pollstro

Filmová alegorie interpretující na pozadí biblickou událost, kterou Spielberg promítá do sci-fi žánru vyprávějící o setkání s UFO. Vysněná představa mimozemského světa plného harmonie a štěstí. Stejně tak jako naivní víra ve spásu z vesmíru, která může být odpovědí na problémy moderního člověka. Spielberg velmi sofistikovaným způsobem dokazuje svoji nezaměnitelnou schopnost vypravěče a nabízí několik diametrálně odlišných pohledů a interpretací filmu, který lze v mnoha ohledech popsat spíše jako náboženský film, než jako sci-fi. Mysteriózní vyznění příběhu je druhořadým faktorem, který je nahrazen možností úniku z racionálního světa do iracionálních snů, do kterých si divák promítá vlastní myšlenky, a ve kterých objevuje možná již ztracenou touhu po objevování pravdy, kterou Spielberg velmi chytře a neustále odkládá a skrývá. Velmi specifické, netradiční a kouzelné sci-fi s nádherným nezapomenutelným závěrem.

Moby-Dick v moderním prototypu letního blockbusteru, pomocí kterého Spielberg získal obrovskou popularitu, o které mohl ve svých 28 letech jenom snít. Obrovský milník v hororovém žánru, který staví na pevných základech předchozích filmových titulů a svým netradičním přístupem - nejděsivější sekvence jsou ty, ve kterých divák hrozbu nebezpečí nevidí - buduje nezapomenutelnou a jedinečnou filmovou atmosféru, která nemá dodnes obdoby, a která neustále bere dech a svým obsahem neustále baví. V samotném jádru přírodní hororový film, který se nese v odkazu Ptáků samotného Hitchcocka, což se projevuje i ve Spielbergově sugestivním tvůrčím přístupu. Film o lidském strachu, jehož překonáním se rodí skuteční hrdinové. Přesto lze mezi filmovými řádky číst odkazy na kapitalistickou a sebeohrožující společnost, vlasteneckou Ameriku, masovou hysterii, vinu, odčinění a obětování se. To umožňuje divákovi číst přímočarý příběh hned v několika rozdílných rovinách. Kulturní a filmový fenomén kinematografie, který definoval zcela nový model a éru filmů, a zároveň předzvěst začátku konce Nového Hollywoodu - filmová studia znovu získávají moc za účelem zisku. Film, který si vybaví každý jedinec při vstupu do moře.

Mladý Spielberg a jeho první celovečerní režijní debut inspirován skutečných příběhem. Rutinní, přesto efektivní protikulturní road-movie se svižným tempem, které svým filmovým zpracováním připomíná počin hollywoodského profesionála. Technicky dokonalé a uhlazené v osvědčeném vizuálním vzoru. Celková atmosféra filmu a příběh je ukázkou hořké morálky tehdejší doby, která v patřičných intervalech vytahuje děsivé komediální efekty, které symbolizují utopii svobody a americké uvažování o právu a pořádku, které je mnohdy dovedeno do absurdních situací. Úvodní důvtip a komediální prvky se postupem času upozaďují a do popředí se dostává rozčarovaný portrét tehdejší Ameriky.

Gangsterský mafiánský příběhový epos, který je svým obsahem možná vůbec tím největším, co Scorsese kdy vytvořil. Takřka nostalgická filmová vzpomínka, ve které se ohlíží za svojí vlastní velkolepou kariérou a opakovaně vytváří stylistický, rozsáhlý, charakteristický a několika vrstvený časový příběh z prostředí mafie, která se tentokrát nachází v těch nejvyšších vrstvách americké společnosti. Pravděpodobně poslední film svého druhu, který si svůj získaný čas a pozornost filmové veřejnosti náležitě užívá skrz pomalé, pečlivé a detailní tempo vyprávění, které vyžaduje absolutní soustředění. Při detailnějším rozboru není Irishman pouhým dokazováním si vlastní velkoleposti. Naopak odměnou je hluboce dojemné závěrečné vyznění celého příběhu, který je svou chladností strhující, a který zasadí divákovi dlouhý knockout, jenž rozproudí led v žilách, a zároveň zanechává strašidelnou připomínku životních a osobních ztrát, při kterých dochází k uvědomění si smrtelnosti každého z nás, což z Irishmana dělá nejintimnější Scorseseho gangsterku, která se oproti předchůdcům více soustředí na osobní rovinu plnou emocí a odkazů na životní cestu každého jedince. Rozloučení s filmovou etapou všech zúčastněných, s úctou, respektem a pokorou. O to víc je smutnější, mrazivější a děsivější, že se s největší pravděpodobností s ničím takovým už nesetkáme.

