pollstro

Filozofické a velmi citlivé filmové veledílo, jenž je adaptací kontroverzního stejnojmenného románu. Scorsese jedinečným stylem využívá román ne jako překlad biblické látky, ale namísto toho se snaží vykreslit osobnost Ježíše skrz jeho kázání, vnitřní boj se sebou samotným a neustálým pochybením. Biblické epizodní vyprávění je v patřičných místech neuspokojivě ploché, jednoúčelové a strohé, přesto lze mezi řádky a jednotlivými scénami najít mnoho působivých myšlenek, které v celkovém kontextu vytváří jedinečnou duchovní cestu za sebe poznáním, kterou je důležité absolvovat s otevřenou myslí. Role mesiáše získává zcela nový význam. Každý z nás je od přírody zlý, stejně tak jako dobrý, násilnický, nenávistný, či naopak milující. Psychologicky zdravý jedinec vědomě neignoruje zlo, které se v něm ukrývá, naopak ho využívá ke konání dobra. Křesťanská životní filmová odysea, jenž senzitivním způsobem vypráví o víře každého jedince, a která dělá z Ježíše obyčejného člověka. Zároveň střízlivý obraz nejznámější postavy dějin, se kterým lze v mnoha ohledech soucítit. Existenčně velmi důležitý film.

Pokračování původního filmu Hazardní hráč se stejnou hlavní hereckou hvězdou Palem Newmanem, jenž si opakovaně střihl postavu vášnivého hustlera v poolu. Scorsese vcelku sofistikovaným filmařským stylem nabízí předvídatelnou akci, kterou koncentruje do osobního konfliktu hlavních postav, ale zároveň rozvíjí morálně-filozofickou osobitou reflexi střetu dvou odlišných světů. Mládí svádí souboj se stářím, pokora se setkává s arogantností, cynismus s ohleduplností, touha po životě s rezignací vlastních životních snů. Právě osobní konflikt s vlastním charakterem hlavního hrdiny je nádhernou ukázkou celoživotního vývoje a souboje, který mu ve finále umožní získat nadhled, sebedůvěru, jistotu a odhodlání pokračovat dál. Možná si sám Scorsese filozofickým přístupem tehdy obhajoval svoje postavení ve filmovém průmyslu a částečně viděl paralelu konfliktu zkušených starých režisérů se sebou samotným. I přes ignorování hlubšího kontextu je film neuvěřitelně zábavným stylovým sportovním filmem s působivou atmosférou kulečníkových klubů, ze kterých si Newman zaslouženě odnesl svého jediného hereckého Oscara.

Doslovný cyklus nočních můr subkulturních yuppies, patřící pod velmi specifický filmový subžánr. Hořká černá komedie odhalující zvláštní děsivou městskou kulturu, která je obrazem komedie, strachu a kuriozity jedné noci v působivém virtuózním zpracování. Scorsese velmi vydařeným a úderným stylem spojuje prvky komedie a satiry s věčným tlakem všudypřítomné paranoie. Veškerá podivnost a znatelná fikce celého dění je vtipnou provokací směrem k divákovi, který si velmi užívá mimořádný vývoj příběhu. Při aplikaci psychoanalytického pohledu s důrazem na sílu ženství, sexualitu, masochismus, bezmoc a dvojznačnost symbolů, které z prostředí vytváří labyrint, ze kterého se snaží hlavní hrdiny neúspěšně uniknout, získáváme působivý a netradiční filmový počin s atraktivním příslibem zážitku, který může být svojí záměrnou iluzí velmi zavádějící, přesto neuvěřitelně zábavný. Ve finále jedinečná komedie plná filmařské a tvůrčí hravosti.

Tragikomická komedie o roztříštěném světě, který je rozporován konfliktem vysněné iluze s tvrdou realitou z prostředí americké stand-up komedie a showbyznysu na pozadí, do kterého se snaží děsivě prozíravým stylem dostat podivně sympatický hlavní hrdina, jehož snaha o úspěch je bolestivým a hořkosladkým vykreslením osudu člověka jdoucím si za svým vytouženým snem. Scorsese záměrně prolíná realitu s vysněnou fantazií. Hranice mezi těmito světy je pro diváka a hlavní postavu značně nejasná, přičemž v mnoha momentech dochází k vlastní interpretaci příběhového dění a testování reality, kterou celou dobu doprovází objektivní a subjektivní vnímání. Komediální prvek se postupně upozaďuje a neschopnost odlišit realitu vytváří napěťové a bolestivé okamžiky, jejichž síla tkví z nejistého a těžko předpokládaného chování hlavní postavy. Přesto je závěrečná komická scéna tolik vysněným okamžikem, který se náhle stává realitou, a který je zároveň lehce bolestivou zpovědí člověka, který odhodil veškeré zábrany ve snaze být na okamžik králem zábavy a důvtipu. Ačkoliv se při detailním rozboru jedná důmyslnou a hlubokou zpověď životního osudu, je po celou dobu veškeré dění díky úžasnému herectví Roberta De Nira odlehčenou terapií, která v samotném závěru inspiruje k překonání veškerých překážek při cestě za vysněným životním snem.

