Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Animovaný
  • Akční
  • Komedie
  • Drama

Recenze (488)

plakát

Nenávist: Počátky (2020) (seriál) 

Byť samotná upoutávka pro mne byla zklamáním a seriálové zpracování působilo dojmem zbytečné voloviny se snahou parazitovat na známé sérii, tak i přesto jsem si jej nemohl nechat ujít, jelikož pro "Ju-On" mám zkrátka slabost a vidět jsem musel i debilní crossover s "Ringu" 🙂 Kupodivu jsem byl velmi mile překvapen - byť kvalita příběhu a zejména dialogů dosti pokulhává, tak i navzdory tomu je (alespoň dle mého) tato seriálová "Nenávist" nejlepší přírůstek od americké verze s "Buffy" a to především proto, že tvůrci upustili od lekaček a vsadili na krvavé a lehce nechutné scény a místo duchů se soustředili na to, jaký vliv má "prokletý barák" na lidskou psychiku - všudypřítomné napětí mezi postavami pak utvářelo "dusno" podobné tomu se Shimizových snímků a seriál tak má alespoň nějakou tu atmosféru. Herecké výkony sice nejsou oslnivé, avšak asiaté mají svůj specifický projev - podobně jako hispánci - tudíž ani toto nemohu brát jako vyložený zápor. Vizuál též hodnotím kladně, obzvláště účesy skvěle evokovaly atmosféru konce 80. a začátku 90. let. I přes očekávaný závěr mě tohle zkrátka chytlo už od prvního dílu a díky nízkému počtu epizod a krátké stopáži (díl trvá necelých 30 min) to nemělo šanci nudit. Záležitost je to průměrná, ale po sračkoidní "Grudge" z roku 2020 alespoň částečná náplast - navíc se zmíněnou inovací méně duchů, více gore 🙂

plakát

Útok z hlubin 2 (2018) 

První "Útok" je dle mého jeden z nejlepších žraločích thrillerů (slavné "Čelisti" opravdu nemusím) - především proto, že béčkový příběh zabalil do stylového vizuálu, nebral se vážně a měl sympatické herce. Pokračování jsem chtěl po katastrofálních trailerech obejít velkým obloukem, avšak nakonec jsem mu v televizi přeci dal šanci - má očekávání byla nízká, avšak psychické rozpoložení zapříčinilo, že jsem si toto laciné "direct to video" docela užil. Blondýně v titulní úloze sice expertku na žraloky uvěřit nešlo a zbytek obsazení rovněž podával spíše usměvné výkony, avšak vzhledově byli všichni sympatičtí a i trapných hlášek měli poskrovnu, tudíž postavy nebyly tak otravné jako v jiných (žánrově příbuzných) produkcích. Mile mne překvapilo technické zpracování - zejména proto, že digitálních efektů bylo méně, než by se od takové blbiny dalo čekat (ehm, "Žralokonádo"), scén se žralokem bylo minimum a je cítit ta snaha vyvolat u diváka strach z "neznámého." Po dlouhé době příjemné překvapení. Zdejší hodnocení mě udivuje, jelikož existují i horší sračky a od žraločího hororu s nízkým rozpočtem nějaké psychologické drama očekávat opravdu nelze :)

plakát

Warcraft: První střet (2016) 

