Recenze (1 470)
Lovci myšlenek (2004)
Ty lekačky na mě fakt fungovaly, nelogičnostmi jsem se nezabýval a nechal se prostě vtáhnout do děje. Času stráveného u tohoto filmu určitě nelituji.
The Doors (1991)
Doors jsem nikdy neposlouchal, i když hudba je můj největší koníček. V sedmdesátkách jsem měl jiné - komerčnější idoly - SWEET, SLADE, NAZARETH, STATUS QUO..., to ale nic nemění na tom, že film mě dostal. Nejde nezmínit výkon Vala Kilmera, kterému jsem věřil každé slovo, každé gesto. Naprosto mistrovský výkon!!!!
Limit (2010)
Co na tom, že je to jedno klišé za druhým - zkorumpovaná policie, těhotná manželka jako rukojmí a neohrožený civil, který napravuje křivdy, co na tom, když se na to tak dobře kouká. Jedna akce za druhou, žádná hluchá místa, děj drží diváka v napětí. Těch 84 minut uteče skutečně rychle.
Pusinky (2007)
Po deseti minutách jsem váhal, jestli nezmáčknout stopku. Napadlo mě, že to asi bude taková česká variace na "Prcičky", což se naštěstí nepotvrdilo.Vydržel jsem a nakonec to mělo i něco do sebe.Přinejmenším film vybočoval z řady naší současné kinematografie, což je jedině dobře. (nešlo si ovšem nevšimnout, jak jedna z holek vyleze z bazénu a vlasy má naprosto suché)
Pod Moskvou (2006)
80 minut chození mizerně osvícenými chodbami - nic víc nečekejte, protože nic víc nedostanete.
Bestiář (2007)
Žádná sláva, ale ve srovnání s "Časem dluhů" má Pavlásková bodík k dobru. Alespoň se tady nevyskytují v tak hojné míře ty naprosto nelogicky jednající postavy, vypouštějící z úst jeden blábol za druhým.
Protektor (2009)
První polovina filmu mně připadala příliš rozvláčná, nic se v podstatě nedělo. Asi jsem očekával příliš, protože po skončení jsem byl v rozpoložení, které mělo mnohem blíž ke zklamání, než k nadšení.
Ulovit miliardáře (2009)
První, co mě po shlédnutí napadlo bylo, že když se do kin dostalo tohle, může u nás točit filmy už opravdu kdokoliv. Pan Vorel a spol si zřejmě myslí, že český divák je naprosto imbecilní a dementní a že snese opravdu vše. Ale i ona pověstná míra demence, hlouposti a trapnosti zde byla překonána měrou vrchovatou.
Městečko (2003)
Že Jan Kraus není žádný režisér, je po shlédnutí filmu zcela patrné. I kdybych se "uvolnil" sebevíc, vždy mně z toho vyjde pouze lehce podprůměrný počin.
Čas dluhů (1998)
Skoro se mi nechce věřit, že film má na svědomí stejná režisérka, jako Čas sluhů. Je to neskutečný blábol, u kterého mně bylo trapně za všechny, kteří se ve filmu objevili. Naprosto nelogické jednání postav, scénář, který se snad ani nedá nazvat scénářem, dialogy na úrovni pomocné školy. Ta jedna hvězdička je ze soucitu.