Luksa

Dobré to bylo. Film jde od začátku na věc a vrší jednu záhadu za druhou, nenudí a postupné objevování světa bludiště je napínavé a místama správně klaustrofobické. Povedená kombinace Kostky a Pána much. Sympatické postavy, hezky ztvárněný labyrint i kybernetické potvůrky v něm. Dost ale výslednému zážitku sráží nohy samotné vyústění, hlavně nutné vysvětlovačky a protivně povinný otevřený konec. Tam to začne hodně skřípat. Takový konec ve stylu první Kostky by se mi líbil víc. 70%

Jsem rád, že se po superhrdinech Marvel odvážil o úkrok stranou a nabídnul diváctvu žánr můj nejoblíbenější - dobrodružnou space operu. Moc zábavnějších filmů jsem letos zatím v kině neviděl, díky humoru, zajímavým postavám a jejich třenicím mezi sebou, svižné režii či neuvadajícímu tempu se jedná o trefu do černého. Momentálně to "cítím" na čtyři hvězdy, ale od páté mě možná dělí jen kinodabing.

Z Highway se vyloupl jeden z mých největších filmových zážitků roku, jeden z těch mála filmů, jež v hlavě rezonují ještě dlouho po závěrečných titulcích. Je to drama o cestě, o níž nikdo nechce aby skončila, o úniku z dusna civilizace a o smíření s minulostí. Oproti dřívějším režisérovým počinům je Highway více komornější, civilnější a daleko osobitější. Má plnokrevné postavy, uhrančivou hudbu (A.R.Rahman, co dodat...), a otevírá několik nejen pro Indii pálčivých témat. Randeep i Alia výborní. Milovníci krásných obrazů a jihoasijské krajiny si přijdou na své. Přestože se v druhé půli najdou místa, která se mi zdála natahovaná a zbytečně doslovná, tenhle film můžu zařadit mezi mé oblíbené indické filmy.

Zezačátku jsem se tetelil doufajíc, že by se mohlo jednat o zábavný blockbuster na úrovni prvních Transformerů, ale na konci, po absolvování hodinové destrukce, digitálních mlátiček roztodivných plecháčů a bayovského humoru jsem byl vyčerpaný, zpitomělý a bolela mě hlava. Už to s tou bombastičností přehánějí, anebo už jsem na takové filmy starý. Velké díky za Wahlberga.

Příjemná indická oddechovka na deštivé nedělní odpoledne. Zezačátku jsem měl sice trochu bordel v motivacích postav, ale později se to správně rozjelo. Sidharth je symptaťák a Parineetu jsem si zamiloval. Plus film disponuje hodně povedeným soundtrackem.

Vlastně jsem se dobře bavil a Angelina je skvělá (je to v podstatě její film). Je to natočeno podobným stylem jako skoro všechny současné americké pohádky, tzn. nechybí nějaká ta bitva, digitální skřítci a jiné potvůrky, hájek plný barevných světýlek, temný hrad a celková přetrikovanost. Takže stejně jako Jack a obři nebo Sněhurka a lovec, v kině fajn, napodruhé doma bude méně fajn a pak nic. Nějak mám v poslední době pocit, že ač se snaží, tyhlety pohádky u mě nedokážou navodit pocit úžasu.

Zhruba vím, co mám čekat od filmů se Salmanem Khanem v hlavní roli, a proto mě Tere Naam docela zaskočil. V první půlce sledujeme příběh umaštěného a sobeckého "rebela bez příčiny", kterak se neohrabaně snaží získat srdce nesmělé dcery duchovního. Někde od přestávky ale nastane několik zvratů, snímek nabere nečekaný směr a začne být zajímavý. V druhé půli už jsem oči neodlepil od obrazovky a samotný závěr byl co se týče emocí hodně silný. Líbilo.

Jako spektákl nic moc - celé to na mě působilo jako dražší televizní film s kvalitními herci. Jako sci-fi na zamyšlení taky nic moc - ne že by občas něco neproblesklo, ale pořád je to ve srovnání např. s povídkami Grega Egana mateřská školka. Moc jsem se nenudil, ale myslím že za pár měsíců to zmizí v zapomnění. 50%

Tímto filmem se mi potvrdilo, že Indové umí sportovní filmy a že Farhan Akhtar je herecký ďábel. Jedná se o doslova velký film plný silných okamžiků, dlouhý svou minutáží, ale u kterého jsem si nepřál ať končí.

První Kapitán Amerika mě jako jediná sólovka od Marvelu vydatně baví i po opakovaných shlédnutích a jsem zvědav jak si v tomto směru povede dvojka. Disponuje výbornou akcí, má zajímavou zápletku, záporáky a sympatického hrdinu, kterému nemám problém fandit. Jako blockbuster v kině ideální, tak dobře šlapajících akčních filmů tolik není. Silné čtyři hvězdy.