval, ale občas mi postav bylo upřímně líto. Battle Rocket je velmi dobře natočený, ale obsahem mě film docela dost minul. (5/10)

Rocky V: Rodinná dramata. Musím říct, že na mě tahle série dělá dobrý dojem (koukám na ni pořádně až teď, ve 30 letech) U boxérského dramatu se Stallonem bych nečekal, že bude mít (zatím) vždy solidní scénáře. A to je píše Stallone osobně a jeho Rocky působí často dost autistickým dojmem. Nevím, prostě to u mě funguje. U pětky to ale zatím bylo nejhorší. Rockyho romance a vztah se synem byly vždycky dost "cringe", jak se dnes říká, no a v tomhle dílu už jsou některý scény něco mimořádně trapného. Ale jinak kupodivu ty postavy nějakým zázrakem fungují, včetně strejdy Paulieho, který mi přišel vždycky dost otravný, ale až v tomhle díle jsem toho neschopnýho blbečka nějak vzal na milost a jeho hlášky mě často i bavily. Hlavně mě ale bavila ta dějová linka s Tommym Gunem. Jasně, všechny postavy se chovají více či méně idiotsky, jenže u těhlech goril z ghetta mi to nějak dávalo smysl. A skvělá byla i netypická závěrečná bitka. Rocky V je je místy šíleně trapný, ale stejně to považuju stále za solidní zábavu. (6/10)

Mimořádně zábavný film. Tarantino si s filmovým médiem radostně hraje a já si u sledování filmu říkal "jé, to je tak super, proč to takhle neumí všichni?". Jenže když film skončil, tak jsem si taky řekl: "Moment, to je vše?". Zklamalo mě finále. Sledovat postavy, jak zažívají různé obyčejné i neobyčejné kratochvíle, je super, ale na konci filmu jsem z toho měl dojem, že to vlastně k ničemu moc nebylo. Bohužel jsem taky hodně podlehl hypeu, u něhož se na chvále nešetřilo a vypadalo to, že možná dostanu nejlepšího Tarantina od dob Pulp Fiction. Kvůli tomu jsem myslel, že v závěru nastane u postav větší katarze, že se jejich osudy nějak pořádně propojí anebo že třeba dostanu nějaký šokující zvrat. Nic takového se nekoná. Navíc ústřední postavy nakonec nejsou nic extra a neprojdou si žádným větším vývojem (neříkám, že je to nutný, ale potěšilo by mě to). Leo zůstane sobečkem, Brad loajálním psem a Margot zůstane pouze na ozdobu - jak se příběh odehraje, tak tam podle mě vyžrala příliš mnoho prostoru. Takže filmařina super, užil jsem si to, ale rozhodně to pro mě není žádný zásadní film, který by mi nějak přirostl k srdci. (8/10)

Shazam naprosto výborně vykopává. Ve skvělé expozici se vůbec nestydí za svůj původní stařičký komiks (Shazam se objevil již v roce 1940) a jen modernizuje všechny ty různé aspekty, které se staly součástí komiksového DC vesmíru a nyní by se mohly stát i součástí jejich filmového universa. V tomhle ohledu je tu jasná snaha o propojení skrz narážky na Supermana a Batmana, ale dost mě mrzelo, že přesně tenhle film by potřeboval alespoň nějaké to cameo někoho z Justice League... Filmový Shazam se o tohle napojení snaží, ale nějak to není úplně ono (nejspíš proto, že současný filmový DC mu to moc neusnadňuje). Každopádně jako samostatný film Shazam překvapivě šlape. Je hodně zábavný, má sympatické postavy a ani záporák není vůbec špatný díky výbornému Marku Strongovi. Je tam však spoustu menších ALE, kvůli kterým to není až taková pecka. Vtipy nejsou vůbec špatné, ale těch opravdu dobrých tolik není. Postavy jsou fajn, ale mohlo by se s nimi jít víc do hloubky. A především závěrečná bitka mi přišla šíleně zmatená ohledně toho rychlého domlouvání a vymýšlení jak zloduchy porazit... Radši jsem pak u toho moc nepřemýšlel, protože tušímže to nakonec ani nedávalo moc smysl. V každým případě - Shazam je velice dobrá odpočinkovka. (7/10)

Cením si toho, že i když už dnes film působí docela zastarale a už vůbec ne strašidelně, tak to vypadá, že režisér u své práce dost přemýšlel. Hezky se tam ukazuje ten strašidelný dům, film pěkně graduje... Další sympatická věc je, že děsivé věci v Amityville Horor jsou převážně založené na různých nehodách a nepříjemnostech, které se reálně stávají a nad kterými by člověk mohl mávnout rukou, ale film je samozřejmě natočený tak, aby vás to co nejvíce rozhodilo. Slušný starší horor. (7/10)

Myslel jsem si, že to bude spíš průšvih, ale nakonec se z toho vyklubal sympatický snímek. Především má i na dnešní dobu (píše se rok 2019) fakt vyvedený triky. Všechno to, jak neviditelný muž ovlivňuje prostředí (stoupá do kaluže vody, šahá na něco nebo na někoho...) a především jak si navlíká masku s průhlednými dírami vypadá pořád výborně a zcela uvěřitelně. Samotný příběh je takovou moderní verzí klasického Neviditelného muže a vcelku to funguje. Film má dvě hodiny, ale má velmi slušné tempo... Scénář je zábavný, ale je tam něco, co mi na něm nesedělo. Jak ten příběh mají rozehraný, tak je asi těžký to pojmout realističtěji, ale stejně to občas působilo místy přehnaně a místy nelogicky. Především závěr je už pak jako z nějakého desátého dílu Pátku třináctého s nesmrtelným Jasonem, což neodpovídá zbytku filmu, který se snaží být spíš poměrně realistickým sci-fi thrillerem. Celkově velmi slušný film se super triky, ale v něčem mi nesedl. (7/10)

Velké překvapení. Trailer se mi líbil, ale že to bude takhle vyvedená ztřeštěnost jsem fakt nečekal. Nový Jumanji hezky navazuje na původní film tím, že se desková hra transformuje do videohry, takže hráči budou v jakési virtuální realitě. Na tom je vystavěno pár vtípků, ale v tomhle ohledu bych klidně přitvrdil, víc parodoval a odkazoval na herní estetiku, ale to je bohužel ve filmu minimálně... Naopak se ale hrozně moc povedlo to, jak každý problémový teenager dostane odlišnou herní postavu, díky níž si pak charaktery projdou nějakým tím vývojem. Ten je sice dost předvídatelný, ale v tomhle filmu taky překvapivě funkční. Postavám se dá fandit a jsou zábavné, a to především díky hercům, kde se sešla fakt super partička, která velmi slušně hraje ty svý archetypy, co jsou v těle jiných archetypů... i tohle fakt funguje. Nejvíc jsem si užíval Jacka Blacka jako blonďatou puberťačku posedlou sociálními sítěmi - nezvrhne se to v lacinou parodii a je to překvapivě milé. Jumanji: Welcome to the Jungle je zábavný dobrodružný akčňák. Dokonce jsem u něho občas cítil až spielbergovskou atmosféru. Skvělý. (8/10)