Kultovní filmová biografie boxerského mistra, jenž patří mezi zásadní sportovní filmy kinematografie, a zároveň film, který v rámci tehdejší Scorseseho filmové tvorby poprvé vyobrazuje, upřednostňuje a reprezentuje sílu rysů dominantního chování mužské osobnosti. Takřka epizodní vyprávění mapující několika leté období je perfektně bezchybní psychologickou studií sebedestruktivního a násilného člověka v prostředí boxu, kterou je přes její agresivní výpovědní hodnotu náročné sledovat, ale zároveň se jedná o spalující, silně úderné filmové osobité dílo o nesympatickém antihrdinovi, jehož herecký představitel Robert De Niro předvádí zuřivě houževnatý výkon, který dodnes patří mezi nejpůsobivější zástupce moderního herectví. Scorsese ovládá své řemeslo dokonalým způsobem. Jeho snaha o vykreslení výpovědní hodnoty vzestupu a pádu osobnosti zarputilého člověka, který vědomě ubližuje svému okolí, nabírá postupně na síle, a závěrečná scéna s monologem hlavního hrdiny odkazující na film V Přístavu je strhující zpovědí, která nádherným stylem uzavírá celý příběh. Nemluvě o vizuálně stránce filmu, která především v boxerských zápasových scénách předvádí dechberoucí umění.

První oficiální přímé pokračování legendárního zástupce slasher hororu Texaský masakr motorovou pilou, který bere v potaz minulost příběhu a s odstupem delšího časového horizontu na něj přímo navazuje. Moderně současné zasazení příběhu do woke společnosti dnešního světa působí jednoúčelově zalíbit se mladší generaci, přičemž věrného fanouška a obdivovatele původního dílu záměrně odkládá na druhou kolej. Ačkoliv kompetentní, rutinně inscenovaný slasher horor může působit místy zábavně, jeho ignorace logickému vyznění již tak hloupého scénáře jednoznačně reprezentuje fakt, že pokračování nebylo vůbec potřeba, jelikož nepřináší absolutně nic nového, zároveň si nedefinuje žádné další cíle, a navíc vrhá na hlavní hrdinku originálního dílu neblahý pohled, který fanoušci těžko snáší. Přesto je z některých momentů cítit provokativní střet prohnilé Ameriky a nové mladé generace, který je radost sledovat. Brutální scéna s autobusu je s největší pravděpodobností nezapomenutelným momentem.

Filmová hudební opulentní pocta starému broadwayskému showbyznysu a hudebním filmům klasického Hollywoodu, která je inscenovaná s láskou, nostalgickou poctou, respektem, a výrazným důrazem na atmosféru a hudební velkolepost jednotlivých scén. Umělá nadživotní umělost prostředí a scén je působivým nostalgickým návratem do minulosti. Zároveň tísnivě realistický pohled na životní a vztahovou krizi. Bohužel tato vzájemná rozdílná kombinace působí po celou dobu roztříštěným dojmem, který je v závěrečné části těžko snesitelný a povrchní, navíc plný filmového klišé.

Kultovní postava taxikáře Travise v ulicích New Yorku. Svojí atmosférou neuvěřitelně hutný a těžký film, který zobrazuje psychologickou deformaci hlavního hrdiny s působivě chladnou přesností analytického filmařského umění. Morální existence protichůdných citových postojů tehdejší doby vyvolala mnohé diskuze, jejichž existence je stále aktuální. Takřka snové vykreslení rozdílu mezi bolestí, frustrací a morálním úpadkem společnosti na jedné straně, a sebe-destruktivním, psychologicky zhoršujícím se duševním stavem nočního života na straně druhé. Děsivě pravdivý obraz tenké hranice mezi hrdinstvím a zločinem. Propuknutí šílenství a individuálního násilí odpovídá intenzivnímu pozorování okolního lhostejného prostředí plného špíny, lží, násilí a dekadence, kterou bere antihrdina do svých rukou ve snaze napravit současnou situaci a vnést do života jistý řád, pořádek a zároveň se vyrovnat s všudypřítomnou samotou. Robert De Niro ve zcela hlubokém hereckém procítění, na základě kterého vnáší do celkové hypnotizující atmosféry nepopsatelně úderný prvek, pomocí kterého vytváří jisté sympatie směrem k divákovi, který v mnoha momentech nachází pochopení, které děsí. Navíc díky závěrečnému nejasnému epilogu si Taxikář zajistil právem zaslouženou nesmrtelnost.

Road movie po jihozápadu USA ve snaze nalezení lepšího nezávislého života svobodné matky. Po celou dobu smysluplný a improvizovaný ženský film plný nezvratného přesvědčení o své pravdě, který je živě inscenovaný a obdivuhodně zahraný, avšak s nepříliš přesvědčivým celkovým tvůrčím vedením Scorseseho, který byl jednoduše unesen tragikomickou hbitostí a osudem hlavní hrdinky, jejíž portrét lze charakterizovat jako pozoruhodný, komický a dojemný.

Předpilotní verze toho, čím Scorsese proslul ve svých pozdějších tvůrčích letech. Definice osobitého originálního stylu a subžánru, kterou dodnes obdivuje celý svět kinematografie. Intenzivní film se silným příběhem o městském hříchu a vině, který v mnoha oblastech ovlivňuje diváka svojí improvizovanou realitou, exhibičními emocemi a tísnivě šokujícím dojmem, který za pomocí Scorseseho důmyslného filmařského talentu působí agresivně, rychle a autenticky. Jedinečný filmový svět plný svérázné filmové poezie velkého města a špinavých ulic New Yorku, která svým stylem vytváří velmi kontaktní třecí plochu mezi autobiografickým prostředím a záhadnými mýty klasických amerických gangsterských filmů. Scorsese vypráví příběh důkladným, promyšleným a nádherným způsobem evokující posilující zážitek, a zároveň má osobní vnitřní nutkání vyjádřit veškeré životní pocity, které v komplexním filmařském pojetí šly proti klasickým zavedeným proudům a stylům ostatních režisérů své doby, a které zároveň vtahují diváky do zcela nových stavů vědomí na základě inovativních tvůrčích gest, které je radost objevovat a prožívat. Zdrojový kód veškerých následujících gangsterských/mafiánských filmů, se kterými Scorsese v budoucích letech dobyl světovou kinematografii.