Byť jsem "World of Warcraft" v životě nehrál, o jeho mytologii se nezajímal a šílenství okolo něj nechápal, tak i přesto jsem filmové zpracování očekával s napětím - zejména z důvodu, že "temných fantasy" ve stylu "Lord of the Rings" se příliš netočí ("Sněhurka a Lovec" či "Král Artuš" budiž výjimkami) a pokud náhodou ano, rozhodnou se tvůrci pro odlehčené pojetí typu "Narnie" nebo "Zloba". V době uvedení mě snímek příliš neuchvátil, avšak s postupem času si u mě minimálně o hvězdičku přilepšil. Jako hlavní zápor vidím především scénář - propracované dialogy jsem samozřejmě neočekával, avšak v tomto případě mi trhalo uši opravdu cokoli. Příběh je rovněž dosti triviální, avšak neurazí a ocenit musím zejména jeho srozumitelnost pro ty, kteří herní předlohu nehráli (byť občas jsem tedy měl z množství jmen a názvosloví v "dějí"trochu guláš). Postavy pak sice postrádají nějaký hlubší rozměr charakterů a výkony jejich představitelů rovněž nejsou" oscarové", avšak podobné jako v "Justice League" i zde situaci zachraňuje charisma herců a celková chemie mezi nimi, díky čemuž hrdinům zkrátka nelze nefandit. "Warcraft" ovšem sliboval především vizuální zážitek - digitální efekty byly vyjma několika mála záběrů úžasné, "orkové" přímo dýchali životem :) Prostředí rovněž atraktivní, "green screen" mi v tomto případě nevadil. Rovněž chválím i návrhy kostýmů a jejich zpracování. Soundtrack rovněž skvěle podkresloval jednotlivé scény a zvukové efekty rovněž kvalitní, akorát mne iritovala jejich hlasitost, dialogy pak slyšet téměř nebyly. Tento snímek má řadu nedostatků, v podstatě klasický "hollywoodský" výplach, nicméně jeho finanční neúspěch mě mrzí - vykreslení světa funguje a další osudy hrdinů (zejména "Garony" či Durotanova") by mě i zajímaly, potenciál a prostor pro zlepšení by tu byly :)

plakát

Sněhurka - Příběh hrůzy (1997) 

Snímek "Sněhurka a Lovec" mne roku 2012 okouzlil natolik, že jsem se ihned pustil do hledání dalších "temných pohádek" - a i toto zpracování mě svého času celkem zaujalo. Příběh kombinuje prvky pohádkového hororu s trochou dramatu, navíc i přes nižší úroveň scénáře vcelku zvládá vykreslit charaktery hlavních hrdinů - zejména se zlou královnou nutí diváka sympatizovat (nebo je to charismatem Sigourney Weaver), zatímco princeznu vykresluje jako rozmazleného spratka... Plusové body přidává i ponurá atmosféra, české exteriéry, pěkné kostýmy či masky.

plakát

Nová dobrodružství Scooby-Doo (1972) (seriál) 

Vypatlaný blonďák Fred postrádající jakýkoli orientační smysl, přechytralá intelektuálka Velma (která se mezi feťáky z dodávky ocitla buď omylem, anebo byla unesena a nyní trpí Stockholmským syndromem), kráska Daphne, Shaggy trpící neustálým hulihladem a pes Scooby, o jehož existenci si teda troufám pochybovat (a dle mého je to beztak halucinace té party hipíků) :D A teď vážně. Koncept epizod zůstává stejný, jakotomu bylo i u předchozích Scoobyho dobrodružství, akorát s tím rozdílem, že každý díl trvá nikoli dvacet, ale čtyřicet minut a v každém hostuje nějaká „slavná" osobnost - buď se jedná o celebrity, které byly kdysi slavné, anebo o smyšlené postavy jako Batman či Addamsova rodina. Díky delší stopáži je také veliký důraz kladen na „vyšetřování" a obstojné komediální sekvence. Celkovou atmosférou a teatrálností pak seriál připomíná naivitu černobílých hororů z 30. a 40. let, což ostatně platí pro všechny „kriminálky" se Scoobym natočených mezi lety 1969-1976. PS. Kuriozitou je, že jako jeden z mála seriálů o psím detektivovi se tento nedočkal žádné reprízy. Vzpomínám, že jej kdysi vysílala Prima ve všední dny (!!!) okolo 7 ráno a já do školy odcházel v 7:20, tudíž mi půlka epizody pokaždé utekla. Proč jsem si to tenkrát nenahrával je mi záhadou (video jsme měli a prázdné VHS se v obchodech též ještě prodávaly). K mému štěstí někdo obě dvě série s českým dabingem nahrál na ulozto a já nyní mám v pc všechny díly :) Nejoblíbenější epizoda The Secret of Shark Island

plakát

Saweetie & GALXARA - Sway With Me (2020) (hudební videoklip) 