Filmová adaptace původního japonského románu je Scoreseseho třetím příspěvkem do pomyslné trilogie (Poslední pokušení Krista, Kundun) o náboženství a víře, o které opakovaně diskutuje v náročných otázkách a pochybností. Několikaletý tvůrčí proces tvorby filmu vede k promyšlenému, emocionálně rezonujícímu pohledu na spiritualitu a lidskou povahu v nelítostném prostředí historického Japonska, které pronásledovalo věřící křesťanského přesvědčení. Monumentální a zároveň psychicky frustrující duchovní epos, který diváka provede peklem bez příslibu osvícení a zároveň ho konfrontuje ústředním tématem o konfliktu dodržování posvátných slibů, tradičního náboženského přesvědčení a konání dobra ve prospěchu víry. Scorsese se naplno ponořil do světa neurčitosti a všudypřítomné nejistoty, která je výsledkem pochybení spravedlivé náboženské víry plné paradoxu, jenž vysloveně vybízí k hlubokému zamyšlení, které je na jednu stranu krásné, ale zároveň znepokojující. Filmové umění plné sebevědomí, které zkoumá význam křesťanské víry a nastavuje nové pomyslné měřítko pro filmy s náboženskou tématikou. Akt mlčení je duchovním předmětem křesťanské víry, které je ve skutečnosti Božím poselstvím, resp. doprovodem pro trpící a opuštěné jedince, které doufají ve spasení.

Obrovský filmový fenomén moderní kinematografie, který glorifikuje skutečnou osobnost burzovního makléře Jordana Belforta. Scorsese se opakovaně vrací k vypravěčskému stylu, který ho nejvíce proslavil. Zároveň celkový koncept modernizuje a vytváří tak unikátní styl vyprávění o vzestupu a pádu hlavního hrdiny. Za působivou vizuální obrazovou symfonií plnou přitažlivé energie se ukrývá meditace o náchylnosti a zranitelnosti společnosti, která je vykořisťována. Vypravěčsky klidné, stabilní, cílené a přímočaře, přesto středem celého dění je jedinečné herectví DiCapria, které je promítnuto do komplexní bouřlivé postavy, jehož projevy a proslovy připomínají styl náboženského kazatele, který se snaží přimět své okolí k vrcholnému výkonu, a který je zároveň bystrým příběhovým aspektem pro emocionální spouštěče, jenž podněcují lidi k extrémním činům a slepé víře v nadřazenost, která rovněž strhává diváka na svoji stranu. Závěrečné pohrdání systémem a celková prezentovaná satira je finální oslavou, která se vysmívá svým obětem, a ze které neplyne žádné ponaučení, či hořké vystřízlivění - to bylo vždy typické pro ostatní Scorseseho gangsterské opusy. Proto je Vlk z Wall Street natolik energetickým, pokryteckým, odlišným, přesto přívětivým a esteticky atraktivním filmem, který cíleně ignoruje předchozí vypravěčské schémata, a soustředí se na komediální vyznění celého příběhu, jehož činy jsou v patřičných momentech takřka oslavovány. Provokativní a zábavné vyobrazení možností jak zbohatnout a užít si život v moderním současném světě bez nutnosti edukace, varování či ponaučení.

Příběh a klíčové okamžiky života francouzského filmového průkopníka Georgese Mélièse slouží jako pocta počátku filmové kinematografie, která je zakotvena do extravagantního, barevného, bohatého a elegantního fantasy příběhu s obklopující dětskou nevinností, která vyjadřuje nestoudnou lásku a úctu ke kinematografii jako takové. Originální, nevšední a ve Scorseseho filmografii nevídaný kouzelný rodinný film, který reflektuje lásku k filmu. Milostná filmová báseň oslavující rané počátky filmové historie, přičemž divákovi je umožněno zažít zrod populární umělecké formy, které je zvláštním filmařským stylem vnesen život. Scorsese navíc obratným způsobem formuje vyprávění příběhu a rozděluje ho na dvě části, ve kterých hraje klíčovou roli celková atmosféra příběhu, důvtip, vážnost a vyobrazení techniky, které je věnována značná pozornost, přičemž její význam se v průběhu vyprávění mění. Nemluvě o bohatých odkazech na skutečný svět, současnou historii a kinematografii, jako například O patro výš, okouzlující Cesta na Měsíc, legendární film bratrů Lumiérů Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat, vykolejení vlaku na nádraží Montparnasse a mnoho dalšího. Kdo by kdy řekl, že svět bude s obdivem, láskou a úctou vzpomínat na více než sto let starou kinematografii. Nádherná ukázka toho, že je důležité nezapomínat na velikány, průkopníky a inovátory filmové tvorby, bez kterých by neexistovala současná podoba filmu. Snímek, který má ke Scorsesemu filmařskému srdci nejblíže.

