Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Krimi
  • Horor

Recenze (654)

plakát

Zootropolis: Město zvířat (2016) 

Myšlenka, že dravci budou v míru a souladu žít s býložravci zaváněla animákem pro mrňata, ale dočkal jsem se zajímavé detektivky, kde právě kontrast šelma a její oběť hrál ústřední roli. Připočtena zajímavá animace (město má různé sekce, holt ryby nemůžou žít na suchu, že) a několik nezapomenutelných vtipů (hlavně lenochodi) a máte tu plnohodnotnou zábavu pro malé i velké. Pro mne za plnou sazbu.

plakát

Lichožrouti (2016) 

Knižní trilogie Lichožroutů svým fenomenálním nápadem o zlodějích ponožek si o zfilmování přímo volala. Škoda, že to nevyšlo na 100%, mohli jsme tu mít další filmový skvost. Animace je dost špičková, Lichožrouti jsou po technické stránce prostě 100%. Co se úplně nepovedlo? Bohužel se nepodařilo z knihy přetavit do filmu to hlavní - příběh. Filmaři si vybrali první knihu trilogie a bylo jasné, že knihu plnou postav bude potřeba trochu zredukovat. Bylo to na škodu příběhu. Zmizely humorné scény s panem Vavřincem nebo panem Li-ku, naprostá sublimace Hihlíkových rodičů, kteří kdesi v Africe zachraňují africké Lichožrouty (tam hodně chodí bosí, tak je hlad) ukazuje strach nad úspěchem díla a přivření vrátek případných dalších dílů dle scénáře dalších dvou knih. Zavedením nových postav příběh nabývá na povrchnosti, protože postavy bez podpůrného "knižního" zázemí nemají co hrát, takže Žiletka a její bráška je trochu nudná vata. Navíc si opět scénáristi komplikují možná pokračování, vždyť v Africe má Hihlík potkat Lichožroutku Kawu. Po dramatické stránce film oproti knize zdrsněl a přitvrdil, tak často se o "život" některých postav bojíte v jiných filmech než pro děti. Nepochopitelně ale nebyla využita dramatická a zároveň trochu humorná pasáž likvidace Kilimandžára. Děti se sice u filmu nebudou nudit, ale je to spíš slepenec akčních scén a poetika a kouzlo se někam ztrácí. Pokud bude další díl, doufám, že se po dějové stránce výrazně vylepší.

plakát

Smrt přichází v bílém (2003) 

Nadprůměrný horor zahrávající si s myšlenkou podobou jako např. v hororu Na půl cesty. Život a smrt jsou dvě roviny oddělené jen tenkou silnicí. Pak stačí přijet jen převozník a odvézt vás na druhou stranu. Nemusí to být hrozné monstrum, smrt může mít podobu něžné dívky v bílém a pomyslným Charonem může být i nablýskaný automobil veterán.

plakát

Na půl cesty (2005) 

Krvavá vyvražďovačka dostane hlubší rozměr paranormální roviny, kde osamocený motel nemusí být jen na půl cesty mezi dvěma městy, ale také mystickým mostem klenoucím se mezi říší živých a mrtvých.

plakát

Kruhy (2017) 

Těžíme z nápadu s videokazetou, opět, znovu. Nový počin mi přišel lepší než pokračování Kruhu, ale kromě pár "očekávatelných" lekaček průměrné dílko.

plakát

Návrat oživlých mrtvol 2 (1988) 

Hororovou atmosféru zde bohužel vždy podtrhl pokus o "laciný" vtip. Je to koukatelné, má to zajímavý konec, kde se likvidují zombie ve velkém, ale jednička byla přece jen lepší.

plakát

Návrat oživlých mrtvol (1985) 

Zajímavý zombie film plný dobré muziky, pár hlášek a mrazivé atmosféry (déšť padá na hroby a mrtví ožívají). Nad průměr zdvihají film nezapomenutelné scény, pro mne v mládí to byl hlavně odvážný striptýz na hřbitově v podobě mladé pankačky.

plakát

Příšerákovi (2017) 

Každý rodič to možná zažil. Váš partner na vás nemá tolik času, je zavalen prací a nepodporuje vás ve vaší strategii výchovného působení na děti. Jedno dítě je chytré, ale vlezlé, ve třídě šikanované a těžko si k němu hledáte cestu. To starší je typický teenager, což je snad ještě horší, věčně v opozici, problémy a revolta. Když pak zasáhne láskou poblázněné monstrum, čarodějka a jedna kletba, máme z rodiny skutečná monstra. Nápad na spoustu vtipů, bohužel jich je využito tak třetina a ne všechny pobaví tak, jak si asi tvůrci představovali. Chování hlavního "záporáka" se tak rychle mění (za zamilovaného v žárlivého, drsného, diktátorského, svět ničícího atd.) a působí dojmem, že vlastně tvůrci neví, kam film směrovat a jak dobrý nápad natáhnout na celovečerní film. Jen díky jasnému poselství o síle rodiny a důležitosti každého člena přidávám hvězdu aspoň do podprůměru, ale starší děti a dospělí se u toho budou spíš nudit.

plakát

Robinsonovi (2007) 

Slabší podprůměr. Šedivá minulost, ustrnulá přítomnost a crazy barevná budoucnost. Tak bude vypadat cestování časem v této divné animačce. Sice moc neřeší a neklade otázky ohledně setkávání vlastních verzí z minulosti a budoucnosti. Buřinka a její motivace pak zavání vykrádačkou Matrixu, což děti moc nepoberou a dospělé neohromí. Vtip, aby člověk pohledal, je to jen takové to utíkání, padání a honičky, takže se to mohlo líbit dětem kolem 8, které ale zase nepoberou filozofování okolo. Shrnuto a podtrženo, podprůměrný počin, který snadno převálcuje jakýkoliv jiný animák.

plakát

Špindl (2017) 

Nenáročná komedie Vám celkem uběhne a není takovou hrůzou, jak podle některých komentářů vypadá. Polívková si trochu zopakovala sebeironickou polohu, která jí přinesla ohlas v Účastnících zájezdu, Marek Vašut tu měl krátké připomenutí Románu pro ženy, pár prostřihu odkáže i na zahraniční filmy (celkem pobaví, ale do konceptu této komedie moc nesedí). Polívková v komedii trochu vyčnívá, její sestry jsou rozdílné jako noc a den, ale i ony nakonec najdou toho pravého. Z komedie plynou trochu reklamní závěry - toho pravého najdete jen na horách (nejlépe ve Špindlu, to je naše české Las Vegas, kam jezdí i prezidenti), nezáleží na kvalitě ubytování (už chyběly jen klasické štěnice, filcky se dají chytit jen za určitých situací) a když selžou ženské zbraně, silná dávka alkoholu to vyřeší za vás (pokud nezmrznete nebo nezničíte jedné okouzlující a roztomilé holčičce sněhuláka). Komedie se asi chtěla zařadit k tomu lepšímu, stát se kultem, je to ale jen takový neurážlivý průměr, na který se po čase zase budete ochotni kouknout, což mnohé jiné české "komedie" říci rozhodně nemůžou.