"Birds of Prey" pro mne byly obrovským zklamáním, postavu "Harley" mi lehce zprotivily a na celém snímku mě zaujaly jen akční sekvence a překvapivě i songy... Podobné tuctovky rozhodně nejsou mým šálkem kávy, ale jelikož mi scénaristická neschopnost Christiny Hodson vyloženě trhala uši, musel jsem se zkrátka zaposlouchat do něčeho jiného - a vzhledem k tomu, že videoklipy (dále Diamonds, Boss B*tch a Joke's On You) obsahují celou řadu těch nejlepších záběrů, zhlédnu a poslechnu si raději je, než samotný film.

plakát

Birds of Prey (Podivuhodná proměna Harley Quinn) (2020) 

ZA STŘÍZLIVA - Omlouvám se za časté opakování některých slov, ale k nenormálnímu filmu se normálně vyjádřit nejde. Na sólovku s postavou "Harley" jsem byl nesmírně zvědavý, proto ve mně oznámení týmovky budilo spíše rozpaky - nicméně trailery mě okouzlily a R-kový rating zaujal, avšak po zhlédnutí snímku jsou mé dojmy přinejmenším rozpačité, jelikož kvalita "čehokoli" v tomto prazvláštním výtvoru je dosti proměnlivá - vyjma tedy akčních sekvencí, choreograficky propracovaných soubojů "tělo na tělo" a částečně i vizuálu, jehož kýčovitá a barvami přesycená stylizace skvěle umocňovala komiksovou atmosféru a místy některým scénám dodávala takřka "umělecký nádech" - naneštěstí však řada jiných záběrů působí neskutečně levným dojmem, obzvláště pak záběry ze sluncem zalitého "Gothamu" či úvodní honička v tržnici. Příběh rovněž není nikterak zvlášť kvalitní a zápletka ohledně krádeže "diamantu" mi přišla podprůměrná i na komiksovku. Scénář byl mizerný a dialogy zrovna tak - vtipné hlášky tak byly spíše trapné, díky čemuž si film status "komedie" drží jen na základě šílených kreací pitvořících se herců, onen zbytek scénáristické práce je pak tvořen sprostými slovy či rozhovory na úrovni mexických telenovel. Herecké výkony pak byly rovněž dosti proměnlivé - Ewan McGregor v rámci možností exceloval, nanestesti však tvůrci charakter jeho postavy nikterak neprokreslili, tudíž je zde jen za "slizkého šoumena," Jurnee Smollett-Bell mi pak byla nesmírně sympatická a litoval jsem, že postava "Black Canary" nedostala více prostoru, ti ostatní pak mají prostoru minimum, díky čemuž nelze s určitostí posoudit kvalitu výkonu... Největším překvapením pak pro mne dozajista byla Margot Robbie - zatímco v "Suicide Squad" byla "Harley" tím nejlepším na celém snímku, tak v tomto výtvoru mne zcela iritovala otravným chováním a trapnými hláškami, snesitelných scén zde měla poskrovnu... Vyjma skvělé choreografie soubojů, vizuálu a soundtracku mně zde nezaujalo takřka nic a ačkoliv filmy s ženskými hrdinkami upřednostňuji, přehnaná "girl power" byla v tomto případě moc i na mě (v 90.letech by to akceptovat ještě šlo, viz. "Xena," ale v roce 2020 opravdu ne) a celkově nevím, co si o této "podivnksti" myslet... V rámci "Dc Extendad Universe" rozhodně nejhorší týmovka. Proč k sakru studio najalo kvůli vyj****é korektnosti nezkušenou režisérku, neschopnou scénaristku a nepoučilo se z kritiky "Sebevražedného oddílu" a "Ligy Spravedlnosti," kterým byl vytýkán splácaný děj a nedostatek času pro vykreslení postav? Naopak kritiku ohledně nadměrného užívání CGI si vzali celkem k srdci, ostatně v tomto filmu by nějakých přepálených digitálních orgií stejně nebylo zapotřebí a zas a znovu musím vyzdvihnout perfektní akční scény - hádám že drtivá většina z nich vznikla až během dotáček, protože jako celek film působí jako práce dvou režisérů a přechody mezi akčními a "ostatními" scénami jsou dosti rušivé. Negativní pocity po zhlédnutí převládají, postava "Harley" se mi lehce zprotivila a celkově to na mne byl prostě extrém, což je rozhodně špatně, jelikož v brakových filmech si dost libuji ("Catwoman" mám dokonce v topce)... Finanční neúspěch mě pak už vůbec nepřekvapuje, R-kový rating zcela zbytečný, bez f*ckování by se to klidně obešlo a komukoliv nad dvacet let to stejně bude připadat dětinské - další roli v nízkých tržbách pak dozajista sehrál název, který mě osobně se sice líbí, ale "Birds of Prey" komiksů neznalá veřejnost nezná a cílová skupina diváků která s obtížemi napíše status na Facebooku podtitul stejně nedočte. Prozatím tedy dvě hvězdy, za nějaký ten měsíc tomu dám třetí šanci, ale hádám že pocity i tak nebudou o moc lepší. PS. Byť písně použité ve filmu VŮBEC nejsou mým šálkem kávy, zaujaly mně natolik, že album jsem si poslechl s chutí a několik songů i oblíbil (Invisible Chains). PSS. Dvojice "Batmanů" od Joela Schumachera najednou nepůsobí tak imbecilním dojmem :) ZHULENEJ - Už podruhé se na film dívám s jointem a oproti pokusům "bez" mám úsměv od ucha k uchu a přidávám jednu hvězdičku.