Sugestivní hororový thriller, který virtuózním stylistickým provedením splétá klasické žánrové vzorce a zároveň odkazuje na filmovou historii. Nejednoznačná hra mezi iluzí a realitou, která reflektuje násilné vztahy, jenž formují osudy a jejich nedávnou historii nevyhnutelným způsobem, jehož celkové vyznění je příliš kruté na to, aby byl pravdivý. Svojí velkolepostí komornější a skromnější Scorsese, který zahaluje původní knižní adaptaci do úžasné filmové umělosti a nejistoty, která se v samotném závěru stává děsivou skutečností. Zásadní vývoj hlavního protagonisty je prezentován skrz čím dál více stupňující se nedůvěřivost v okolí, které je obklopeno zlověstnými předzvěstmi, jenž narušují sebevědomí a vnitřní identitu. Procesní vývoj je důležitější než samotný příběh, stejně tak jako struktura je důležitější než všechny povrchní dějové zvraty. Thriller, kriminální příběh a psychologický rozbor o kolektivní vině, která ztělesňuje politickou paranoiu, která tehdy vládla v Americe. Filmová hádanka, jejíž rozuzlení je hořkým vystřízlivěním. Navíc několik skrytých příběhových nápověď, sofistikovanost detailů a závěrečná pronesená věta se zasloužila nesmrtelnost filmu, který je i po několikanásobném zhlédnutí stále zábavný a pravděpodobně i lepší.

Remake původního honkongského thrilleru, který Scorsese zasadil do prostředí Bostonu, je tvrdou a násilnou prezentací světa, ve kterém neexistuje hranice mezi dobrem a zlem. Jeho návrat k gangsterskému žánru je tentokrát progresivní a dynamický, přičemž se kompletně vytratila trpělivost s komplexním, podrobným a stylovým vyprávěním s důrazem na detaily. Scorsese cíleně míří na dynamiku a rychlé tempo vyprávění, které je podpořeno bezchybnými rozmanitými hereckými výkony a silovým obrazovým vzhledem, jenž dohromady utváří působivý příběh o lžích, korupci, dějových zvratech a intrikách, které jsou vyprávěny s pesimistickou zuřivostí, která jednoduše nepolevuje, a kterou je radost sledovat. V rámci Scorseseho gangsterek nejmodernější a nejdynamičtější zástupce, jehož vnitřní potenciál a krása je otevřena široké veřejnosti. Zároveň se jedná o film, pod jehož povrchem se ukrývá metafora současného stavu americké společnosti.

Hluboká a obrovská pocta životu excentrického miliardářského magnáta Howarda Hughese, která mapuje jeho životní úspěchy a neúspěchy při sestupu na úroveň samotářského průkopnického blázna. Scorsese detailním způsobem dokazuje svůj tvůrčí talent v reprodukci tehdejší doby, která je skutečnou výstavní skříní fantastických produkčních hodnot své doby, jenž jsou nádhernou poctou zlatému věku Hollywoodu - paralela s Občanem Kanem se doslova nabízí. Scorsese se záměrně distancuje od násilí, které většinou vždy v nějaké podobě doprovází jeho filmová díla, a soustředí se čistě na epické životopisné vyprávění komplexní hlavní postavy s působivou citlivostí a vyzrálostí největšího filmaře moderní kinematografie. Velkolepé vyprávění, rozsáhlá produkce a skvělé herecké výkony avšak postrádají emocionálně podpůrné jádro pro dlouhé příběhové úseky. Jednoduše řečeno, životní velkolepé dobrodružství hlavního hrdiny se nestane dobrodružstvím samotného diváka. Přesto je film oslavou tehdejší doby, která oživila jméno Howarda Hughese po celém světě a vyobrazila jeho angažovanosti ve filmovém a leteckém průmyslu, ve kterém dokázal nepředstavitelné a obdivuhodné.