Heraldika

Bohužel, všechno už bylo popsáno v předchozích komentářích a já se nechci opakovat. Je to kouzelný a zároveň krutý film, při jehož sledování nejde zadržet slzy. Chtěla bych zažít víc takových Momentů během svého filmového života, ale to by pak nebyl tento tak vyjímečný.

Velká spokojenost, film je vzácně vyrovnaný a i když jasný prim hraje Clooney, člověk nemá pocit, že by ostatním bral prostor. Vynikající scénář je ozdobou skvěle natočeného a pro mě velmi zapamatovatelného filmu.

Jak je možné, že jsem ještě nehodnotila jeden z mých nejoblíbenějších filmů...hm. Je to jeden z mála snímků, na který jsem si došla do kina dvakrát za sebou v jednom týdnu. A hned napoprvé to bylo za plný počet, nicméně je tam tolik nádherných mometů, že si je chce člověk vychutnat znovu. Jedna z nejuvěřitelnějších mileneckých dvojic a parádní zpracování inteligentního scénáře.

Takový nenápadný a osobitý film, s jiným nežli obvyklým koncem. Konečně se k tomu někdo chlapsky postavil. Když nic nečekáte, občas hodně dostanete.

Pohodový film, který ale nepřichází s ničím novým. Nenadchne, neurazí. Ale DiCaprio byl výborný, hlavně ze něho jsou to lepší tři hvězdičky.

Opravdové, s výborným obsazením. Po předchozích dílech příjemné překvapení.

Takové "Klepání na nebeskou bránu" ve starším věkovém vydání. Dva cizinci, svedeni nemocí a náhodou na jedno místo, se rozhodnou po špatném verdiktu "něco udělat" se zbytkem svého života. Tím něčím je odškrtávání položek na seznamu věcí, které chtějí stihnout prožít před koncem života. Každý z nich má jiný důvod - jeden je pracháč s prázdným osobním životem, druhý 45 let ženatý, rádobyšťastný člověk. Oba dva vyjdou z téhle zábavné hry o něco obohaceni, o co, prozrazovat nechci. Výborně zahrané a i přes slabší chvilky celku příjemné pokoukání. Ale nějak už to tu bylo mnohokrát před tím.

Viděno někdy před dvěma lety v kině, ze kterého jsem co deset minut odcházela telefonovat. Absolutně mi nevadilo, že přijdu o zápletku či nějaký vtip, jelikož ani jedno ani druhé ve filmu není. Nebýt parťáka v sále, který se hrdinně tvářil, že ho to baví, odešla bych úplně. Pokud tedy tento "skvost" neuvidíte, buďte v klidu :-).

Japonská variace na Romea a Julii, tentokrát v moderním hábitu. Nechybí láska mezi mladými lidmi z různého prostředí, nepřející otec, smrt nejlepšího přítele z ruky nepřátelského gangu a navrch ještě hodně vtipných momentů z běžného života jednoho tápajícího teenagera. A krásná hudba jako třešnička na dortu.

Asi nejlepší film, který jsem viděla. Mám rozepsané hodnocení, ale stále to nevyjadřuje to, co jsem při sledování cítila. Zatím jen jeden postřeh - nikdy před tím mi film tak strašně rychle neutekl. Přidáno: Stejně to nedokážu napsat lépe, než bylo řečeno ve filmu, takže si vypůjčím pár myšlenek, které se mě dotkly nejvíc: „Lidé mají aférku nebo vztah, rozejdou se a zapomenou. Jakoby prostě změnili značku cereálií. Mám dojem, že jsem nikdy nedokázala zapomenout na kohokoliv s kým jsem byla, protože každý měl určité kvality… Každý vztah, který skončí mě trochu poškodí. Nikdy se z toho úplně nedostanu. Proto si dávám takový pozor, protože to moc bolí. … Jako ta má posedlost malými věcmi. Vidím v lidech malé detaily, které mnou hýbají a budu je pak vždy postrádat. Nelze nikoho nahradit, protože každý je stvořen z těch malých krásných detailů… Když jsi mladý, tak prostě věříš, že najdeš spoustu lidí, se kterými se spojíš. Později zjistíš, že se to stává jen zřídka…“