plakát

Scooby-Doo a Batman (1972) 

Jedná se o kompilaci dvou epizod seriálu "The New Scooby-Doo Movies" - tomu ostatně odpovídá nikterak zvlášť propracovaný scénář a poněkud "levnější" animace, nicméně... Pro Batmana mám slabost, pro Scoobyho zrovna tak a onen "horor" umocňující styl kresby těchto starých animaků je mi více než sympatický, slabší čtyři.

plakát

Titans (2018) (seriál) 

1. Série - Očekávání nebyla nikterak zvlášť vysoká a "pilot" pro mne byl vyloženým zklamáním - přesto jsem však seriálu dal nakonec šanci a byl vcelku mile překvapený. Největším kamenem úrazu je v tomto případě scénář, jelikož pro "příběh" důležité a podstatné dialogy zní naprosto debilním a odfláknutým dojmem (ehm, epizoda "Koriand‘r") - tvůrci si toho však nejspíš byli vědomi, tudíž nějakých sáhodlouhých rozhovorů je zde minimum a seriál se soustředí primárně na akci. Ta spoléhá spíše na kontaktní a dosti krvavé a drastické souboje a digitálních efektů využívá jen minimálně ("Beast Boyovy" proměny mi nepřišly tak zrůdné, jak mnozí tvrdí a výbuchy za použití CGI jsou v dnešní době standardem), což oceňuji, jelikož např. "Arrowverse" je přesným opakem a pro mě tak naprosto nekoukatelnou záležitostí. Herecké výkony pro podobný žánr dostačující, Anna Diop, z níž jsem měl největší obavy mne pak zaujala asi nejvíc... Kvalita jednotlivých epizod je pak proměnlivá jen lehce, což přidává plusové body - nicméně, vtipné a odlehčenější scény nečekejte, "Titans" jsou navzdory dětinskému příběhu nesmírně temní, místy se dokonce pokouší i o nějaké ty dramatické prvky, ale ne nikterak rušivým způsobem. 2. Série - První řada mne nadchla takovým způsobem, že jsem s nápětím vyhlížel tu druhou... a čekání pro mne bylo natolik dlouhé, že v mezičase zmizela chuť si ji vůbec pouštět, už jen z představy, že přijde další, a další... a opravdu nechci na nějaké finále čekat X let... na konec Hry o trůny se taky čekalo a jak byli fanoušci „nadšení" :(

plakát

Mařenka a Jeníček v lese hrůzy (2020) 

Oceňuji hutnou atmosféru, jenž je skvěle podkreslena nepříjemným zvukovým doprovodem a umocňena zajímavým vizuálem s takřka "uměleckým" nádechem, stejně tak i kameru a celkovou kompozici scén, avšak kvůli nesympatickým dětským (ne)hercům a množství umorných dialogů (vyjma toho „o kopání hrobečků") je snímek nesmírně nudný a rozvláčný. Čtvrtá hvězda za charisma Alice Krige.